Místo do Krkonoš jeďte třeba do Prahy. Poukázky pro Čechy mají nahradit ztracené cizince, plánuje ministryně

Města v Česku, do kterých přestali jezdit zahraniční turisté, se brzy mohou dočkat státní podpory cestovního ruchu. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) zvažuje, že zavede pro Čechy poukázky na městskou turistiku. Spolu s gastronomií patří turismus k oborům, které nejsilněji postihla pandemie. Hospodářská komora přitom upozorňuje, že vládní kompenzace nejsou dostatečné. Dosud činila průměrná náhrada v tomto sektoru jen 30 procent nákladů.

„Program bude pro všechna města jako Praha, Brno nebo Ostrava, která obrovsky trpí. Byla závislá na zahraniční klientele a ta se k nám bude vracet postupně. Musíme nějakým způsobem do měst nalákat naše lidi, naše rodiny,“ prohlásila Dostálová na předvolební debatě, kterou organizovala Hospodářská komora ve spolupráci s HN. Ministryně dodala, že jí naopak nedává smysl podporovat lokality jako Lipno nebo Krkonoše, kde o turisty není nouze.

Detaily programu zatím Dostálová neoznámila. Vouchery na dovolenou už ale částečně fungují. Stát loni tímto způsobem začal proplácet lidem pobyt v lázních. Na ten jim přispěl až čtyři tisíce korun. Stát takto chtěl podpořit i zdravotníky, kteří se v zimě starali o pacienty s covidem. Aktuálně však řada lázní již dosáhla na maximální podporu ve výši 45 milionů korun, a další vouchery tak přijímat nemohou.

Konec levných bytů v centru Prahy. Airbnb se začíná vracet ve velkém stylu, ukazují aktuální data

25. 5. 2021 ▪ 5 min. čtení

„Je otázka, kam budou vouchery směřovat. Nedovedu si představit českou rodinku, jak jede na týden do Prahy. To se nestane,“ konstatuje poslanec ČSSD Ondřej Veselý. Prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek navíc upozornil, že aby Češi nahradili výpadek cizinců v Praze, museli by mít osm týdnů dovolené a utrácet výrazně více než nyní.

K zavedení voucherů pro města vyzval Dostálovou v debatě komunistický poslanec Leo Luzar. Narážel tak na to, že zatímco menší města a obce se z koronaviru vzpamatovávají snáze díky atraktivitě pro domácí turisty, Praha je na tom po odlivu cizinců už druhým rokem špatně. Například pražské hotely patří k pandemií nejvíce zasaženým v Evropě. „Praha je bez diskuse nejvíc postižená,“ konstatoval Luzar. „Kdyby se měl připravovat model podpory, šel bych dvěma cestami. Jednou pro Prahu, druhou pro zbytek republiky,“ dodal.

Na nutnosti podpořit pandemií zkoušený turistický ruch se shodli i další účastníci debaty z řad šéfů podnikatelských svazů. Mezi nimi byli i viceprezident Hospodářské komory a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, místopředseda asociace restauratérů Apron Luboš Kastner, viceprezident Svazu léčebných lázní Martin Plachý a ředitel Asociace horských středisek Libor Knot.

Zachovat podpory

Současné rozvolňování vládních proticovidových restrikcí a otevírání podniků automaticky podle Stárka neznamená, že je lidé budou navštěvovat ve stejné míře jako před pandemií. Tvrdí, že část lidí má stále obavy a do restaurací, hotelů nebo na památky se bude vracet pomalu. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý proto vyzval k tomu, aby státní podpora podnikatelům s rozvolněním neskončila.

„Ekonomický, ale i společenský a kulturní význam cestovního ruchu je nepopiratelný. Současná i budoucí politická reprezentace by si to proto měla uvědomit a zabývat jeho kontinuální podporou – mimo jiné pokračujícími kompenzacemi do doby, než bude jejich provoz stoprocentně obnoven, a rychlým spuštěním kurzarbeitu pro postižené sektory. Jinak cestovnímu ruchu hrozí vlna propouštění a krachů,“ řekl Dlouhý.

Cestovní ruch a gastronomie patří k oborům, které před pandemií značně přispívaly do státního rozpočtu. V roce 2019 zaplatili podnikatelé v těchto sektorech na daních a odvodech 130 miliard korun a zaměstnali 250 tisíc lidí. Podnikatelské svazy si stěžují, že navzdory tomu se o ně stát před covidem příliš nezajímal. Přáli by si například, aby politici schválili zákon o cestovním ruchu, který by pomohl nastavit financování oboru.

V názoru na něj se ale politici neshodují. Pro jeho zavedení by byl například Jan Kuchař, dvojka na kandidátce koalice Pirátů a STAN v Karlovarském kraji. „Nový zákon o cestovním ruchu mají na Slovensku, v Rakousku. Nevidím důvod, proč bychom to nezvládli v Česku. Jako obce bychom pak mohli s podnikateli lépe komunikovat,“ uvedl Kuchař.

Dostálová nicméně upozorňuje, že podobný zákon už vláda chtěla prosadit dvakrát a v obou případech narazila na problémy s kompetencemi. Ministerstva namítala, že nemají možnost upravovat vztah samosprávy k podnikatelům v cestovním ruchu. Podle Veselého je proto nutné si jasně říct, jak podrobný by zákon měl být, aby nenarážel na kompetenční spory, ale zároveň nebyl nevymahatelný.

Zjednodušit daně

Lukáš Otýs, druhý muž na karlovarské kandidátce koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), by byl pro, aby politici lépe vedli dialog s podnikateli. Otýs tvrdí, že vláda šla opačnou cestou a vytvořila atmosféru, kdy se na podnikatele automaticky nahlíží jako na potenciální zloděje.

Politici připouštějí, že po volbách se mohou změnit daně v gastronomii. Většina zúčastněných by je chtěla zjednodušit proti stávajícímu stavu, kdy například u piva platí tři sazby DPH. Opoziční politici se také spíše přiklánějí ke zrušení elektronické evidence tržeb. Ti vládní by ji raději zachovali, maximálně by přehodnotili její zavádění pro další podnikatele.