V EU si musíme přiznat, že nežijeme v ideálním světě. Aby se zabránilo nelegální migraci, je cestou i stavění bariér, říká Kulhánek

Humanitární krize v Afghánistánu, migranti z Asie v Pobaltí či napětí ve vztazích s Moskvou. Šéfovi české diplomacie Jakubu Kulhánkovi (ČSSD) poslední týdny ve vedení úřadu před blížícími se volbami přinesly pestrou agendu. Před pár dny hledal se spojenci v NATO cestu, jak naložit s novou vládou v Kábulu, kterou sestavilo radikální hnutí Tálibán. „Jakékoli diplomatické uznávání této vlády teď rozhodně nepřipadá v úvahu,“ říká ministr v rozhovoru, který poskytl HN na cestě z litevského Vilniusu. V Pobaltí se zase bezpečnostní situace vyhrocuje kvůli přílivu migrantů z Běloruska a velkému vojenskému cvičení, jež pořádá Rusko. Ostatně právě vztahy s Moskvou se navíc Česku stále nepodařilo dát do pořádku. Podle Kulhánka musí první vstřícné gesto udělat Rusko. 

HN: Kritizujete, že režim Alexandra Lukašenka organizovaně vysílá migranty na hranice s Litvou, Lotyšskem a Polskem. Označil jste to za hybridní útok proti těmto zemím a také Evropské unii. Jsme tedy v hybridní válce s Běloruskem?

Ten termín se mi úplně nelíbí, protože je strašně široký. Schováte za to spoustu věcí, aniž by bylo přesně definované, co to hybridní válčení je. Je ale potřeba tady věci pojmenovat pravými jmény. S režimem Alexandra Lukašenka jsme v hodně konfrontační situaci. Neuznali jsme prezidentské volby a také jsme silně zareagovali na vynucené přistání letu Ryanair v Minsku, tedy de facto únos civilního letadla v režii Lukašenkova režimu (na jeho palubě byl opoziční novinář Raman Pratasevič – pozn. red.). Lukašenko na naše kroky odpověděl tak, že zneužívá nelegální migraci, aby tlačil na Litvu a celou Evropskou unii. To jsou v Evropě 21. století naprosto neakceptovatelné metody. A my se proti tomu musíme jasně vymezit.

HN: Vlády baltských zemí ale také hovoří o hybridních útocích. Jak daleko jsou tedy Lukašenkovy kroky od hybridní války?

Lukašenko využívá zoufalé osudy lidí z Iráku, Blízkého a Středního východu. Vozí je do Běloruska a tamní režim je pak s využitím bezpečnostních složek posílá do Litvy. Tohle je prostě naprosto bezprecedentní. Pojmenujme tedy tu situaci podle toho, co vidíme, že se děje. S Lukašenkem jsme ve sporu. A je pro nás důležité ukázat, že se tomuto zastrašování a nátlakovým metodám umíme postavit.