Silně odmítavé reakce vyvolal nedělní postup běloruských úřadů, které přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby mohly zatknout novináře a odpůrce běloruské vlády Ramana Prataseviče. S kritikou vystoupila Evropská unie, NATO, Británie, Francie, Německo či Polsko. Český premiér Andrej Babiš označil čin Běloruska za absolutně nepřijatelný a ministr zahraničí Jakub Kulhánek podobně jako další evropští představitelé vyzval k propuštění běloruského aktivisty. Děním v Bělorusku se dnes bude zabývat summit EU. Podle Evropské unie čin nezůstane bez následků.

Náměstek ministra zahraničí Jan Kohout v pondělí vyjádřil běloruskému velvyslanci Valeriji Kurdjukovovi důrazný protest v souvislosti s vážným podezřením na porušení mezinárodního práva v letectví. Vyzval též k okamžitému propuštění novináře a opozičního aktivisty Ramana Prataseviče a jeho přítelkyně. Ministerstvo zahraničí o tom informovalo na svém webu. Ministr Jakub Kulhánek (ČSSD) na tiskové konferenci odpoledne řekl, že Evropa musí Bělorusku vyslat jasný signál, že jeho postup je naprosto nepřijatelný.

Irský ministr zahraničí Simon Coveney a šéf letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary  označili nedělní nucené přistání dopravního letadla v Minsku za za státem podporované pirátství. Podle O'Learyho mohl v Minsku kromě opozičníka zůstat i nespecifikovaný počet agentů běloruské tajné policie, kteří předtím byli mezi pasažéry.

"Zdá se, že záměrem úřadů bylo odstranit novináře a jeho doprovod na cestě," řekl v pondělí výkonný ředitel Ryanair. "Máme za to, že na letišti bylo také vyloženo několik agentů KGB," dodal O'Leary. V nedělním prohlášení přitom aerolinka chybějící osoby vůbec nezmiňovala a uvedla, že běloruské úřady jejímu letadlu po kontrolách umožnily odletět "spolu s pasažéry a posádkou po přibližně sedmi hodinách na zemi v Minsku".

Nyní je šestadvacetiletý novinář Raman Pratasevič zadržen na minském letišti a vyslýchán. Pratasevič patřil k spoluzakladatelům telegramového kanálu NEXTA, který je nejen ostře opoziční, ale během loňských protestů proti zmanipulovaným volbám i koordinoval demonstranty na ulicích běloruských měst. Redakce sídlí ve Varšavě a nikdo z novinářů neriskuje vstupovat na běloruské území.

Podle běloruských státních médií měli piloti oznámit, že je bomba na palubě a požádali o přistání na letišti v Minsku. Podle šéfredaktora zpravodajské stanice Nexta Tadeuše Gičana si „podivní lidé“ fotili Prataševiče už na letišti v Aténách. Ve chvíli, kdy letadlo vlétlo do běloruského leteckého prostoru, vyvolali tito lidé hádku s posádkou o tom, že je na palubě bomba a že o tom musí informovat úřady. 

Odklon letadla společnosti Ryanair od trasy potvrdil server monitorující leteckou dopravu Flightradar24. Na webu je však vidět, že letadlo změnilo směr těsně před bělorusko-litevskými hranicemi. Vzdálenost do cílové destinace ve Vilniusu byla v té době podstatně kratší než do Minsku.

Trasa uneseného letadla.
Trasa uneseného letadla.
Foto: Flightradar24.com

Telegramový kanál Pul pervogo, který patří tiskovému oddělení běloruského prezidenta, to komentoval s tím, že piloti měli větší důvěru v běloruské úřady. „Když jim teklo do bot, tak jim najednou diktátor byl dobrý. Bělorusko se nikdy neotočí zády k lidem v nouzi,“ napsal tento kanál.

Běloruská provládní tisková služba Belta potvrdila, že letadlo bylo odkloněno z trasy armádní stíhačkou MiG-29. Irská společnost Ryanair se zatím k celé události nevyjádřila. Podle opozičních zdrojů už na letišti v Aténách Prataseviče sledoval nějaký ruskojazyčný člověk, který se snažil vyfotit jeho dokumenty a který následně ve vzdušném prostoru Běloruska vyvolal konflikt s posádkou, aby letadlo muselo přistát v Minsku.

Běloruské ministerstvo dopravy oznámilo, že vytvořilo komisi, která má vysetřit nedělní vynucené přistání letounu s opozičním novinářem v Minsku.

Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská potvrdila jméno zadrženého s tím, že mu v Bělorusku hrozí „trest smrti“. „Raman Pratasevič je běloruský novinář, fotograf, bloger a aktivista. Pracoval jako fotograf pro velká běloruská média, byl zapojen do žurnalistického programu Václava Havla,“ napsala. Sama Cichanouská byla v Řecku před několika dny a vracela se do Vilniusu, kde žije, stejným letadlem. 

Litevský prezident Gitanas Nauséda označil událost za „bezprecedentní“ a požaduje okamžité propuštění Prataseviče. Okamžité vysvětlení celé akce žádá po Bělorusku také Německo.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že „podobné jednání je zcela nepřijatelné a musí mít následky“. Vyzvala také k okamžitému propuštění všech cestujících, včetně Prataseviče. Předseda Evropské lidové strany a někdejší polský premiér Donald Tusk označil zatčení Prataseviče a donucení k přistání letounu Ryanairu za „akt státního terorismu“. 

„Lukašenko se stal hrozbou nejen pro vlastní obyvatele, ale také pro mezinárodní bezpečnost. Jeho čin státního terorismu vyžaduje okamžitou a tvrdou reakci všech evropských vlád a institucí,“ reagoval předseda Evropské rady Tusk. 

Naopak pochvaly se běloruský prezident dočkal od ředitelky ruské státní televize RT Margarity Simoňjanové. „Nečekala bych, že budu někdy závidět Bělorusku. Ale tohle bylo od Lukašenka fakt elegantní,“ napsala Simoňjanová na Twitteru.

Související

Kanál NEXTA byl loni zařazen na seznam extremistických organizací a běloruské KGB zařadilo Prataseviče na seznam teroristů. Novinář je obviněn z podněcování nepokojů a šíření nenávisti, za což mu hrozí trest od 12 do 15 let vězení.

Situace v Bělorusku se vyhrotila po prezidentských volbách loni v srpnu. Jejich vítězem úřady opět vyhlásily dlouholetého prezidenta Lukašenka, jenž je v čele země od roku 1994. Po vyhlášení výsledků země zažila masové protesty. Lidé vyšli do ulic protestovat proti zfalšování voleb, ale pořádkové síly demonstrace nakonec potlačily, desítky tisíc lidí zadržely a opoziční vůdce uvěznily či přiměly k emigraci.

V sobotu opozice informovala o úmrtí svého člena ve věznici. Byl odsouzen za účast na protestech k pětiletému vězení a příčinou jeho smrti byl podle úřadů infarkt. 

Související