Děti z druhého stupně základek konečně zamířily do lavic. Je to dobře, ale úleva nemůže překrýt skutečnost, že se česká vláda na dětech vyřádila jako žádná jiná. Podepsala se na jejich vzdělání, na jejich tělesné kondici, na jejich duších. Pokud se někdo nadechuje, že za to nemůže vláda, ale covid, tak zase může vydechnout. České školy byly zavřené nejdéle v Evropě. Naše děti nemohly neúměrně dlouho sportovat. Naopak musely vstřebat evropsky unikátní dávku pokrytectví a chaosu. Jsou kolektivní obětí vládou nezvládnuté epidemie.  

Přes všechny formální deklarace se prokázalo, že Babišově vládě na vzdělání moc nesejde. Děti byly dlouhé měsíce drženy mimo školy, což samozřejmě nejhůře odnesly ty ze  znevýhodněného prostředí. Tisíce z nich „zmizely“, učitelům se je přes veškerou snahu nepodařilo kontaktovat nebo zapojit do distanční výuky. Nejedná se zdaleka jen o děti ze severočeských ghett. Mohou být odkudkoliv. Stačí, aby byli rodiče trochu chudší, trochu méně motivovaní nebo prostě bez možnosti kontrolovat, co jejich děti u počítačů (ne)dělají, a vzdělávací průšvih nastal také. Každá hodina, kterou znevýhodněné děti zameškaly, je spolehlivou zálohou na životní neúspěch. A česká vláda, jež, znovu zdůrazněme, děti držela mimo školy nejdéle v Evropě, těmito zálohami nešetřila. Ač si stát platíme mimo jiné proto, aby zmenšoval rozdíly v šancích, ten náš se choval tak, aby rozdíly co nejvíc zvětšil. Naprosto selhal.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se