Rychle rostoucí ceny domů a bytů budí u mnohých z nás čím dál větší úděs. Jedním z navrhovaných protiopatření je zahrnutí těchto cen do inflace. Tu totiž sleduje Česká národní banka (ČNB) při stanovování své základní úrokové repo sazby, podle níž se pak řídí ostatní úrokové sazby v ekonomice včetně hypotečních.

Logika tohoto návrhu je zdánlivě jasná: rychlý růst cen nemovitostí bude zvyšovat inflaci sledovanou centrálními bankéři, ti zvýší repo sazbu, načež vzrostou hypoteční sazby a tím se růst cen nemovitostí utlumí. Ve skutečnosti tento návrh není dobrý, a to v důsledku efektu, který můžeme nazvat třeba jako „problém zkaženého burgeru“. Než se ale dostaneme k tomuto problému, je namístě stručně připomenout, o co v měnové politice, tedy při stanovování základní úrokové sazby, vlastně jde.

Většina z nás asi ví, že jde v zásadě o udržování inflace blízko nule. Centrální banky se z jistých důvodů zpravidla snaží držet inflaci spíš blízko dvou procent, ale zde se pro jednoduchost budeme tvářit, že to je vlastně skoro nula procent.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se