Razítko či aplikace na svobodnější život, východisko z kovidového zmaru

Na podzim loňského roku vypadal svět ještě v pořádku. Koronavirus sice útočil, existovala ale pevná naděje jménem očkování. Bylo jasné, že vakcíny jsou a hlavně že fungují. V podvědomí většiny lidí panovalo přesvědčení, že nejpozději na konci jara bude covid-19 zapomenut stejně jako černý kašel či pravé neštovice.

Teď, o měsíce později, se zjistilo, že světlo na konci tunelu má červenou barvu stopky na semaforu. Výrobci vakcín nestíhají pokrývat dodávky. Země mezi sebou vyhlašují očkovací války a zajišťují vakcíny proti exportu kamkoliv. Logistika očkování selhává i ve vyspělejších zemích, než je Česká republika. Jestliže někdo na přelomu roku ještě cítil naději, teď, v další vlně, v dalším lockdownu, je to jen zmar a beznaděj. Ono je ostatně jednodušší upínat se k tomu, že se svět rozzáří životem za tři čtyři měsíce, než když se zdá, že pod kuratelou zákazů a příkazů s rostoucím počtem mrtvých v zádech budeme trávit ještě rok dva.

V tomto kontextu je vlastně dobře, že se začíná mluvit o tom, že by alespoň o trochu veselejší život umožnil covid pas nebo třeba nějaká webová aplikace, jakou nyní chystá česká vláda. V podstatě jde hlavně o to, aby k takovému dokumentu měli přístup všichni, včetně těch, kterým věk či finanční situace neumožňuje vlastnit a ovládat chytrý telefon.