Snahou Evropské unie je prosazovat nová bezemisní alternativní paliva v dopravě a energii z obnovitelných zdrojů kvůli klimatickým změnám. Přesto prognózy uvádějí, že klasická fosilní motorová paliva budou i v roce 2050 tvořit ještě zhruba třetinu energie pro dopravu.

Alternativní paliva, jako LPG, CNG a elektřina, jsou vesměs levnější a ekologičtější než klasická kapalná paliva, což ale neplatí pro vozy na tento pohon. Jaký alternativní pohon zvolit? Každé palivo má samozřejmě trochu jiný potenciál a využití.

200–600 kilometrů

je dojezdová vzdálenost elektromobilů, které jsou nyní na trhu. Spotřeba roste zejména při vyšší rychlosti a jízdě do kopce.

Elektromobily

I když elektromobily stále mají některé technologické a ekonomické nedostatky, jejich obliba stoupá. Je to díky maximální ekologické šetrnosti, bezúdržbovosti, tichému provozu a nejnižší ceně paliva.

Nejlevnější elektromobil pořídíte už od 200 000 korun, jedná se ale spíše o „vozítka do města“. Opravdu praktické vozy vás čekají od 600 000 korun výš. Pořizovací cena tedy není nízká, je však kompenzována velkou úsporou paliva − provozní náklady mohou být ve srovnání se spalovacími motory jen čtvrtinové.

Dnešní elektromobily mají dojezdovou vzdálenost mezi 200 a 300 kilometry, u těch dražších to může být i 400 až 600 kilometrů. Spotřeba roste hlavně při vyšších rychlostech a jízdě do kopce. To je do velké míry dáno velkou váhou akumulátorů. Kdyby auto nebylo tak těžké, jízda by byla nesrovnatelně efektivnější.

Nabíjecích stanic pro elektromobily v Česku přibývá, jejich nedostatek tak přestává být takový problém, jako byl dřív. Navíc stačí mít zásuvku v garáži a auto dobíjet přes noc.

Dotace na elektromobily

1. září 2020 byla oficiálně ohlášena VI. výzva programu na podporu nízkouhlíkové technologie. V rámci tohoto programu měl stát přidělit firmám finanční prostředky na nákup elektromobilu a vybudování neveřejné infrastruktury čili podnikové nabíjecí stanice. Tato výzva však byla z důvodu nedostatku financí kvůli koronaviru zrušena, nová by snad měla být vyhlášena příští rok.

Hybridní auto

Hybridní pohon je obecný termín, který označuje kombinaci dvou a více různých variant pohonu v jednom dopravním prostředku. Myšlenka je taková, že přednosti jedné technologie pohonu kompenzují nedostatky té druhé a naopak. Konkrétně se může jednat o již zmíněný benzinový motor s CNG nebo s elektromotorem. Nejčastější je kombinace spalovacího motoru a elektromotoru. Spalovací motor se spustí například při jízdě do kopce nebo při rychlém startu. Elektromotor v takové chvíli není efektivní a má nepřiměřeně vysokou spotřebu. Při jízdě ve městě a v kolonách naopak dokáže citelně ušetřit. Obě technologie se tak inteligentně doplňují − kromě nižších emisí je to jedna z hlavních výhod hybridního auta. Spalovací motor nemusí být v případě hybridního pohonu ani nijak zvlášť efektivní − stačí cca 35 procent běžné výkonnosti.

Kvůli použitým technologiím je cena hybridních aut poměrně vysoká. Tuto nevýhodu však hybridy dohánějí vysokou životností a nižší spotřebou paliva. Spalovací motor je efektivní při jízdě do kopce, vyšších rychlostech a jízdě po dálnici. Elektromotor se hodí při jízdě po městě, popojíždění v kolonách a nižších rychlostech. Spotřeba je tedy co nejekonomičtější díky rozdělení rolí jednotlivých pohonů.

Dělení hybridních aut

- Mild hybrid − poloviční hybrid: využívá převážně spalovacího motoru, elektromotor asistuje. Dokáže vytvářet rekuperaci při brzdění. Jízda je dynamičtější než u vozů s jedním typem pohonu a díky elektromotoru má až o deset procent nižší emise CO2.

- Full hybrid: dva plnohodnotné motory, které dokážou hrát stejně významnou roli. Mohou fungovat samostatně nebo dohromady, což činí jízdu efektivní vzhledem k momentálním terénním podmínkám. Baterie dobíjí při brzdění, není třeba dobíjet z elektrické sítě. Disponují dlouhou životností.

- Plug-in hybrid: rozdíl od full hybridu spočívá v nabíjení ze zásuvky, které je v tomto případě možné.

LPG a CNG

Z alternativních paliv v autodopravě je u nás nejrozšířenější LPG (zkapalněný ropný plyn známý jako propan-butan). V jeho prospěch mluví zejména menší pořizovací cena auta, nižší spotřební daň a hustá síť čerpacích stanic − v celé ČR je jich už okolo 1000 − oproti CNG, kterých je kolem 200 (nepočítáme domácí a firemní plničky). Stanice ale stále přibývají jak pro LPG, tak pro CNG. Velkou nevýhodou LPG je nemožnost parkování v jakékoliv podzemní garáži.

LPG i CNG zanechávají nižší emise i uhlíkovou stopu (v tomto vede hlavně CNG) než například benzin. Nevýhoda LPG je, že se nejedná o obnovitelný zdroj. CNG je stlačený zemní plyn. Emise CNG jsou o 20 až 25 procent nižší než u benzinového motoru. CNG je možné vyrábět i z odpadů, pak jde o tzv. bioCNG.

CNG bývá oproti LPG levnější i kvalitnější. CNG lze tak trochu považovat za vyspělejšího nástupce LPG. Je tišší, ekologičtější a bezpečnější než LPG i další kapalné pohonné hmoty. Je to plynná látka lehčí než vzduch − při úniku se jednoduše odvětrá a nedojde k jeho nahromadění jako v případě LPG, kde následně hrozí riziko výbuchu. S autem lze parkovat v garážích splňujících příslušné technické normy s povolením vjezdu pro vozidla CNG.

Ačkoliv obecně jsou CNG varianty aut dražší než jejich benzinové a dieselové protějšky, některá konkrétní auta už dnes vyjdou na stejnou nebo podobnou cenu (například Škoda Octavia). Velký rozdíl je pak v ceně paliva, které u LPG vychází asi o 40 procent levněji, v případě CNG to může být ještě o 20 procent méně. (Obecně se uvádí, že jeden kilometr jízdy s CNG vychází zhruba na jednu korunu!)

Perspektivní vodík

Elektroauta stále častěji nahrazuje vodíkový pohon. Průkopníkem vodíkového pohonu je v současnosti mezi automobilkami Toyota.

Energie

Stáhněte si přílohu v PDF

Existují dva typy vodíkových automobilů. První typ používá přímé spalování vodíku v pístovém či rotačním spalovacím motoru. Druhý typ vozidel na vodík využívá reakce vodíku s kyslíkem v palivovém článku, ze kterého se vyrábí elektřina pro elektromotor. Tento typ se prosazuje daleko více než první. Z výfuku pak vychází jen vodní pára. Tankování vodíku u plnicích stanic je podobně rychlé jako u konvenčních aut, jimž se navíc blíží i dojezdem (v případě osobních vozů tankování okolo pěti minut, dojezd cca 500 kilometrů).

Vodíková vozidla mají oproti elektrickým další výhody. Vodíkem poháněná vozidla jsou bateriovým elektroautům podobná v tom, že oba typy pohání elektrická energie. Zatímco v elektroautech je ale elektřina uložena v baterii, ta vodíková mají v nádrži stlačený plyn, který během jízdy v palivových článcích při kontaktu se vzduchem vytváří elektřinu, přičemž jedinou emisí je vodní pára vycházející z výfuku. Vodíkové auto tedy s sebou nemusí vozit velkou a těžkou baterii, má větší dojezd než bateriové elektroauto a „tankování“ trvá jen několik minut.

Vodík nabízí také delší dojezd: Toyota Mirai druhé generace slibuje 600 kilometrů a ještě o něco lépe je na tom Hyundai Nexo.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin Energie.

Související