Česko je v kvalitě ovzduší lepším trojkařem. S dotacemi od EU se může stát dvojkařem

Za posledních dvacet let se ovzduší v Česku výrazně zlepšilo, množství škodlivin ve vzduchu dlouhodobě klesá. Nejvýznamnější pokles nastal od 90. let zhruba do roku 2010, kdy elektrárny a teplárny začaly ve velkém investovat do odsíření, snižování oxidu dusíku a odprášení. I posledních deset let se vzduch v tuzemsku čistí, i když meziroční skoky dolů už nejsou tak významné. V roce 2020 dokonce Česko mělo nejčistější vzduch za celou historii měření. „Teď se nám do popředí znečištění dostávají zdroje, které byly relativně dlouhou dobu upozaděny. Jsou to především lokální topeniště domácností a ve velkých městech také doprava,“ řekl Kurt Dědič, ředitel odboru ochrany ovzduší ministerstva životního prostředí v debatě Hospodářských novin, jejímž hlavním tématem bylo právě znečištění ovzduší v Česku.

Aleš Boháč, starosta městského obvodu Radvanice a Bartovice, který dlouhodobě patří mezi místa s největším znečištěním, uznal, že ovzduší se zlepšuje, a že dokonce v těchto obcích mají letos opět bílý sníh, což před lety neznali. „Je ale velkou otázkou, jestli se za těch dvacet let udělalo pro ochranu ovzduší maximum a zda se životní prostředí zlepšilo tak, jak se zlepšit mohlo. Bohužel u nás je míra znečištění ovzduší hraničící s limity denní i noční koncentrace emisí,“ upozornil Boháč.

I Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně české pobočky Greenpeace, vyjádřil znepokojení nad tím, že obrovský pokrok ve snižování emisí už v posledních letech nepokračuje. „A není to proto, že by to nešlo. Navíc u velmi jemných a také nebezpečných prachových částic PM 2,5 je v celém Česku situace vysloveně špatná. Z hlediska vlivu na lidské zdraví, například co se týče rizika předčasného úmrtí, mají právě tyto ultrajemné částice největší dopad,“ podotkl Rovenský.

Kurt Dědič k tomu dodal, že 75 procent těchto emisí pochází z vytápění domácností a měření ukazují, že nejvíce jich je ve vzduchu na konci a na začátku roku, kdy je zima a topí se. Rovenský doplnil, že topení v domácnostech není jediným zdrojem těchto částic, protože za určitých podmínek se mohou plyny například z uhelných elektráren proměnit v atmosféře na tyto jemné částice. „Pokud použijeme výpočet, který používá Evropská unie, tak podíl lokálních topenišť na tomto znečištění už není zdaleka tak vysoký. Je to zhruba 40 procent a za 20 procent těchto emisí odpovídá velká energetika, hlavně fosilní elektrárny,“ vysvětlil Rovenský. Zbytek činí další zdroje znečištění, třeba doprava.

Rovenský dodal, že z hlediska těchto emisí je na tom Česko v širším evropském regionu velice špatně. Podle dat z roku 2018 je tuzemsko čtvrtou nehorší zemí, co se týče množství těchto jemných emisí ve vzduchu. Více jich má jen Turecko, Polsko a Bosna a Hercegovina. „Co se týče znečištění vzduchu celkově, od roku 1990 se Česko z chronického propadlíka stalo během deseti let do konce tisíciletí horším trojkařem, velmi se zlepšilo. Bohužel za posledních dvacet let jsme se z horšího trojkaře stali lepším trojkařem a celou tu dobu se poplácáváme po zádech, jak jsme skvělí, protože už nepropadáme,“ uvedl přirovnání Rovenský.

S evropskými dotacemi, které nyní budou k dispozici, má podle něj Česko šanci stát se, když už ne jedničkářem, tak alespoň dvojkařem. „Ale nejde přitom o nějaké abstraktní pojmy. Podle statistik je znečištění ovzduší v Česku zodpovědné za deset tisíc úmrtí ročně (uvádí to zpráva o kvalitě ovzduší Evropské agentury pro životní prostředí z roku 2019, pozn. red.),“ upřesnil Rovenský.

Ostravsko řeší prach, Praha emise z dopravy

Fenomén jemných prachových částic zmínil i Josef Schwarz, ekonomický poradce zastoupení Evropské komise v Česku. „Nejproblematičtější oblastí je v tomto ohledu Ostravsko, kde stále k překračování limitů prachových částic dochází. V této aglomeraci by tedy Česko mělo využít všechny možnosti a prostředky, jak čistotu vzduchu zlepšovat,“ podotkl Schwarz. Dodal, že přetrvávajícím problémem jsou i emise oxidy dusíku z dopravy, se kterými se potýká Praha. Na tento problém Evropská komise Česko dlouhodobě upozorňuje.

Podle Kurta Dědiče je od 90. let největší akcí pro zlepšení ovzduší v Česku projekt kotlíkových dotací, který s podporou evropských dotací běží od roku 2015. Starý uhelný kotel lidé mohou vyměnit za nový na zemní plyn, za tepelné čerpadlo nebo za moderní kotel na biomasu. „Finance, které na to v Operačním programu Životní prostředí byly, jsou vyčerpány. Nyní dobíhají výměny kotlů z poslední, třetí vlny dotací. Teď s Evropskou unií jednáme a hledáme další prostředky, abychom mohli pokračovat. Co se týče průmyslových zdrojů znečištění, jako ministerstvo se snažíme legislativu zpřísňovat i nad rámec základních předpisů unie,“ přiblížil Dědič.

EU dala v programovém období 2014−2020 na kotlíkové dotace 10 miliard korun a na filtry a jiná opatření na průmyslových zdrojích znečištění přes dvě miliardy. „Další peníze, v řádu vyšších miliard korun, unie investovala do energetické účinnosti veřejných, rezidenčních i firemních budov a obnovitelných zdrojů energie,“ dodal Schwarz.

Starosta Boháč doplnil, že Ostrava zájemcům o výměnu kotle přidává dotaci dalších 10 tisíc korun, aby své obyvatele ještě více motivovala. V některých případech tak místním lidem dotace zcela zaplatí nákup nového kotle (více se o projektech na Ostravsku dočtete na str. 6). Starosta zmínil také fakt, že od roku 2022 už bude platit zákaz topení v kotlech, které nejvíce škodí životnímu prostředí, tedy z té nejnižší emisní třídy. „Jsme ale velmi zvědavi, jestli toho omezení stát skutečně docílí a bude mít pevnou ruku v dodržování tohoto zákazu,“ podotkl Boháč.

První dotační výzvy přijdou zřejmě již letos

Boháč také zdůraznil, že na Ostravsku je kromě lokálních topenišť velkým problémem i průmysl. „V tom se ale maximum pro zlepšení určitě nedělá,“ dodal. Josef Schwarz na to reagoval tím, že Evropská unie má tři legislativní pilíře k tomu, aby podniky používaly účinné technologie na snížení množství vypouštěných emisí. Za prvé má směrnici o kvalitě ovzduší, která stanoví limity znečištění pro celou řadu znečišťujících látek, dále směrnici o národních emisních stropech pro některé látky a také zavedla limity možného maximálního stupně znečištění pro jednotlivé sektory, jako jsou doprava nebo průmysl. „Takže normy jsou a Evropská komise v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu bude ještě aktualizovat cíle, kterých chceme dosáhnout. Teď se připravuje akční plán, jenž má směřovat k nulovému znečištění, včetně ovzduší,“ načrtl Schwarz.

Tento akční plán EU vyhlásí letos v květnu a evropská legislativa, která na něj naváže, by se měla připravit do konce roku 2022, zrovna v období českého předsednictví. „Cíle jsou stanoveny jasně a členské státy by měly zařadit vyšší rychlost v jejich plnění,“ myslí si Schwarz. Evropská unie podle jeho slov vnímá, že v některých obnovitelných zdrojích, jako je solární či větrná energie, má Česko ještě rezervy a potenciál výroby elektřiny, která neznečišťuje ovzduší, dostatečně nevyužívá. „Evropská unie by ráda viděla, aby se tuzemsko inspirovalo zeměmi, jako je například Rakousko, které tento potenciál využívá mnohem více,“ shrnul Schwarz.

Pro dosažení čistšího ovzduší může Česko využít evropské dotace v aktuálním novém programovém období 2021−2027. Celkový objem peněz pro Česko z kohezních fondů činí 550 miliard korun. Z nich by mělo jít přímo na zelenou transformaci asi 160 miliard korun. Součástí balíku je i 40 miliard korun z Fondu pro spravedlivou transformaci určených pro tři uhelné regiony, tedy Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj. Další peníze přidá Modernizační fond s rozpočtem 150 miliard korun, které půjdou speciálně na modernizaci energetiky. První výzvy pro čerpání dotací by mohly být vypsány v druhé polovině letošního roku nebo v roce 2022.