Teplárny odejdou od uhlí podstatně dřív než elektrárny, které toto palivo paradoxně využívají s podstatně nižší účinností, říká Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení České republiky.

Na kolik vyjde tuzemské teplárenství přechod z uhlí na zemní plyn a jiná, ekologičtější paliva?

Studie pražského ČVUT odhadla potřebné investice související s odchodem od uhlí v teplárnách na přibližně sto miliard korun. Domníváme se, že tento odhad je reálný, i když dnes stále není přesně známá struktura paliv, která uhlí nahradí.

Dokdy musí být transformace českého teplárenství provedena?

Počítáme s tím, že odchod od uhlí by měl v drtivé většině tepláren proběhnout do konce roku 2030. Přechodná transformační podpora tepla, kterou vložila do zákona o podporovaných zdrojích energie Poslanecká sněmovna, s tímto datem také počítá. Provozovatelé tepláren, kterým bude vracena část nákladů na povolenky, se budou muset zavázat k náhradě uhlí jinými palivy do konce roku 2030. Uhelná komise doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038, některé strany prosazují dokonce rok 2033. V případě teplárenství tedy odchod od uhlí proběhne podstatně dříve. Podmínkou je investiční podpora z Modernizačního fondu, provozní podpora pro teplo z obnovitelných zdrojů a vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a přechodná transformační podpora tepla v novele zákona o podporovaných zdrojích energie.

Je hlavním důvodem transformace rostoucí cena povolenek nebo i hrozba uzavření neekologických tepláren kvůli příliš vysokým emisím CO2, nesouladu s BAT a BREF?

Teplárny musí plnit emisní limity vyplývající z nejlepších dostupných technologií již od srpna letošního roku. Kvůli tomu jejich provozovatelé do konce roku 2020 investovali do lepšího odsíření, denitrifikace, odprášení a dalších ekologizačních opatření více než 25 miliard korun. Důvodem odchodu od uhlí je již dnes extrémně vysoká cena povolenky na emise skleníkových plynů a očekávání jejího dalšího růstu v souvislosti se změnami evropské legislativy, které v červenci navrhla Evropská komise. Zatímco do cen elektřiny se cena povolenky přímo promítá a uhelné elektrárny tak tyto náklady dostávají do značné míry zpět, výroba tepla čelí konkurenci lokálního plynového vytápění, které za emise nic neplatí. Možnosti tepláren promítat cenu povolenky do ceny tepla jsou tedy velmi omezené, a paradoxně proto musí uhlí opustit dřív než elektrárny, které ho využívají s podstatně nižší účinností.

Na jaká paliva teplárny přejdou?

Do roku 2030 jsou k dispozici v podstatě jen tři paliva, která mohou uhlí nahradit − zemní plyn, biomasa a energetické využití odpadů. V Českých Budějovicích pak využijí k náhradě uhlí i teplo z jaderné elektrárny Temelín. V delším časovém horizontu počítáme s tím, že zemní plyn bude dále nahrazován obnovitelnými zdroji − například geotermální energií, odpadním teplem − kupříkladu teplem z čistíren odpadních vod, nebo i jadernou energií. Využití těchto zdrojů však bude podstatně složitější a zabere více času.

Energie

Stáhněte si přílohu v PDF

Jakou částku mohou teplárny získat z Modernizačního fondu či z Národního fondu obnovy, případně z jiných zdrojů? Pokryje to teplárnám náklady na transformaci?

Rozhodujícím zdrojem pro investice v teplárenství by měl být Modernizační fond, z něhož mohou teplárny čerpat prostředky v řádu desítek miliard korun − bude záležet na ceně povolenky, od níž se prostředky fondu odvíjejí. Otázka je, na co bude tyto prostředky možné využít. Evropská komise v návrhu revize příslušné směrnice navrhla, že prostředky z Modernizačního fondu nebude možné využít na investice do fosilních paliv včetně zemního plynu. Pokud by tento návrh prošel, byl by to pro transformaci českého teplárenství zásadní problém.

Kolik tepláren transformaci nepřežije? Už některé kvůli požadavkům na ekologizaci skončily?

Zatím nevíme o tom, že by nějaká teplárna kvůli transformaci skončila, a řekl bych, že až to nastane, budou toho plná média. Faktem je, že transformace teplárenství je nesmírně náročný úkol, který je investičně zhruba čtyřikrát nákladnější, než byly investice do splnění náročných emisních limitů. Je na státu, aby vytvořil odpovídající podmínky, v nichž bude možné potřebné investice provést. Pak mohou transformaci zvládnout všechny teplárny.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Energie.

Související