Evakuace lidí z Afghánistánu pro Česko končí. Vláda zatím neví, kolik jich v zemi zůstane

Třemi letadly to končí. „Zachránili jsme všechny, které jsme chtěli,“ řekl ve čtvrtek premiér Andrej Babiš (ANO) k poslednímu evakuačnímu letu, který z Afghánistánu přivezl zaměstnance české ambasády a Afghánce s rodinami, kteří pracovali ve prospěch Česka. Teď jsou v armádních zařízeních v karanténě. Budou se muset rozhodnout, zda chtějí zůstat v zemi, nebo pokračovat jinam.

Celkem bylo do Česka evakuováno 170 Afghánců. Že se podařilo do Kábulu vypravit tři vojenská letadla během čtyř dnů, považuje ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) za zázrak. České ani zahraniční zpravodajské služby podle něj neměly informace, že krize v Afghánistánu nastane tak rychle.

Vládu nad středoasijskou zemí přebírá islamistické hnutí Tálibán, které v pondělí získalo kontrolu nad hlavním městem Kábul. Islamisté začali posilovat poté, co vojska Spojených států a dalších zemí NATO začala Afghánistán opouštět a tamní bezpečnostní síly se nezmohly na odpor. Místní obyvatelé se nyní obávají, že Tálibán zavede podobně krutý režim jako v 90. letech. Vyznačoval například násilím na ženách či popravami.

Byť vláda už s dalšími evakuačními lety nepočítá, podle spolku Vlčí máky, který se stará o válečné veterány, v Afghánistánu stále zůstávají spolupracovníci české armády a jejich rodinní příslušníci. „Jsem v kontaktu s tlumočníkem, který má trvalý pobyt v Česku a český pas. Zůstávají tam rodiny tlumočníků. Domnívám se, že jsou to lidé, které bychom měli přesídlit,“ uvedla ředitelka spolku Miroslava Pašková. Usiluje, aby vláda do Afghánistánu vyslala ještě jedno letadlo. Odhaduje, že na evakuaci čeká asi 50 lidí, kteří mají vazby na Česko. 

Televizní stanice CNN v této souvislosti přinesla výpověď afghánského tlumočníka, který uvedl, že pracoval pro českou armádu. Poté, co se svou ženou a čtyřletým synem čekal tři dny před letištěm v Kábulu. Ve středu jej přišli vyzvednou čeští vojáci, již mu pomohli překročit checkpoint střežený tálibánci a odvedli ho k letadlu, kde už ale nebylo místo.

Dosavadní český velvyslanec v Afghánistánu Jiří Baloun potvrdil, že Česko je v kontaktu se spojenci, kteří by tyto Afghánce mohli přibrat na palubu svých letadel. Kulhánek dodal, že má zprávy o tom, že dva z nich již přepravuje americké letectvo. „Je potřeba si uvědomit, že ne se všemi se nám podařilo spojit,“ řekl Kulhánek s tím, že kdo komunikoval a měl zájem, byl evakuován.

Rozhovor

Tálibánci budou nějaký čas jednat pragmaticky. Jsou radikální, ale ne hloupí, říká turecký politolog

18. 8. 2021 ▪ 8 min. čtení

Vláda se nyní hodlá postarat o Afghánce, kteří už do Prahy přicestovali a nyní jsou v covidové karanténě. Premiér neočekává, že všichni budou chtít v Česku zůstat, protože mají rodiny v jiných zemích Evropské unie. Pokud ale budou mít zájem, mohou požádat o azyl. „Pak proběhne normální klasická procedura ministerstva vnitra,“ doplnil Babiš.

S mnoha Afghánci, kteří do Prahy dorazili, už jednal Baloun, jenž do Česka dorazil druhým evakuačním speciálem v úterý. Podle něj lidé původně nezamýšleli svou zemi opustit. „Měli slzy v očích, když se dozvěděli, že ambasáda končí. Věděli, že by mohli být ohroženi, jednomu z nich dokonce volali tálibánci. Takže se rozhodli odejít,“ popsal Baloun. 

Nyní bude podle něj rozhodující, aby česká vláda uprchlíkům pomohla s integrací. „Můžeme jim pomoc s tím, že jim dáme školy, že jim pomůžeme najít práci,“ řekl Baloun. Afghánci jsou podle něj připraveni se novému prostředí přizpůsobit. „Už když jsem s nimi měl pohovor, upozorňoval jsem je, že v Evropě není lehký život. Že nesmí věřit tomu, co je na sítích. Že to je tvrdý život, kterému se musí přizpůsobit,“ uvedl Baloun.

Už v pondělí se s nabídkou pomoci na ubytování Afghánců obrátil pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) na ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). „Vicepremiér poděkoval, ale žádnou konkrétní žádost o pomoc jsme zatím nedostali,“ řekl primátor Prahy, která už v minulosti poskytla několik městských bytů běloruským disidentům.

Sám Hamáček případnou spolupráci zatím neupřesnil. „Teď je to jen o tom, aby proběhly náležitosti v zařízeních, kde ti lidé jsou. Pokud bude potřeba, tak se na Prahu obrátíme,“ uvedl vicepremiér. S nabídkou na ubytování však Hřib zaskočil ostatní kraje, s jejichž hejtmany se Hamáček teprve chystá sejít a případné uplatnění Afghánců s nimi probrat.

„Kraje nedisponují bytovým fondem. Dovedu si představit případné umístění uprchlíků například do domovů mládeže nebo na lůžka, která existují při nemocnicích. Ale nevím, jestli je to úplně stabilní řešení,“ říká hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD).

Podobně hovoří i hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek (STAN). „Kraj nemá žádné byty. Nějaké mají školy, ale dokud ani nevím, že tu nějaká taková poptávka bude, tak se špatně něco organizuje,“ míní Suchánek.

O zmatku vyvolaném nabídkou primátora Hřiba hovoří i šéf Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS), který se s Hamáčkem sešel ve čtvrtek. Kuba po jednání uvedl, že by se začlenění Afghánců mělo odehrát co nejvíce v tajnosti a mimo pozornost médií. „Mysleme na budoucnost ochrany těchto lidí, ale i lidí v České republice, za což jsou nepochybně hejtmani zodpovědní,“ dodal. Kuba nyní případnou pomoc projedná přímo se zástupci krajů.

Z mezinárodního letiště v Kábulu mezitím nadále probíhají evakuace. Prezident Spojených států Joe Biden uvedl, že mise bude pokračovat, dokud nebudou všichni Američané ze země pryč. I kdyby měla trvat déle než do konce srpna, což byl termín pro dokončení stahování.

S přispěním Martina Ťopka a Jakuba Mikela