Největší skandál v Silicon Valley jde před soud. Kdysi nejmladší miliardářce světa hrozí 20 let ve vězení

Z pár kapek krve budeme diagnostikovat mnohá onemocnění včetně rakoviny nebo cukrovky. Nahradíme tak komplikované a drahé laboratorní testy, slibovala společnost Theranos, která od investorů získala miliardy korun. Její unikátní testy však nikdy nefungovaly, a proto teď šéfku firmy Elizabeth Holmesovou čeká soud. Za podvod a komplot jí hrozí až 20 let vězení.

Už v roce 2015 se ukázalo, že výsledky jejich testů jsou velmi nespolehlivé, a o případu se začalo mluvit jako o největším skandálu v Silicon Valley – kalifornské oblasti, kde sídlí většina technologických firem a start-upů. Po odkladech způsobených pandemií covidu-19 a těhotenstvím Holmesové by měl příští úterý začít u federálního soudu v San José proces s Holmesovou. Očekává se, že bude trvat tři až čtyři měsíce.

Někdejší nejmladší dolarová miliardářka nikdy nepřiznala, že by schválně investorům lhala o funkčnosti svých testů. Naopak se teď hodlá bránit, že o tom také nevěděla a sama byla obelhána. Databáze výsledků, která by takovou verzi potvrdila, ale byla za záhadných okolností smazána.

Hlavní vinu svaluje na Rameshe Balwaniho, svého bývalého přítele a prezidenta Theranosu. Holmesová tvrdí, že vedle lhaní o skutečném fungování testů ji deset let psychicky týral, což mělo zahrnovat monitorování jejích telefonátů, textových zpráv a e-mailů, omezování spánku či sledování všech jejích pohybů. Dojít mělo taky na fyzické násilí. Veškerá obvinění Balwaniho právníci popřeli a označili za skandální. Balwani čelí stejným obviněním jako Holmesová, soud s ním by měl začít až příští rok.

Soud týkající se Holmesové začal toto úterý vybírat porotu, což ale komplikuje známost případu. O Holmesové vyšla i v češtině kniha Zlá krev a televize HBO o ní natočila dokument Vynálezkyně: Z kapky krve. Porotci však nesmí mít na případ předem utvořený žádný názor, a je tedy nežádoucí, aby příběh znali. Podle soudu tak většina z více než 200 potenciálních porotců musela být z tohoto důvodu vyloučena.

Extra

Loni byl Theranos jeden z nejobdivovanějších start-upů. Dnes zakladatelka nesmí dělat byznys v laboratořích

12. 7. 2016

Díky pozornosti, kterou na sebe dříve Holmesová strhla, je o ní známo, že byla od dětství cílevědomá. V devíti letech napsala svému otci dopis, v němž prohlásila, že chce objevit něco nového, o čem lidstvo dosud nevědělo, že je vůbec možné udělat. V roce 2002 začala studovat chemické inženýrství na prestižní Stanfordově univerzitě. Tam přišla s myšlenkou náplasti, která by svého nositele naskenovala na různé nemoci a podle potřeby by případně uvolnila antibiotika.

Už tehdy ukazovala svou neústupnost, která pro ni byla typická i v čele Theranosu. Se svým nápadem na revoluční náplast přišla na Stanfordu za expertkou v klinické farmakologii Phyllis Gardnerovou. Ta jí však oznámila, že taková náplast by nikdy nemohla fungovat. „Jen zírala skrze mě a vypadala absolutně si jistá svou vlastní výjimečností. Nezajímala ji má odbornost, což bylo znepokojující,“ vzpomínala později Gardnerová pro BBC.

Holmesová pak o rok později, v pouhých 19 letech, ze Stanfordu odešla a v roce 2003 založila Theranos. Myšlenka testu, který z krve pocházející z prstu odhalí jakoukoli nemoc, přitáhla tehdy mnoho investorů. I proto, že ve vedení společnosti seděly známé osobnosti. Například dva bývalí ministři zahraničí včetně Henryho Kissingera nebo generál a pozdější ministr obrany James Mattis.

Investorka Eileen Leperová vzpomíná pro rádio NPR, jak v dobách největšího vzestupu Theranosu ji jeden nejmenovaný slavný investor přesvědčoval, že si myslí, že jde o další Apple, a měla by tedy investovat co nejvíce. Což také udělala a do vznikajícího start-upu investovala přes 100 tisíc dolarů (tehdy přes 1,7 milionu korun). Celkem vybral Theranos od investorů více než 700 milionů dolarů (téměř 12 miliard korun).

Hodnota Theranosu vyšplhala na devět miliard dolarů a Holmesová se tak stala nejmladší dolarovou miliardářkou světa. Cíleně si budovala image nového Steva Jobse, kterého velmi obdivovala. Nosila stejné černé roláky jako on a při projevech schválně mluvila hlubším hlasem, aby působila důvěryhodněji.

Pád Theranosu před šesti lety přišel díky investigativní práci novináře The Wall Street Journal Johna Carreyroua. Díky zdrojům zevnitř firmy odhalil, že výsledky jejich testů jsou značně nespolehlivé a že firma pro většinu testování využívala komerčně dostupné přístroje od konkurence. Byť společnost tvrdila, že má vlastní přístroje. U soudu budou nyní svědčit například pacienti, kteří byli mylně pozitivně testovaní na HIV. Jedné těhotné pacientce také chybně oznámili, že své dítě potratila.

Celý soudní proces by podle Carreyroua mohl změnit přístup lidí ve start-upech. „Existuje výraz, který se stal synonymem pro byznysovou kulturu Silicon Valley – Předstírej tak dlouho, až toho skutečně dosáhneš,“ uvedl. Podle něj si Holmesová myslela, že je v pořádku se tak chovat, protože přece každý své úspěchy zveličuje. 

Příběh Theranosu zároveň ukazuje, jak moc jsou na vzestupu biotechnologické a farmaceutické společnosti. Podle Pitchbook Data se investice do tohoto odvětví mezi roky 2015 a 2020 zvedly z 10,6 miliardy dolarů na 27,2 miliardy (přes 580 miliard korun).