Zájem o elektromobily roste. Přinejmenším tedy v západní Evropě, kde v roce 2020 překonaly v celé řadě zemí desetiprocentní podíl na prodejích nových aut. Česko však zůstává pozadu, v žebříčku 22 zemí skončilo na 19. místě. S 2,6 procenty prodaných elektromobilů a plug‑in hybridů bylo daleko za 11,4procentním průměrem Evropské unie. Horší v tomto směru bylo jen Slovensko, Polsko a Chorvatsko.

Navzdory významu automobilového průmyslu, který tvoří deset procent z celkového hrubého domácího produktu, se tedy Česko dosud stavělo k jednomu z nejvýznamnějších celosvětových trendů automobilové branže přezíravě. Podle vedoucího partnera EY Petra Knapa je v regionu střední Evropy výrazně horší v podílu prodejů elektroaut jen Polsko. „K automobilovému sektoru se chováme poměrně macešsky,“ řekl na pracovní snídani v rámci Fora Elektromobilita, na které se díky vydavatelství Economia a společnosti LEEF sešli vybraní šéfové automobilek s lídry energetických firem a zástupci státu.“ Dosavadní státní podpora včetně dotací firmám a veřejnému sektoru byla podle něj nedostatečná.

V průzkumu EY je pro 45 procent dotázaných největší překážkou pro pořízení elektroauta jeho vysoká cena, dojezd nebo dostupnost dobíjecích stanic odrazují jen poloviční počet respondentů. Více než polovina lidí pak v průzkumu uvedla, že by je k pořízení motivoval příspěvek státu.

Dotace pro rodiny? Zatím ne

Svaz dovozců automobilů (SDA) proto začátkem června sestavil memorandum, v němž po vládě požaduje zavedení dotací na pořízení elektromobilu a daňové úlevy, které by zatraktivnily pořízení auta do zásuvky pro firmy.

Požaduje v něm dvousettisícový příspěvek na pořízení elektromobilu, stotisícový na plug‑in hybrid, a to do firmy i rodiny, a ještě navíc, aby se snížila částka, o niž se navyšuje daňový základ uživatelům firemních aut. Místo jednoho procenta z pořizovací ceny by se podle návrhu SDA mělo uvažovat jen o půl procentu.

Pro zaměstnance by pak mělo být atraktivnější říct si v práci o elektrické auto, protože ušetří na daních, sociálním a zdravotním pojištění. Taková změna by podle Jana Hurta z Porsche Česká republika neměla mít ani zásadní vliv na státní rozpočet.

Zástupci automobilek v memorandu mimo jiné upozorňovali na to, že Česko se za posledních třicet let stalo automobilovou velmocí a že pokud se nepřipojí k rozvoji elektromobility, může to zpomalit obnovu vozového parku, ohrozit budoucí investice do autosektoru nebo plnění klimatických závazků státu.

Není divu, že dotace na pořízení elektromobilu patřily k ožehavým tématům pracovní snídaně, které se zúčastnil i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Ten však požadavky na přímou podporu nákupu elektromobilů soukromníkům jasně odmítl, podobné dotace by podle něj narušily tržní prostředí, a navíc jsou politicky neprůchodné. "Jen těžko přesvědčíme veřejnost, že v době, kdy se vzpamatováváme z pandemie, kompenzujeme ztráty podnikatelům, a zároveň musíme snižovat použití uhlí v energetickém sektoru, je správné podporovat někoho, aby si pořídil luxusní automobil," řekl Havlíček.

Společně se svým náměstkem Eduardem Muřickým předpokládá, že by množství aut, na něž by stát dokázal takto přispět, nebylo nikterak rozhodující. „Jiné nové členské státy, jako třeba Slovensko, které dotace zavedly, nemají o moc vyšší podíl elektromobilů. Je to dané násobně nižší kupní silou,“ komentoval čísla Muřický. V minulosti podle něj šly dotace tam, kde to mělo největší efekt, třeba na pořízení elektrobusů, a byly úspěšné.

Klíčová by měla být naopak přímá a nepřímá podpora firem. Ministerstvo proto chystá výhodnější odpisy a chce vyhovět i požadavku na snížení navýšení daňového základu pro ty, kdo mají k soukromému užívání firemní elektrické auto.

Podle Muřického by pak vláda dokázala v českém daňovém systému elektromobily maximálně zvýhodnit. V minulosti se podle něj podařilo zavést jednotnou cenu za kilowatthodinu elektrické energie, aby šly snadno vykazovat služební cesty, firmy mají v případě vozů s alternativním palivem odpuštěnu silniční daň, nemusí platit registrační poplatek, dálniční známku. Nakousl ale i možnost daňového znevýhodnění benzinových a spalovacích modelů. „V budoucnu ale přijde chvíle, kdy bude nutné řešit externality z konvenčních spalovacích aut,“ myslí si.

K firmám by se kromě daňových zvýhodnění měly dostat i dotace, ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje na ministerstvu životního prostředí Anna Pásková zdůraznila, že v rámci Národního plánu obnovy stát plánuje podpořit nákup více než 6000 elektrických aut. Zamířit by měly do firem i veřejného sektoru. V rámci operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost chystají firmám dotace v celkové výši 30 miliard korun a v Národním plánu obnovy pak chce Česko v Bruselu získat dalších 25 miliard na elektromobily do firemního a 15,3 miliardy do veřejného sektoru.

Bude také nutné sladit české zákony s požadavky EU, třetina aut pořizovaných státem nebo městy v rámci nadlimitních zakázek by měla vykazovat emise do 50 gramů CO2 na kilometr. To dnes splní jen elektromobily a plug‑in hybridy. „Soukromí zákazníci by z toho měli těžit tím, že se na trhu objeví více ojetých aut do zásuvky,“ doufá Pásková.

V rámci dalších programů chce stát podporovat i výstavbu dobíjecích stanic a po vzoru Prahy i úpravu lamp veřejného osvětlení, které by pak mohly rovněž sloužit jako dobíječky. V oblíbeném programu Nová zelená úsporám by mělo být možné získat příspěvek i na domácí wallbox. S ohledem na relativně nízký počet elektromobilů přitom zatím česká síť dobíjecích stanic stačí. Vloni bylo v Česku téměř 10 000 elektromobilů a plug‑in hybridů, podle Muřického by však síť zvládla 12 000 aut. Výstavba však pokračuje a v dohledné budoucnosti by ji měl usnadnit také nový stavební zákon. Samotná distribuční soustava pak podle Kamila Čermáka, generálního ředitele ČEZ ESCO, unese při evolučním nárůstu i půl milionu elektroaut.

V létě přijede šéf VW jednat o gigafactory

Česko chce výrazným způsobem usilovat o výstavbu továrny na lithiové články, běžně nazývané gigafactory. Podle Zdeňka Petzla ze Sdružení českého automobilového průmyslu jsou takové závody klíčem k tomu, aby jeho sektor zůstal páteří české ekonomiky.

Jednu by mohl vybudovat německý koncern Volkswagen. Jeho představitelé v polovině března prohlásili, že firma chce mít vlastní závody, kde si bude vyrábět klíčovou součástku elektromobilů. První otevře v roce 2025 v Dolním Sasku, další plánuje v západní Evropě a třetí by měl stát ve střední nebo východní. "Zatím nevíme, kde bude stát: v Česku, Polsku nebo na Slovensku. Záleží na tom, jak dopadnou jednání s tamními vládami," prohlásil tehdy Thomas Schmall, člen představenstva VW zodpovědný za technologie.

V létě má proto do Česka dorazit šéf Volkswagenu Herbert Diess. Ministr Karel Havlíček chce do té doby mít připravenou českou nabídku s investičními pobídkami a podmínkami. „Soutěžíme s Polskem, Slovenskem a Maďarskem. Rozhodnutí má padnout v nejbližších měsících, týdnech. Celé by to měla dotáhnout ještě současná vláda, jinak se celý proces zdrží,“ řekl. Důležitý je podle něj výběr lokality, napojení na síť dálnic i chystané vysokorychlostní tratě. Kvůli tomu, že zájemci trvají na tom, aby továrna využívala čistou elektřinu, je nutné i zapojení ČEZu.

Kromě Volkswagenu jedná Česko podle Havlíčka ještě s blíže neurčeným jihokorejským koncernem. Bateriové články do elektromobilů mají ve svém portfoliu tamní firmy LG, Samsung nebo SK Innovation. Všechny zásobují i evropské výrobce automobilů a všechny již dnes mají v Evropě své závody, LG v Polsku, zbylé dvě firmy v Maďarsku. „My tvrdíme, že nemusí být jen jedna gigafactory. A já věřím, že alespoň jedna tu bude,“ řekl Havlíček. Jeden závod by měl vytvořit 2500 pracovních míst a stejný počet v dodavatelských řetězcích.

Do celého projektu by měl přitom být zapojen i místní vývoj a výzkum, především by se měl propojit s těžbou lithia. ČEZ k tomu má podle Havlíčka všechna nutná povolení a v současné době běží i zkušební těžební zařízení. „Pokud by se to povedlo spojit, byl by to šťouch dvacetiletí,“ tvrdí ministr.

Související
Související

Komentáře ke článku

Martin Klíma 23.06.2021 07:27
K těm nabíječkám by se měla také dořešit pravidla pro jejich umístění do podzemních garáží - zejména požární předpisy jsou nekompromisní. Tahat hořící vůz na povrch "kobrou" a nechat ho dohořet 2 dny ve vodní lázni je asi správně. Nechat ho dohořet uvnitř je nepředstavitelné...
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru