Jak parta českých geologů v Africe pomáhá bránit Evropu před migrací

Když na to přijde, tak Češi v porovnání třeba s Američany nebo Brity nejsou líní a vyhrnou si rukávy, jsou otevření a upřímně se s námi dělí o své zkušenosti a znalosti. Ne, tohle není věta ze science fiction románu, ale slova etiopského geologa a vědce Lety Megerssy, který už pátým rokem píše v Praze svou doktorskou práci a zároveň spolu s českými geology dělá unikátní projekty hydrologických map Etiopie v rámci české rozvojové pomoci této africké zemi.

„Česká zkušenost oživila geologii, která pro Etiopany znamenala jen zájem o zlato a další nerosty. Naprosto jsme nečekali, že se může rozšířit do mnoha oborů,“ říká Leta.

Příběh české geologické pomoci Etiopii je pozitivním příběhem, jenž ukazuje několik důležitých věcí, které v době migrační hrozby nebo ekonomických následků pandemie ilustrují, že i relativně malá země, jako je Česká republika, může udělat hodně pro bezpečnost Evropy a prosperitu svoji i obyvatel Afriky, z nichž mnozí v Evropě vidí lákavý cíl. A s postupující klimatickou změnou bude afrických uprchlíků nejspíš přibývat.

Projekty České geologické služby v Etiopii názorně ukazují, že nemusíte být velmoc a utrácet miliardy dolarů, abyste dělali zajímavou a výjimečnou věc s poměrně zásadním dopadem a velkou přidanou hodnotou. Jako všude jinde, nejdůležitější jsou odhodlaní lidé. „Musí se vytvořit skupina lidí, co o to má zájem a vkládá do toho nějaké úsilí,“ říká hydrogeolog Jiří Šíma, kterého do Etiopie poprvé v rámci socialistické pomoci bratrskému režimu poslala tehdejší československá vláda na počátku 80. let minulého století.

Od té doby Šíma a jeho tým například vytvořili kompletní hydrogeologickou mapu Etiopie v měřítku 1 : 250 000, což je strategicky důležitá věc, kterou se rozhodně nemůže pochlubit mnoho afrických vlád. Na základě takových map se pak plánuje třeba vrtání studní, rozšiřování měst, těžba nerostů – prostě rozvoj ekonomiky.