Díky vývoji cen potravin a energií může už nyní, v prvních týdnech roku, klesnout inflace pod dvě procenta. Další vývoj se ale dá odhadnout jen těžko. Růst může podpořit zvýšená poptávka způsobená zrušením superhrubé mzdy a s tím související růst příjmů. Během roku by se inflace mohla pohybovat kolem dvou procent.
Průměrná míra inflace byla loni 3,2 procenta, nejvyšší za osm let. V prosinci spotřebitelské ceny meziročně rostly nejpomaleji za dva roky, zvýšily se o 2,3 procenta.
"Pro následující období předpokládáme, že klesne pod dvě procenta. Zřejmě hned v úvodu roku. Hlavní zásluhu by na tom mohly mít ceny potravin a energií," uvedl Patrik Rožumberský, analytik UniCredit Bank. V dalších měsících očekává vliv protichůdných faktorů. "Na pokles poptávky a další snižování inflace by mohla tlačit rostoucí nezaměstnanost a slabší růst mezd. Podpořit ji naopak mohou vládní daňové změny a případný vyšší optimismus domácností při ústupu pandemie," upozornil. Inflace podle něj nebude mít jednoznačný trend a setrvá v okolí dvou procent. "Pokud se ČNB rozhodne zvýšit úrokové sazby už tento rok, zřejmě tak učiní až v jeho posledním čtvrtletí," dodal.
2 procenta
je průměrný růst cenové hladiny, o který usiluje Česká národní banka. Loni však svého cíle nedosáhla, inflace byla vyšší a nevešla se ani do tolerančního pásma jednoho procentního bodu od cíle.
Inflace se může brzy dostat pod hranici dvou procent i podle analytika ČSOB Petra Dufka. "Důvodem je slabší spotřebitelská poptávka, ale také stále větší orientace na e-shopy. Konkurence v maloobchodě tak po čase opět zesiluje a drží ceny na uzdě. K nižší inflaci by měla pomoci i posilující koruna, která navíc zpřísňuje měnové podmínky v Česku," uvedl.
Pozvolné zpomalování tlaků na růst inflace bude nyní podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka pokračovat. "Dlouhodobějšího a udržitelného přiblížení inflace ke dvěma procentům se však letos s ohledem na silný rozpočtový impulz pravděpodobně nedočkáme," odhadl.
Rovněž hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč odhaduje, že celková inflace by letos mohla v průměru klesnout na úroveň dvouprocentního inflačního cíle ČNB. "Cenové tlaky se budou zmírňovat v reakci na loňský pokles české ekonomiky, působit bude také silnější koruna a pokles cen energií," uvedl.
Inflace bude podle analytika Natland Petra Bartoně klesat minimálně do doby, než se významněji oživí mezinárodní obchod a stoupnou ceny ropy.
Ekonom Komerční banky Michal Brožka pro letošek počítá v průměru se stabilními cenami energií, zdražením tabáku a alkoholu kvůli vyšší dani a s umírněným růstem cen potravin. Začátkem roku by mohla i podle něj meziroční míra inflace klesnout pod dvě procenta.
"Inflace by měla letos zpomalit a pohybovat se mírně nad dvěma procenty, koronakrize ale přináší řadu nejistot. Proinflačním směrem bude patrně působit daňový balíček a snížení daně z příjmů," upozornil hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Naopak ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková si nemyslí, že inflace letos klesne k cíli ČNB, tedy ke dvěma procentům. "Před pandemií byly v ekonomice silné inflační tlaky, které byly přidušeny nízkou ekonomickou aktivitou. Zpomalil se tok peněz a tím se snížila inflace. Na začátku léta ale bylo vidět, že inflace má tendenci růst s uvolňováním vládních opatření. Růst cen vidím jako velký problém tohoto roku, protože bude doprovázen stagnací platů a zvyšující se nezaměstnaností," uvedla.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist