Kvůli suchu a kůrovci se těžba palivového dřeva po roce 2017 téměř zdvojnásobila. Masivně přitom převládá smrk. Před kalamitou se těžilo jehličnatého dříví dvakrát více ve srovnání s listnatým, teď je to desetinásobek.

Smrk se dosud na vytápění rodinných domů kvůli nižší výhřevnosti moc nepoužíval. "S kůrovcovou kalamitou se však na trhu objevilo velké množství levného smrkového dřeva, které lidé začali preferovat na úkor toho tvrdého. Umožnilo to snížit náklady na vytápění o 30 procent," říká Zdeněk Lyčka, soudní znalec a expert na pevná biopaliva odborného serveru TZB-info.

Zlevnily i pelety, nesouvisí to však s kalamitou. Kůrovcové dřevo se na jejich výrobu příliš nehodí. "Větší vliv na cenu pelet má délka topné sezony a spotřeba v západní Evropě. Ta je nyní kvůli lockdownům mizerná, takže i pelet je nadbytek a jsou levné," vysvětluje Vladimír Stupavský, předseda klastru Česká peleta. Levnější jsou i dřevěné brikety.

Dřevařství v rozkvětu

Spotřeba pelet v Česku roste a stejně tak i objem výroby − vloni o 22 procent. Během pandemie klesl odběr ze strany ubytovacích zařízení, škol a firem, ale domácnosti zvýšily zájem o třetinu. "Lidé trávili více času doma, více topili a měli čas řešit odkládané věci okolo domů, třeba renovaci topení nebo instalaci nového kotle," uvažuje Stupavský.

Kotle na pelety jsou však zřejmě výjimkou. Asociace podniků topenářské techniky zaznamenala během pandemie pokles poptávky. Dle Mojmíra Krátkého, výkonného ředitele asociace, lidé méně stavěli, kvůli nejistotě zadržovali investice a lockdown omezil pohyb pracovníků. "Mnozí také vyčkávají na další vlnu kotlíkových dotací," hodnotí Krátký.

Dřevařský sektor je v rozkvětu. Vláda ho neuzavřela, ale zpomalily zakázky, takže firmy měly čas na inovace. Přibyly nové pily a peletárny, ty starší navýšily kapacity. V Česku se vloni vyrobilo 486 tisíc tun pelet. Asi 120 tisíc tun se spálilo v tuzemských kotlích, zbytek tvoří vývoz do Rakouska, Německa a Itálie. Kvůli uzavření hranic chybí v oboru zahraniční pracovníci, ale v lesnictví i dřevařství je přesto mírný nadbytek lidí.

Zájem o vytápění biomasou podporují kotlíkové dotace a program Nová zelená úsporám. Lidé díky nim už výhodně vyměnili téměř 90 tisíc kotlů. V loňské, třetí vlně kotlíkových dotací stát nepodpořil kotle na uhlí a jejich uživatelé se často uchylují právě k biomase. Mírně přitom převažují peletové kotle nad těmi na dřevo. Kotlíkové dotace mají pokračovat, příští vlna může být už na podzim. Jejich vliv na trh se dřevem však klesá, v zájmu o dotace nyní vedou tepelná čerpadla.

Dotace mají pomoci lidem při přechodu na ekologičtější kotle. Starší typy jsou už vyřazené z prodeje a od září 2022 nebude možné ani provozovat kotle emisních tříd 1 a 2. Podle odhadů zbývá vyměnit až 360 tisíc kotlů. Karel Murtinger, odborný konzultant přední energetické poradenské společnosti Ekowatt, proto příští rok čeká vlnu nákupů.

Po započítání všech nákladů na energie je u neúsporných domů nejlevnější vytápění dřevem a uhlím. Uprostřed jsou tepelná čerpadla, plyn, dřevěné brikety či pelety a nejdráže vycházejí lehký topný olej, propan a elektřina. Čím je dům úspornější, tím je výhodnější topit dřevem či elektřinou, u jiných paliv se rozdíly stírají. Dřevo je tedy výhodné ve všech typech domů.

Komfort srovnatelný s plynem

Při nákupech kotlů na biomasu do domácností ze dvou třetin převládají typy na dřevo a brikety, třetinu tvoří peletové automaty. Dřevěné brikety jsou výhřevnější než kusové dřevo. "Jsou skladné a vyrábějí se pro rychlé roztopení systému nebo pro pomalé noční odhořívání," popisuje výhody Zdeněk Krejčí, energetický specialista a poradce zavedené poradenské společnosti Energy Centre České Budějovice. Zájem o dřevěné brikety ovšem klesá, protože jsou dražší než dřevo a náročnější na obsluhu než pelety.

Devízou pelet je komfort obsluhy, u lepších systémů srovnatelný s plynem a elektřinou. Lidé po nich často sahají, když nemají k dispozici plyn. Nevýhodou je kromě vyšší ceny i nutnost najít místo na sklad. "Využití pelet poroste, protože nahrazují topení uhlím a jsou vhodné i pro nové domy s malou potřebou tepla," myslí si Karel Murtinger.

Uhlí na odpis

Velkým konkurentem dřeva je uhlí. Vladimír Stupavský z klastru Česká peleta však odhaduje, že za tři až pět let o ně domácnosti ztratí zájem. Ceny porostou, paliva i kotlů bude méně. Třeba i proto, že nedávno kotle přestaly vyrábět dvě české firmy − Dakon a Viadrus. Zaměřovaly se také na dřevo, plyn či pelety, ale v tom je dle Stupavského zastoupí jiní výrobci.

Během dvou až tří let dřevo zřejmě podraží, protože opadne kůrovcová těžba. "Při vytápění se bude opět více využívat tvrdé dřevo a náklady se vrátí na úroveň před kalamitou. Ovšem stále to bude ekonomicky nejvýhodnější způsob vytápění," myslí si expert Zdeněk Lyčka. Pelet by se to dotknout nemělo. V Česku je využívá 35 tisíc domácností, ale zdejší výroba má trojnásobné kapacity. "Většímu využití pelet by pomohl i pokles ceny díky navrhovanému snížení DPH na dřevní paliva z 15 na 10 procent," je přesvědčen Stupavský.

Rozvoji vytápění palivy ze dřeva bude nadále pomáhat legislativa. Jak poukazuje poradce Zdeněk Krejčí, v hodnocení energetické náročnosti staveb se přesouvá důraz na primární energii z neobnovitelných zdrojů. Na rozdíl od jiných zdrojů tepla lze při vytápění dřevem a peletami splnit podmínky i bez nutnosti připlácet za solární systém.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru