Která uhelná elektrárna skončí jako poslední, jsme zatím nerozhodli. Rozhodne efektivita uhelných dolů, říká Cyrani

Největší česká energetická společnost ČEZ považuje éru uhelné energeticky za skončenou. Rozhodnutí o tom, jaká uhelná elektrárna přežije rok 2035, je ale podle místopředsedy představenstva ČEZ Pavla Cyraniho zatím otevřené. Klíčem pro rozhodnutí bude efektivita uhelných dolů, řekl Cyrani v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

HN: Proč jste se rozhodli změnit přístup k obnovitelným zdrojům?

Éra energetiky založené na uhlí končí. A je jedno, jestli na konci této dekády nebo až v té příští. Z pohledu investic do energetiky je to už brzy. My dlouhodobě balancujeme mezi třemi cíli: zajištění dostatečného množství energie, její dostupnosti za rozumnou cenu a pak snižování emisí.

HN: Oproti jiným energetickým firmám byl ČEZ v pohledu na zelené zdroje hodně konzervativní. Nepřichází to příliš pozdě?

Nepřichází. Řešili jsme to už ve strategii z roku 2019, teď jsme jen dali plný důraz na to, s čím jsme počítali, a zrychlili to, abychom tyto cíle do roku 2030 stihli.

HN: Brzdila vás v zelených investicích domácí politika?

Česko si nese následky solárního boomu z let 2009 až 2010, kdy se postavilo hodně obnovitelných zdrojů a docela draze. Nálada ve společnosti se ale mění. Pokud se ptáte, jestli by ČEZ v rozhodování pomohlo, kdyby se změnila dříve, tak určitě ano. Desetiletá přestávka je vidět.

HN: Důležitou změnou je i vznik Modernizačního fondu. Kolik projektů si do něj ČEZ podal?

Paušálně jsme nahlásili na ministerstvo životního prostředí projekty o výkonu více než tisíc megawattů. Konkrétnější ale kvůli konkurenci být nechci. Do roku 2025 máme cíl postavit 1500 megawattů nových obnovitelných zdrojů. Přihlašujeme i menší projekty za zákazníky, které má ČEZ ESCO.

HN: Hlavní část z plánu na šest tisíc megawattů obnovitelných zdrojů připadá na fotovoltaiku. Jak jste došli k tomuto číslu?

Potenciál pro solární energetiku v Česku je vysoký. Podle některých studií přes 20 gigawattů. A to se pořád bavíme o brownfieldech a výsypkách v uhelných dolech. Velký potenciál je na střechách, i když jsou pak jednotkové náklady vyšší. Dalším důvodem pro tento cíl bylo množství zdrojů, které odstavíme.

HN: Budete soláry stavět hlavně na volných pozemcích svých uhelných elektráren?

Tam začneme a půjde tam první vlna. Při výkonu šesti gigawattů už se ale bavíme i o lokalitách jinde v Česku. V první vlně to bude 500 megawattů, ve druhé 1500 megawattů do roku 2025. U dalších investic zatím máme jen vytipované lokality.

HN: Kolik z toho půjde na střechy?

To by dělalo ESCO. Pevně stanovený poměr nemáme, protože u nich to více táhne poptávka zákazníků. Na ČEZ obnovitelné zdroje pak připadají větší solární instalace.

HN: S fotovoltaikou je spojená akumulace elektřiny. Budete je stavět hlavně u větších zdrojů?

Předpokládaných 300 megawattů baterií bychom stavěli přímo u fotovoltaik, aby vyrovnaly jejich poklesy a přenesly energii z poledne do doby, kdy bude větší poptávka. Uvažujeme zatím jen o bateriích na ukládání elektřiny, vodík zatím neřešíme.

HN: Proč ČEZ prodal největší evropský větrný park v Rumunsku, když zároveň hodlá snižovat svoji uhlíkovou neutralitu?

Rozhodli jsme se opustit Balkán a rozhodovali se podle nejvyšší nabídky. Součástí prodeje v Rumunsku byl bohužel i větrný park. O to více obnovitelných zdrojů musíme postavit v Česku.

HN: Prodáte svoje větrné parky ve Francii a Německu?

Před dvěma lety jsme se rozhodli, že tyto zdroje nebudeme dále ve velkém rozvíjet. Je lepší být přítomen na méně trzích a mít tam větší tržní podíl. Když jsme oznamovali investice v Německu a Francii, byly v Česku bohužel obnovitelné zdroje v klatbě. Jinak bychom Česko preferovali vždycky. Snažíme se teď propojit investice do větru s aktivitami ČEZ ESCO v Německu. Umíme tuto elektřinu jako zelenou prodávat našim zákazníkům. Využijeme i získané know-how pro projekty, které budeme v Německu nabízet svým zákazníkům. Velké instalace soustředíme do Česka.

Debata HN

Fotovoltaika je nejlevnější obnovitelný zdroj, zaznělo v diskusi o čisté energii

10. 6. 2021 ▪ 5 min. čtení

HN: Se kterými uhelnými elektrárnami po roce 2035 počítáte? Zůstanou jen Ledvice, nebo i Tušimice a Prunéřov? Co o tom bude rozhodovat?

Které elektrárny z této trojice zůstanou, se teprve ukáže. Souvisí to s fungováním uhelných dolů. Důl Bílina zásobující Ledvice má skončit mnohem později než důl Nástup-Tušimice, kde to bude v roce 2035. Z Bíliny se ale kromě Ledvic zásobují primárně teplárny. Pokud nebude z jejich strany kvůli rostoucí ceně emisních povolenek poptávka, může být jeho provoz méně ekonomicky výhodný. Naším cílem je, aby podíl uhlí na výrobě energie v roce 2030 nepřesáhl 12,5 procenta.

HN: Máte spočítáno, kolik bude likvidace uhelných elektráren stát?

Dáváme peníze na rekultivace dolů po následcích těžby. Pokud jde o elektrárny, tak uvidíme. Při rozebrání elektrárny vznikne hodně šrotu. Když jsme rozebírali starou elektrárnu v Tušimicích, pokryly výnosy ze šrotu téměř náklady na rozebrání. Zároveň nám u elektráren zbudou pozemky s připojením k vodě, elektřině a plynu. Předpokládáme, že je překlopíme do průmyslových zón, kde se dá postavit například gigafactory. Všude plánujeme rozvoj fotovoltaiky, přímo v areálech se dá postavit plynová elektrárna nebo bateriové úložiště.

HN: Loni jste získali většinu ve firmě Geomet, která stojí za plánem těžby lithia na Cínovci. Kdy se rozhodnete, zda začnete těžit?

Udělali jsme desítky dalších zkušebních vrtů, aby se do detailů zmapovalo ložisko a získal zkušební materiál pro testy na finální zpracování vytěžené rudy za účelem výroby lithia. Testy doběhnou v průběhu roku 2022 a na základě jejich výsledků se rozhodneme.

HN: Do Geometu jste zatím investovali 791 milionů korun. Je ČEZ připravený jít do stavby dolu a továrny na zpracování lithia sám, nebo hledáte partnery?

Partnera zatím nehledáme, protože peníze, které jsme do Geometu dali, budou stačit na celou fázi přípravy. Projekt dolu a továrny na zpracování vyjde na 500 milionů eur (asi 12,5 miliardy korun). Určitě potom budeme usilovat o ideální investiční a finanční strukturu.

HN: Mluvíte také o stavbě továrny na výrobu baterií pro elektromobily. Logická je přitom spolupráce se Škodou Auto. Jak jste daleko?

Vedeme diskusi s několika technologickými firmami i odběrateli z řad automobilek. Jednou z nich je Škoda Auto. Budu rád, pokud nakonec Volkswagen zvolí pro umístění gigafactory Česko. Nemusí ale jít o jedinou továrnu na baterky, která tady vznikne. Při počtu aut, která se v Česku vyrobí, je logické, aby se kritické komponenty pro elektromobilitu vyráběly přímo tady.

HN: ČEZ také buduje síť dobíječek. Kdy se to začne vyplácet?

Zatím jich máme 300 a do pěti let síť rozšíříme na 800. Ještě více než počet řešíme dobíjecí výkon, který bude čtyřikrát větší. Původně jsme stavěli pomalejší dobíječky, teď dáváme jen rychlodobíjecí o výkonu 50 kilowattů a ty původní modernizujeme. Brzy začneme v Česku stavět ultrarychlé dobíjecí stanice, které mají výkon přes 100 kilowattů. Naše modely ukazují, že aby byla dobíjecí infrastruktura rentabilní, je potřeba asi 60 tisíc elektromobilů.