Evropa nenechá Česko padnout

Bezprecedentní krize si žádá bezprecedentní řešení. Evropský rozpočet nabobtnal o nové fondy, které mají pomoci členským státům zvládnout pandemii covidu-19. Česku se tak otvírá jedinečná příležitost porazit krizi a přidat se do spolku bohatých států.

Česká ekonomika má za sebou největší ekonomický propad ve svých moderních dějinách. Hrubý domácí produkt se vlivem koronavirové pandemie a s ní spojenými opatřeními scvrknul za jediný rok o 5,6 procenta. Letos se podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj česká ekonomika do předkrizových kolejí nevrátí. Na úroveň z počátku roku 2020 by se měla vrátit až v roce 2022.

Tuzemskou ekonomiku by mělo letos povzbudit nejen očkování a s ním spojený konec restriktivních opatření, ale také impulzy přicházející z Bruselu. Evropská unie totiž v následujících sedmi letech napumpuje do české ekonomiky zhruba jeden bi­lion korun. Vláda nyní rozmýšlí, jak peníze využije. Rozdělení financí přitom není jednoduchá disciplína. Peníze budou do tuzemska proudit z různých evropských fondů, přičemž každý z nich má svá vlastní pravidla a cíle.

„Je důležité peníze dobře rozdělit tak, aby to odpovídalo filozofii jejich zdrojů. Každý je totiž určen na něco jiného,“ zdůraznil místopředseda vlády a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček během konference Prosperující Česko, kterou uspořádaly Hospodářské noviny ve spolupráci se serverem Euractiv.cz.

Bilionová pomoc od Evropské unie se rozdělí do několika obálek. Nejtučnější z nich jsou tzv. strukturální fondy, jejichž smyslem je přibližovat ekonomickou úroveň českých regionů k západním ekonomikám. Tuzemsku v následujících sedmi letech poskytnou 550 miliard korun. Čerpat je budou kraje, města, obce, firmy i neziskové organizace. Skoro třetina by přitom měla směřovat na podporu boje proti klimatickým změnám. Česká vláda je chce investovat do nízkoemisní hromadné dopravy, úspor energií, obnovitelných zdrojů, zpracovávání a recyklace odpadu či výsadby stromů a dalších ekologických opatření.

Další prioritou jsou investice do dopravních sítí, vzdělávání či digitálních technologií, vědy a výzkumu. O konkrétních podpořených projektech se bude rozhodovat až v jednotlivých dotačních výzvách, které připraví příslušná česká ministerstva.

Zatímco strukturální fondy Česko využívá již od svého vstupu do EU, nově bude mít k dispozici také Fond spravedlivé transformace. Ten je určený výhradně pro uhelné kraje − v Česku tedy pro Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský −, které si z něj budou moci vzít až 42 miliard korun. Jak už název fondu napovídá, kraje z něj budou muset zaplatit svou transformaci, tedy přechod z uhelné ekonomiky na nízkoemisní. Pokrýt mohou náklady spojené s útlumem těžby uhlí, včetně vytvoření nových pracovních míst pro horníky a další zaměstnance uhelných dolů.

Podobnou proměnu by měl financovat i modernizační fond, další novinka mezi evropskými zdroji financí. Ten je však otevřen nejen uhelným regionům, ale i ostatním koutům Česka. Zhruba na 150 miliard korun z fondu si budou moci sáhnout průmyslové podniky i teplárny. Využít je mohou na modernizaci výroby, úspory energií či zavádění obnovitelných zdrojů energie. Fond podpoří také rozvoj elektromobility.

Zatímco strukturální fondy musí Česko využít do roku 2027, z modernizačního fondu bude moci čerpat až do konce této dekády.

Na obnovu po covidu si komise vezme půjčku

Modernizační fond a Fond spravedlivé transformace jsou sice pro Česko novinkou, největší rozruch ale budí takzvaný fond obnovy. Evropská unie se na jeho vzniku nemohla dlouho dohodnout, na jeho vytvoření si totiž Evropská komise musí vzít půjčku. Pro řadu členských států EU, včetně Česka, bylo společné zadlužení dosud tabu, krize spojená s pandemií covidu-19 se ale nakonec prohloubila natolik, že vznik fondu obnovy s rozpočtem zhruba 20 bilionů korun jednomyslně podpořily.

Co se v tuzemsku už za evropské peníze podpořilo, vybudovalo, zmodernizovalo nebo nakoupilo?

Česko bude moci z tohoto fondu čerpat zhruba 180 miliard korun, dalších 405 miliard si z něj vláda může výhodně půjčit. Aby mohlo peníze z fondu využít, musí Evropské komisi jasně říct, jak peníze hodlá využít. Tuzemsko stejně jako ostatní členské země proto připravilo svůj „národní plán obnovy“.

„Ten je velkou příležitostí pro Česko, jak zvýšit růst, projít další průmyslovou revolucí a pokročit s reformami, které se dlouho nedařilo prosadit. Je to bonus, ze kterého je možné financovat projekty, na něž by jinak nemusel být dostatek prostředků. Příkladem jsou sítě páté generace nebo cloudová úložiště,“ uvádí ekonomka Pavlína Žáková působící na Zastoupení Evropské komise v ČR.

Jak ale podotýká ministr Karel Havlíček, Česko bude i u fondu obnovy svázáno přísnými podmínkami Evropské komise. Alespoň 37 procent financí musí jít na ochranu klimatu, 20 procent na digitalizaci. Komise bude také při schvalování plánu dohlížet na to, aby peníze podpořily potřebné reformy.

Do evropských fondů jsou tak vkládána velká očekávání. „Česko je nyní příjemcem inovací. Evropské fondy by ale mohly pomoci k tomu, aby se Česko stalo jejich tvůrcem a vývozcem,“ podotýká Žáková.

Česko chce přímo na zavádění inovací investovat zhruba osm miliard korun. V plánu obnovy se pak počítá i s podporou digitalizace státní i veřejné správy, kam by mohlo směřovat skoro 30 miliard. Vláda chce peníze ze záchranného fondu EU využít také na podporu zdravotnictví, kam by mohlo jít necelých 15 miliard korun.

Další významnou kapitolou plánu obnovy je doprava, zejména pak rozvoj dobíjecí infrastruktury pro elektromobily či investice do zateplování a renovací budov. Více než 15 miliard korun má podpořit vzdělávání. „Osobně považuji digitální, vědecko-výzkumný a zdravotní pilíř za velmi dobré až výborné,“ uvádí ekonom České spořitelny Petr Zahradník, který se Evropskou unií dlouhodobě zabývá. Zahradník si pochvaluje i investice plánované v oblasti dopravy a ochrany klimatu. U jiných kapitol už ale tolik optimistický není.

Prosperující Česko

Stáhněte si přílohu v PDF

„Otazník mám v případě využití 23 miliard korun na účel modernizace služeb zaměstnanosti a rozvoj trhu práce. Nic proti této prioritě, jen mám obavu o to, aby se tato opravdu obrovská suma efektivně využila,“ hodnotí plán vlády ekonom. Podobně se staví také k investici ve výši 13 miliard, která je zaměřena na úpravu školních programů.

Jak zdůrazňuje místopředseda vlády Havlíček, Česko nesmí upínat své naděje pouze k plánu obnovy, přestože k tomu jeho název mírně vybízí. S tím souhlasí i ekonom Zahradník. „Je-li v případě Česka odhadována újma způsobená pandemií asi na 2,5 miliardy korun denně, za předpokladu ročního trvání vlastní pandemie a trvání některých následků v dalším období, je možné odhadovat, že český národní plán obnovy může napomoci oživit tuzemskou ekonomiku přibližně z jedné čtvrtiny,“ dodává ekonom, který působí také v Evropském hospodářském a sociálním výboru.

EU není bankomat

Česko není v čerpání dotací žádným nováčkem a v jejich využívání se postupně zlepšuje. „A je čím dál profesionálnější,“ podotýká místopředseda vlády Havlíček. Česká vláda vnímá evropské fondy jako významný zdroj financí, a v Bruselu si proto před začátkem každého rozpočtového období snaží vyjednat co největší objem.

Tento přístup „ždímání“ evropských fondů ale naráží na kritiku expertů. „Bohužel i po 17 letech členství jsou tyto fondy vnímány jako rozvojová pomoc chudému státu, což již dávno není pravda,“ upozorňuje Zahradník. „Jsou vnímány jako bankomat, na který máme nárok, požadujeme od nich, aby byly dostupné nejsnazší možnou cestou, a vůbec nevnímáme či nechceme vnímat, že by mohly mít jinou formu než dotace,“ dodává ekonom.

Česko totiž může využívat nejen evropské dotace, ale také takzvané finanční nástroje, tedy zvýhodněné úvěry či garance. „Na rozdíl od grantů zajišťují finanční nástroje dlouhodobou podporu a umožňují ‚recyklovat‘ peníze, které byly na začátku do fondů vloženy,“ vysvětluje Žáková z Evropské komise. Žáková však také upozorňuje, že Česku se dosud nedařilo výhodné úvěry využívat, přestože za ně „ručí“ svým rozpočtem EU. „Do budoucna je potřeba finanční nástroje posílit,“ dodává.

Česko by kvůli svému růstu a naopak úpadku jiných členských zemí po roce 2027 mohlo mít k dispozici o 40 procent méně peněz z unie než nyní. Čím je totiž země bohatší, na tím menší balík peněz z EU má nárok.

Foto: Shutterstock

Finanční nástroje by mohly zredukovat závislost Česka na dotacích. Evropské fondy, které EU posílá do tuzemska v rámci své kohezní politiky, nyní tvoří více než 40 procent všech veřejných investic v zemi.

„Není pro nás dobrou vizitkou, že jsme ze všech členských států nejvíce závislí na kohezní politice. Více než 66 procent všech zdrojů rozpočtu EU k nám přichází z kohezní politiky, což by mělo zůstat i v období 2021 až 2027,“ varuje Zahradník.

Česko má vedle evropských kohezních fondů k dispozici také centrálně řízené programy. O jejich udělení ale musí čeští žadatelé soupeřit s konkurencí z celé Evropy. Peníze tak podpoří jen ty nejkvalitnější projekty, což řadu českých žadatelů odrazuje. Zisk dotace z kohezních fondů je pro ně snazší cestou.

Zahradník pak Česku vyčítá, že přidělené evropské fondy nedokáže na rozdíl třeba od Polska vy­užít naplno. „Uvedu-li jeden ilustrativní příklad, tak od momentu našeho členství v unii jde přibližně 40 procent našich kohezních prostředků ve prospěch nejrůznějších forem rozvoje dopravní infrastruktury. Bohužel, na rozdíl od zmíněného Polska to u nás není příliš vidět,“ uvádí ekonom.

Budoucnost bez dotací

Přestože nové programovací období evropských fondů začínající s rokem 2021 představuje pro Česko velkou příležitost, Zahradník příliš optimistický není. „Stali jsme se zajatci přístupu, který jsme si osvojili před 17 a více lety, a obávám se, že se nejsme schopni z tohoto začarovaného kruhu dostat sami. Vyléčí nás z toho až realita a léčba šokem, která nastane v čase přípravy na období po roce 2027. V té době budeme již někde na úrovni lehce nad 100 procenty průměru EU ukazatele HDP na hlavu,“ předpovídá ekonom České spořitelny.

Čím bude totiž Česko bohatší, na tím menší obálku peněz z EU bude mít nárok. Takový je totiž princip kohezní politiky EU − bohatší státy pomáhají chudším. Česko by podle Zahradníka po roce 2027 mohlo mít k dispozici o 40 procent méně peněz než nyní.

„Tato situace nás naučí se poohlédnout po jiných možnostech, které rozpočet EU nabídne. Měli jsme a máme stále dost času osvojit si alternativní možnosti financování, ale přesycené lehce dostupnou kohezí nás k tomu nic moc nenutí,“ uvádí Zahradník.

Po roce 2030 by se navíc Česko mohlo přehoupnout do klubu bohatších členských států a stát se takzvaným čistým plátcem. Do evropského rozpočtu by tedy odvádělo více peněz, než by z něj přijímalo. Tuzemsko se může stát plátcem nejen díky tomu, že postupem času bohatne, ale i kvůli úpadku jiných evropských ekonomik, jako je například Itálie či Španělsko.

Pokud by se Česko stalo čistým plátcem, bude pro něj členství v Evropské unii přesto výhodné. Evropské fondy totiž rozhodně nejsou tím hlavním benefitem členství v EU. „Peníze, které nám každoročně posílá unie, abychom mohli rychleji dohánět nejvyspělejší evropské ekonomiky, jsou sice skvělé, ale z ekonomického pohledu nejsou zdaleka nejdůležitější,“ podotýká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. „Tím nejvýznamnějším přínosem pro českou ekonomiku je bezcelní přístup na vnitřní trh EU s půlmiliardou zákazníků. Jsme exportní velmoc a v unii téměř neexistuje země, pro kterou by měl přístup na vnitřní trh tak velký význam, jako má pro nás. Vždyť do unie jde 80 procent našeho celkového exportu,“ zdůrazňuje Špicar.

Česká ekonomika se o průmysl a export výrobků opírá i během pandemie. Dominantní podíl na českém HDP má sice sektor služeb, ten se ale potýká s tvrdými dopady pandemie covidu-19. Česko je zároveň ekonomicky závislé na prosperitě okolních členských států. Pokud budou evropské země upadat, Česko nebude mít kam své produkty vyvážet. Právě proto je ekonomická obnova všech členských států klíčovou prioritou Evropské unie. Ta ukázala, že v případě krize je schopna přijmout bezprecedentní rozhodnutí, jako je například vytvoření fondu obnovy. Zda se členským státům včetně Česka podaří tohoto stébla chytnout, závisí především na nich samotných.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin Prosperující Česko.