Loni dostával americký prezident Donald Trump za uši téměř za cokoliv, od jeho zlehčování pandemie koronaviru až po nulové výsledky jednání se severokorejským satrapou Kimem. Ale jeden úspěch mu přesto přiznáván byl, a to překreslení hřiště na Blízkém východě. Napětí izraelsko-palestinské se přeneslo ke konfliktu Íránu s arabskými zeměmi, z nichž některé podnikly něco dříve nemyslitelného, navázaly diplomatické styky s Izraelem. Salvy raket odpálených počátkem tohoto týdne teroristy z Hamásu na Jeruzalém a další města však předvedly, kolik výbušného potenciálu ještě obsahuje izraelsko-palestinský spor a že řetězovou reakci spustí i relativně malý incident.

Smísilo se tu totiž několik faktorů. Souběh konce pro muslimy posvátného měsíce ramadánu a pochodu praporů při oslavě Dne Jeruzaléma, kdy si účastníci z celého Izraele připomínají chvíli, kdy jejich země v roce 1967 po úspěšné šestidenní válce zabrala východní část Jeruzaléma, kterou do té doby spravovalo Jordánsko.

Zbývá vám ještě 70 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se