Několik desítek investorů, podnikatelů či vědců vyzvalo v otevřeném dopise premiéra Andreje Babiše (ANO) i celou vládu, aby přestali šetřit na nadcházejícím českém předsednictví Evropské unie. „Mnohé naznačuje tomu, že naše předsednictví podceňujeme,“ napsali. Vládě vyčítají, že k šesti měsícům, během nichž bude Česko řídit většinu jednání ministrů členských států EU, přistupuje hlavně tak, aby ušetřila.

Dopis podepsali například bývalá diplomatka a herečka Magda Vášáryová, hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal, spisovatel Pavel Kosatík, investor Jan Barta, rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová nebo biskup Václav Malý. Iniciativu zaštítila platforma České zájmy v EU. Dopis nyní může na adrese ridime.eu podepsat každý.

Česko bude unii předsedat na šest měsíců od 1. července roku 2022. Jak HN upozornily, vláda na tu dobu vyčlenila nejmíň diplomatů a úředníků ze všech států unie, které předsednictví měly nebo v nejbližších letech budou mít za současné podoby fungování sedmadvacítky podle Lisabonské smlouvy. Na českém velvyslanectví při unii má působit zhruba 160 lidí. Například maličká Malta před čtyřmi lety potřebovala 210 diplomatů.

Důvodem je to, že vláda z Babišova popudu dala na předsednictví jen 50 milionů eur, tedy asi 1,5 miliardy korun. Menší rozpočet měla v minulosti jedině zmíněná Malta. „S takovým rozpočtem a s tak málo lidmi nemáme šanci profesionálně zvládnout ani půlku toho, co nás čeká,“ tvrdí bývalý státní tajemník pro EU Tomáš Prouza.

Pokud nemá předsednická země dostatek kvalitních lidí v Bruselu i doma, řízení unie nemůže zcela zajistit a fakticky ho za ni přebírají úředníci Rady EU, tedy sekretariátu instituce, v rámci níž se scházejí jednotliví národní ministři. Výrazně větší roli pak taky hraje Evropská komise a největší státy unie. V minulosti se to stalo například Malťanům, Slovincům či Bulharům.

Babiš ale všechny požadavky na vyšší rozpočet zamítl. „Samozřejmě vím, že vždy, když je nějaká taková akce, tak každý resort má pocit, že si ještě vylepší svůj rozpočet. Snaha šetřit je nulová,“ prohlásil premiér v rozhovoru s HN v době sestavování rozpočtu předsednictví.

Češi zatím unii předsedali jednou, a to v roce 2009. V dnešních cenách tehdy na předsednictví vynaložili skoro čtyři miliardy korun. Některé výdaje ale byly uměle nadsazené, jak ukázala například kauza Promopro

Signatáři otevřeného dopisu tvrdí, že díky dobře zvládnutému předsednictví může stoupnout nejen vliv a pověst Česka v EU, ale že to může mít i ekonomický přínos. „Ukazuje to nová analýza ze sousedního Rakouska,“ uvedli s odkazem na rakouské předsednictví unie z roku 2018. Rakouská vláda za něj utratila 93 milionů eur, různé akce s předsednictvím spojené ale podle ní zvýšily výkon ekonomiky o 140 milionů eur.

Na to, že Česko přípravu svého předsednictví podcenilo, před dvěma lety veřejně upozornil tehdejší český velvyslanec při EU Jakub Dürr. Babiš ho následně nechal odvolat. „Někdo by měl vašemu premiérovi vysvětlit, jak je předsednictví významné,“ řekl HN mimo záznam velvyslanec jedné západoevropské země v Česku. Diplomat z jednoho ze států visegrádské čtyřky zase zdůraznil, že předsednictví jeho zemi pomohlo výrazně zkvalitnit fungování státní správy – úředníci si díky přípravě na předsednictví doplnili jazykové i další vzdělání a učili se vyjednávat složité kompromisy s ostatními členskými státy. „Přispělo to k tomu, že dnes dokážeme v EU lépe prosazovat to, co chceme,“ tvrdí mimo záznam zmíněný diplomat.

Související

Hlavní rolí předsednické země je snažit se najít ohledně návrhů nových unijních zákonů kompromis přijatelný pro všechny státy. A následně se na něm domluvit i s Evropským parlamentem. Ministři Babišovy vlády přitom schůzky se svými kolegy z ostatních zemí v rámci Rady EU, kterým Česko příští rok bude předsedat, ignorují – za poslední rok se nezúčastnili ani poloviny z nich.

Související