Krúpa musí Bakalovi zaplatit 700 milionů korun za vydírání a poškození pověsti, rozhodl americký soud

Soud v USA nařídil po tříletém řízení slovenskému finančníkovi Pavolu Krúpovi zaplatit 32,4 milionu dolarů (701 milionů korun) podnikateli Zdeňku Bakalovi jako odškodné za vydírání a pomlouvačnou kampaň. Podle soudu Krúpa například organizoval protestní akce s najatými komparzisty před Bakalovým bydlištěm nebo před školou, kam chodily jeho děti. 

Zdeněk Bakala je majitelem vydavatelského domu Economia, který mimo jiné vlastní Hospodářské noviny a provozuje i web HN.cz.

Bakala podal žalobu na Krúpu v roce 2018 u federálního soudu v Jižní Karolíně. Soudce David C. Norton ve verdiktu z 20. září konstatoval, že se slovenský finančník pokusil Bakalu vydírat a získat od něj 500 milionů korun. 

Podle sedmnáctistránkového rozsudku, zveřejněného v americkém federálním soudním registru, spustil Krúpa v roce 2016 „kampaň obtěžování, hanobení a zákeřného zasahování do života rodiny pana Bakaly a do jeho obchodních a filantropických vztahů v Evropě“. O rok později pak přes prostředníka nabídl Bakalovi, že kampaň zastaví, když mu podnikatel zaplatí 500 milionů korun. Z dokumentu také vyplývá, že když Bakala peníze nezaplatil, Krúpa kampaň zesílil a přenesl ji i do USA, kde má podnikatel bydliště a občanství. Podle soudu Krúpa například najal dalšího obžalovaného, Adama Swarta a jeho společnost Crowds on Demand, zaměřenou na protestní akce na objednávku.

 „Věřím, že toto soudní rozhodnutí pomůže zabránit tomu, aby se kdokoliv další stal obětí podobných praktik,“ napsal Bakala v tiskovém prohlášení.  Ze soudních dokumentů také vyplývá, že Bakalovi právníci původně požadovali odškodné a pokrytí právních výdajů ve výši 76 milionů dolarů. 

Krúpa napsal HN, že mu žádné takové soudní rozhodnutí nebylo doručeno a že nebyl účastníkem žádného řízení. „Bakalu jsem nevydíral a jeho tvrzení je smyšlené a vykonstruované,“ napsal. Dodal, že jeho aktivity v minulosti směřovaly k tomu, aby podnikatel „vrátil byty horníkům a peníze do státního rozpočtu“. Krúpa vedl kampaň proti Bakalovi i v České republice a podal na podnikatele také trestní oznámení za údajné tunelování těžařské společnosti OKD. Firma, kterou v minulosti Bakala spoluvlastnil, skončila v insolvenci. Policie letos v březnu téměř po pěti letech případ odložila, protože se nepotvrdilo podezření z trestného činu.

V případě soudního řízení v USA slovenský podnikatel podle soudce Nortona nedostatečně komunikoval, a to ještě jen v prvotní fázi. Například zasílal požadované dokumenty pozdě a když už je poslal, tak nesplňovaly zákonné požadavky. Poslední reakci od něj soud evidoval z března loňského roku a od té doby již na další výzvy nereagoval. I kvůli dlouhodobé Krúpově nečinnosti tak soudce při verdiktu rozhodl v Bakalův prospěch.

„Měl veškerou příležitost přednést svou obhajobu. Pan Krúpa se nicméně choval k tomu soudu a jeho pravidlům se stejným pohrdáním a přezíravostí, jakou projevil k právům pana Bakaly. Pan Krúpa v jednu chvíli zřejmě jednoduše ztratil zájem,“ uvádí soudce Norton ve zveřejněném verdiktu.

Pavol Krúpa v současnosti řeší také problémy spojené s krachem slovensko­-české finanční skupiny Arca Investments, kterou založil a v minulosti vlastnil. Loni, na začátku pandemie koronaviru, skupině došly peníze a nyní je v insolvenci. Podle insolvenčních návrhů Arca svým věřitelům dluží více než 20 miliard korun. Finančník se nyní pře se stávajícím vlastníkem, kdo za krach může, a tvrdí, že ho pád Arcy také poškodil. Na otázku HN, zda bude mít peníze na zaplacení odškodného, nereagoval.