Zpráva sněmovní komise k Bečvě: Zásah byl chaotický, vzorky odebrané pozdě a policie šetří věc jednostranně

Přesně rok od kyanidové havárie na řece Bečvě zveřejnila sněmovní vyšetřovací komise, která k záležitosti vznikla letos na jaře, svou závěrečnou zprávu. Zjištění devíti poslanců naznačují, že byla oprávněná kritika, která se po otravě 40 kilometrů řeky a úhynu desítek tun ryb snesla na zasahující úřady od odborníků i veřejnosti. I členové komise jsou v textu zprávy kritičtí k činnosti úřadů – zejména České inspekci životního prostředí (ČIŽP) a vodoprávních úřadů.

Úředníkům a inspektorům vyčítají zejména to, že nezajistili včasný odběr vzorků vod z jednotlivých kanalizačních výpustí. Včetně trubek mířících do Bečvy z chemičky Deza a z areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm. Právě skutečnost, že úřady ve svých prvních prohlášeních několik dní po nehodě okamžitě vyloučily z okruhu podezřelých blízkou chemičku Deza, aniž by z odpadních vod z podniku včas odebraly vzorky, udělala z havárie velkou politickou kauzu, kterou se začal zabývat i parlament. Továrna totiž patří do holdingu Agrofert, který premiér Andrej Babiš (ANO) vložil do svěřenských fondů.

Samotná zpráva ale na možného viníka neukazuje. „Komise se zaměřila zejména na postup jednotlivých orgánů bezprostředně po havárii a na to, zda je dostatečná současná právní úprava (zejména vodní zákon),“ píše se hned v úvodu. Poslanci ale zároveň vyčítají jednostranné šetření policii, jejíž vyšetřovatelé letos v červnu kvůli otravě řeky obvinili společnost Energoaqua, jež v areálu rožnovské Tesly provozuje čističku odpadních vod. Obviněn je i jednatel firmy Oldřich Havelka.

Komisi vedené komunistkou Marií Pěnčíkovou, do níž vyslaly zástupce všechny poslanecké kluby, vadí i celková chaotičnost zásahu. Přečtení celkem třiceti stran zprávy budí dojem, že zejména v den havárie, tedy v neděli 20. září 2020, ale i v následujících dnech úřady pokazily, co mohly.

Klíčovými jsou pasáže zprávy, které poukazují na nedostatečný a pozdní odběr vzorků vod i ryb. Právě jejich včasný odvoz do laboratoří je rozhodující pro rychlé určení znečišťující látky i jejího původce. „V den havárie byl odebrán pouze jeden vzorek (v 17.20 hasiči) v oblasti nad místem pozorování prvních příznaků otravy ryb (tedy proti proudu řeky). Následující den byly odebrány čtyři, další den žádný,“ upozorňuje zpráva.

V ní také členové komise podotýkají, že vzorky z řeky úřady odebraly až kolem 17. hodiny, tedy v době, kdy již podnik Povodí Moravy začal tok Bečvy ředit vodou z nádrže Bystřička. První masivní úhyny ryb přitom rybáři pozorovali již v 10.30, havárii nahlásili úřadům těsně po poledni.

Brabcovy sliby v kauze Bečva? Monitorovací stanice, návod, jak řešit havárie, i seznam výpustí stále chybí

10. 8. 2021 ▪ 7 min. čtení

O nic lépe si úřady nevedly podle komise ani při odběrech vzorků z kanalizačních výpustí nad místem úhynu ryb. Bez nich je přitom dopadení původce havárie skoro nemožné. „Vzorky měly být zajištěny bezprostředně po ohlášení havárie, maximálně do jedné hodiny od příjezdu na místo. Toto nebylo učiněno a dělo se až následující den, a to jen z některých vyústění,“ upozorňuje poslanecká zpráva.

„Z výusti z areálu společnosti Deza vzorek v den havárie ani v následujícím týdnu vůbec odebrán nebyl. Tedy došlo k zásadnímu pochybení spolupráce vodoprávního úřadu Valašské Meziříčí a České inspekce životního prostředí,“ uvádí dále text. Z výpusti společnosti Energoaqua pak je k dispozici první vzorek až z pondělí.

Zpráva také konstatuje, že v následujících dnech sice úřady provedly další kontroly a odběry, ale bohužel již s velkým časovým odstupem. „Je zarážející, že v areálu společnosti Deza nebyl odebrán žádný vzorek při kontrole ČIŽP, která se uskutečnila v následujících dnech po havárii. Tato kontrola se spokojila se senzorickým hodnocením lagun, ale žádné vlastní vzorky neodebrala ani z lagun, ani z výusti kanalizační soustavy. Tedy nebyly zajištěny dostatečné důkazy, které by mohly nezávisle vyvrátit či potvrdit podezření vůči této společnosti,“ píší autoři, kteří takový přístup ke kontrole považují za selhání.

Podle nich má být přitom ze zákona v podobných situacích klíčovým odborným partnerem pro úřady právě inspekce životního prostředí. „Má se snažit maximálně zajistit zmapování dané situace a nasměrovat další orgány a složky k adekvátnímu zajištění důkazů. K tomu bohužel nedošlo dostatečně rychle a už vůbec ne kvalitně,“ stojí ve zprávě. Členové komise poukazují i na neúčast zástupce inspekce z pobočky v Brně, kam zasažená část řeky spadá. Na místě byl pouze pracovník úřadu z Olomouce.

Poslanci měli také možnost se seznámit s obviněním i důkazy, na jejichž základě se vyšetřovatelé rozhodli společnost Energoaqua a jejího jednatele obvinit. Ve své zprávě tak hodnotí i činnost policie. A to i přesto, že komise na začátku kapitoly věnované trestnímu řízení píše, že tak činit nebude.

Členům komise se zdá, že policie byla od samého začátku příliš zaměřena jen na rožnovskou společnost. Kritizují, že zadala znalci vypracování posudku už v pátek po havárii. Tedy ve chvíli, kdy od místa úhynu ryb výše po toku řeky nebyly odebrány vzorky u jiných výpustí než z kanálu Energoaquy. Nebylo tak jasné, koho z okruhu podezřelých vyloučit.

Přidávám ještě jeden šokující detail: jde o první sněmovní vyšetřovací komisi, která byla ustanovena k živému policejnímu spisu! Další jasný důkaz toho, co jsem řekl, že jde o politické zadání se snahou ovlivnit volby🇨🇿.

— Richard Brabec (@RibraRichard) September 20, 2021

Zadání posudku tak podle zprávy jednoznačně směřovalo ke společnosti Energoaqua, což komise považuje za „nepřijatelný postup“. Poslanci uvádí u vyšetřovatelů i další pochybení.  Poukazují na to, že dodnes nebyli vyslechnuti přímí svědci otravy ryb z řad rybářů ani vedoucí vodoprávního úřadu z Valašského Meziříčí – jedna z klíčových osob při řešení havárie. „Přístup vyšetřovatele považuje komise za příliš formalistický a s ohledem na závažnost havárie i okolnosti za nedostatečný,“ stojí v závěrečné části zprávy.

Je třeba lépe zmapovat výusti do řek

Vedle kritiky navrhuje komise také opatření, aby se podobná situace už nemohla opakovat. Například doporučuje, aby bylo v novele vodního zákona lépe a jasněji určeno, kdo řídí a provádí všechny práce při likvidaci a šetření havárií. „Vyšetřovací komise dává ke zvážení roli inspekce životního prostředí, jež je navrženou novelou spíše oslabena. Lze zvážit například povinnost ČIŽP dostavit se na místo v případě mimořádné havárie či povinnost vodoprávního úřadu a hasičů spolupracovat s inspekcí v případě mimořádné havárie,“ míní poslanci. Ministerstvo životního prostředí totiž letos v dubnu představilo normu, která oproti současnosti roli inspekce upozaďuje a větší zodpovědnost dává vodoprávním úřadům a hasičům.

Členové komise připomínají, že pracovníci vodoprávních úřadů neměli k dispozici přehledný souhrn vyústění do řeky Bečvy. „Vytipování probíhalo pouze na základě zkušeností a osobních znalostí,“ píší. Komise se proto domnívá, že by bylo vhodné takový souhrn vyústění do všech českých, moravských a slezských řek vypracovat a stanovit povinnost odebrat u nich vzorky bezprostředně po havárii.

„Je nutné zahájit celorepublikovou inventarizaci a digitalizaci kanalizačních soustav, především těch s potenciálním rizikem vzniku ekologické havárie,“ navrhují poslanci.

Vodoprávní úřady by také podle nich měly mít v prvních dnech havárie vypracovaný důkladný seznam možných zdrojů znečištění. Ten by měl například zahrnovat odtoky z průmyslových čistíren odpadních vod, odpady z velkochovů zvířat, jatečního hospodářství, splachy ze silnic, úložišť hnoje, včetně skládek.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), jehož úřad je zřizovatelem České inspekce životního prostředí, označil závěry komise, na kterých se shodli zástupci devíti politických stran, za tendenční vůči inspekci a celou zprávu za politickou a ovlivněnou blížícími se volbami.

„Jde o první sněmovní vyšetřovací komisi, která byla ustanovena k živému policejnímu spisu! Další jasný důkaz toho, co jsem řekl, že jde o politické zadání se snahou ovlivnit volby,“ uvedl Brabec na Twitteru.

Jako politickou agitku odmítl závěry zprávy i mluvčí inspekce Jiří Ovečka, aniž by se vyjádřil ke konkrétním výtkám. „Bereme ji jako výplod politiků, kteří si potřebují nasbírat před volbami body, nikoliv jako odbornou analýzu. Policie někoho obvinila, a to bezpochyby na základě důkazů, které nemá k dispozici ani komise, ani média, ani veřejnost. A ty důkazy nespočívají jen v desítkách odebraných vzorků, ale i dalších operativních zjištěních,“ uvedl.

Krajské ředitelství policie Zlínského kraje, které případ šetří, odmítlo kritiku od komise komentovat s tím, že trestní řízení je vedeno pod dozorem státního zástupce a „jen jeho názorem a pokyny je policie vázána“.