Pod slovem odkaliště si člověk nejčastěji vybaví nevábnou plochu plnou popílku či jiného průmyslového odpadu. Z odkališť naproti chvaletické elektrárně je však dnes spíše svérázná divočina. Na místě, kam se do sedmdesátých let ukládal mazlavý odpad po těžbě pyritu, nyní stojí tři nízké stolové hory s rozsáhlými náhorními plošinami. Z právě napadlého sněhu vykukují trsy odolných trav, tu a tam se tyčí strohý keř hlohu či divoké růže, na okrajích rostou břízy. Na vysokou zvěř i divočáky tu číhají na několika posedech myslivci, kteří mají v nezvyklé krajině honitbu. Úspěšný test, jak si příroda dokáže osvojit cizorodý, člověkem odložený materiál, je však zřejmě u konce. Miliony tun naplavenin skryté pod povrchem mohou být pověstným "zlatým dolem".

Zbývá vám ještě 90 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se