Už jsme to okusili vícekrát, přesto to tentokrát chutná jinak. V roce 2008 se meziroční index růstu spotřebitelských cen krátce podíval až nad sedm procent. To ale bylo dáno kromě zásahů vládní politiky souhrou pouhých dvou cenových okruhů – potravin a pohonných hmot, notoricky známých svou kolísavostí. V 90. letech koketoval zmíněný index i s dvojcifernými ročními růsty, což ovšem bylo v době deregulací, neukončené cenotvorby, častých změn v nepřímých daních a výraznějších pohybů směnného kurzu. Současná epizoda má daleko blíž k opravdové inflaci: jevu, kdy cenové přírůstky nejsou jen výsledkem izolovaných šoků, ale živí samy sebe.

Zbývá vám ještě 70 % článku