Ovládal suverénně největší majetek v Česku. Slavil úspěchy na drsných východních trzích, v Rusku a Číně, kde potřeboval politickou záštitu, a „přiohýbal“ proto i českou zahraniční politiku. V posledních letech značnou část aktiv přesměroval do Česka. Roky bojoval s rakovinou a to byl zřejmě i motiv jeho investic do biotechnologické společnosti vyvíjející nové metody léčby nádorových onemocnění. Petr Kellner (56), který o víkendu tragicky zahynul na Aljašce, nechal za sebou výraznou stopu v mediálním světě i v charitě. Jeho náhlá smrt bude znamenat zásadní přesuny v českém byznysu.
Zavedený mezinárodní žebříček časopisu Forbes odhaduje hodnotu majetku, který po sobě Kellner zanechal, na 17,5 miliardy dolarů (téměř 390 miliard korun). To stačí na pozici 68. nejbohatšího člověka na planetě. Jak se do společnosti největších boháčů Petr Kellner dostal?
Ke stamiliardám přes „kuponovku“, politiku, Rusko a pojišťovnu
Do velkého byznysu naskočil hned v počátku české ekonomické transformace před 30 lety. Se společníkem Milanem Vinklerem založil akciovou společnost Správa prvního privatizačního fondu, a. s., (odtud pochází proslulá zkratka PPF) a díky úspěšné reklamní kampani využívající známých tváří (ve spotech vystupoval například Milan Šteindler či Josef Dvořák) mu lidé svěřili přes tři procenta investičních bodů, které v rámci první vlny kuponové privatizace mířily k investičním fondům. Po ní PPF spravovala (nikoliv vlastnila) akcie více než 200 podniků v nominální hodnotě téměř pět miliard korun. Další růst aktiv přinesla druhá vlna „kuponovky“.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
