Mezi mnoha proměnami, k nimž dochází ve světové ekonomice, není žádná výraznější než růst velkých internetových korporací. Amazon, Apple, Facebook, Google a Twitter, mocné už před pandemií covid-19, se během ní staly ještě mocnějšími, neboť stále víc každodenního života se přesouvá na internet. Obvinění, že technologické firmy zneužívají své postavení a poškozují spotřebitele, je stále silnější.


Zatímco EU se snaží prosadit antimonopolní zákony proti těmto platformám, USA dříve reagovaly mnohem vlažněji. To se však začíná měnit. V posledních dvou letech zahájila Federální obchodní komise a koalice státních zástupců vyšetřování možného zneužití monopolní moci těchto platforem. V říjnu 2020 podalo americké ministerstvo spravedlnosti na Google antimonopolní žalobu a v prosinci se přidala antimonopolní žaloba na Facebook. EU technologické giganty rovněž žaluje pod hrozbou astronomických pokut.


Přestože se rýsuje shoda ohledně hrozby, kterou velké technologické společnosti představují, panuje jen malá shoda ohledně toho, jak reagovat. Někteří lidé tvrdí, že vláda potřebuje rozbít Facebook a Google. Jiní volali po přísnějších regulacích, které by omezily využívání dat těmito společnostmi. Bez jasné cesty vpřed mnozí kritici selhali a tlačí na platformy, aby se samy regulovaly, a povzbuzují je tak, aby likvidovaly nebezpečný obsah a lépe nakládaly s materiálem přenášeným na jejich stránkách.

Související

Tlak na platformy


Současné americké antimonopolní právo má kořeny v 70. letech 20. století, kdy bylo ještě k regulaci poměrně skeptické. Pod vlivem chicagské ekonomické školy převládl názor, že antimonopolní právo by mělo mít jediný cíl – maximalizaci blahobytu spotřebitelů. Důvodem, proč některé společnosti tak rostou, je podle něj to, že jsou efektivnější než jejich konkurenti, a proto je jakékoli pokusy o rozbití těchto firem pouze trestají za jejich úspěch. Od 90. let však stoupá tlak na regulaci.


Je pravda, že digitální trhy vykazují určité rysy, které je odlišují od konvenčních. Za prvé, měnou digitální říše jsou data. Jakmile společnost jako Amazon nebo Google nashromáždí data o stovkách milionů uživatelů, může vstoupit na zcela nové trhy a porazit zavedené firmy, které podobné znalosti nemají. Za druhé, takové společnosti velmi těží ze síťových efektů. Čím je síť větší, tím je pro uživatele užitečnější, což vytváří pozitivní zpětnou vazbu, která vede jedinou společnost k ovládnutí trhu.


Debata se však stále dostatečně nevěnuje otázce, zda mocné technologické společnosti snižují blahobyt spotřebitelů. Nabízejí množství digitálních produktů, jako jsou vyhledávání, e-maily a účty na sociálních sítích. Spotřebitelé si těchto produktů vysoce cení a někdy za ně platí tím, že se vzdávají svého soukromí a umožňují inzerentům, aby se na ně zaměřili. Téměř každé zneužití dominantního postavení, z jehož spáchání jsou tyto platformy obviňovány, lze však navíc současně obhajovat jako ekonomicky efektivní.


Antimonopolní úřady, regulátoři i média s oblibou tvrdí, že velké technologické firmy fungují jako monopolisté: Google má monopol v internetovém vyhledávání, Facebook v sociálních sítích, Amazon v on-line maloobchodu, Microsoft v operačním systému pro osobní počítače a Apple má monopol v chytrých telefonech. Ve skutečnosti není situace tak černobílá.
Jak vysvětluje britský ekonom v knize „Big Tech a digitální ekonomika“ (Oxford University Press 2020), Apple nemá na trhu chytrých telefonů monopol, protože existují i jiní dodavatelé chytrých telefonů – např. Samsung či Huawei. Google nemá monopol v internetovém vyhledávání, protože existují i jiné prohlížeče, např. Internet Explorer, Firefox či Edge. Facebook nemá monopol na sociálních sítích, protože existují i Twitter nebo TikTok. Microsoft má možná monopol v operačním systému Windows, nikoli už dalších produktech, např. clowdu.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.

Komentáře ke článku

Jan Říha 02.08.2021 15:24
V článku píšete, že: 'Google nemá monopol v internetovém vyhledávání, protože existují i jiné prohlížeče, např. Internet Explorer, Firefox či Edge' a dále, že: 'Microsoft má možná monopol v operačním systému Windows, nikoli už dalších produktech, např. clowdu'. 1) Co se týče monopolu Googlu na internetové vyhledávání, možná byste si měl nejprve ujasnit rozdíl mezi pojmy internetový vyhledávač a internetový prohlížeč. Původně jsem chtěl napsat, že je to podobné jako míchat jablka a hrušky, ale v tomto případě je to spíše jako míchat např. 'jablka' a 'autobusy'. 2) Co se týče monopolu Microsoftu, co je to, prosím Vás, ten 'clowd'? Nemyslel jste náhodou 'cloud'? Nabízelo by se, že je to možná překlep, ale překlep v písmenech, které jsou na opačných stranách klávesnice ... Přiznám se, že dále už jsem ani nečetl. Těžko Váš článek někdo může brát vážně, když v něm máte takovéto nesmysly.
Tomáš Válek 30.07.2021 08:05
Autor se zásadně mýlí. Nevyužívat služby Googlu je poměrně obtížně proveditelné vzhledem k tomu, že provozuje dost zásadně propojený ekosystém, že kterého se není snadné dostat. Stejně tak vlastnictví Instagramu a WhatsAppu Facebookem dokazuje, že mu nejde o co nejlepší službu, ale o ovládnutí trhu. Navíc se všechny firmy brání interoperabilitě, která by jediná mohla jejich oligopoly ohrozit. Velmi tendenční článek, který sice začíná poctivě, ale následně podsouvá velmi zaujeté hodnocení.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru