Žádné téma dnes nehýbe trhy tolik jako inflace. Výstup z pandemie s sebou nese nečekaně prudký růst cen. Měď a základní kovy jsou meziročně dražší skoro o sto procent, ropa o více než osmdesát, rychle zdražují velkoobchodní ceny elektřiny, energeticky náročné chemické produkty a samozřejmě paleta nedostatkových vstupů v čele s polovodiči. Výrobní inflace je nejvyšší za posledních deset let a postupně se přelévá do cen „na pultech“. Jedná se o dočasné srovnání se s pandemií, nebo máme na stole vážnější problém? Odpověď není v řadě evropských zemí jednoznačná. V Česku ano. Inflaci musíme brát vážně a ČNB nemá moc důvodů otálet se zvyšováním úrokových sazeb.

Zdražování = dočasné hledání „ztraceného času“

Pandemie v Evropě hned na několika frontách rozbila soulad mezi nabídkou a poptávkou a zasela tak inflační tlaky. Klíčovým hnacím motorem těchto nesouladů je „ztracený čas“ z roku 2020. Během tvrdých uzávěr ekonomiky a zamrznutí zahraničního obchodu řada výrobních podniků jednoduše stála na místě a omezovala skladové zásoby. Vedle toho spotřebitelé neměli pořádně za co utrácet, ale s výraznou podporou vlád začali rychle hromadit úspory. Dnes je chtějí utratit, ale podniky jim častokrát jednoduše nestačí. Proto konec pandemie připomíná „závod s časem“, ve kterém se „rozbitá“ nabídka zatím neúspěšně snaží dohnat rychle startující poptávku.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se