Deset důvodů, proč sledovat německé volby: co se změní pro Česko a jak je to se zelenou tsunami

Česko přijde o hlavního spojence

Česko-německé vztahy budou nadále bez problémů, přijdou ale o Angelu Merkelovou. Žádný německý politik neměl pro Česko tolik porozumění jako ona, na tom se shodují všichni, kteří německé politice rozumí. „Má velký sentiment pro střední a východní Evropu a pro Česko zvlášť,“ řekl HN premiér Andrej Babiš (ANO), který má jinak na migraci nebo na způsob, jak zabránit změnám klimatu podstatně jiné názory než kancléřka. 

Několik poprvé

Od druhé světové války se zatím nikdy v německých dějinách nestalo, že by stávající kancléř nekandidoval. Je tak jasné, že v zemi bude po volbách vládnout někdo úplně nový. A poprvé taky nejspíš bude k sestavení vlády nutná domluva nejméně tří politických stran. 

Německo ztrácí trpělivost se střední Evropou

Merkelová se k maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi a vládci Polska Jaroslawu Kaczyńskému dlouho chovala opatrně. Jejich omezování nezávislých soudů nebo médií tolerovala, protože nechtěla s těmito zeměmi vyvolat spory. Stále víc států ale s Poláky a Maďary ztrácí trpělivost, hlavně Nizozemsko, Švédsko nebo třeba Finsko, tedy jedny z nejbohatších zemí Evropské unie, z jejichž daní dostávají chudší Poláci a Maďaři desítky miliard eur prostřednictvím evropského rozpočtu. Nástupce Merkelové bude mnohem méně trpělivý, a to především budou-li součástí nové německé vlády Zelení. Střet zájmů českého premiéra Babiše ve vztahu k čerpání evropských peněz není v Německu, aspoň nyní, zdaleka tak významným tématem.

Merkelová končí – a nahradí ji „Merkelová“?

Favoritem voleb je sociální demokracie (SPD) a její volební lídr Olaf Scholz. V nynější vládě kancléřky Merkelové je ministrem financí, v kampani se záměrně prezentoval jako její dědic a nástupce. „Vládl by jako Merkelová, dělal by politiku jako Merkelová, mluvil by jako Merkelová. Kdyby byl Scholz ženou, nejspíš by nosil Merkelové kalhotové kostýmy,“ napsal v knize o současném Německu novinář Robin Alexander. Scholz ví, že Němci sice chtějí určitou změnu, ale rozhodně ne radikální. A proto se jim současný vicekancléř a spolkový ministr financí nabízí jako pokračovatel Merkelové. Myslí to ale hlavně z hlediska klidného způsobu vládnutí a hledání konsenzu. Jinak chce ovšem zemi posunout o něco více doleva, například zvýšit minimální mzdu a navýšit státní investice, například do infrastruktury.

Zelená tsunami přijde tak napůl

Na jaře Zelení krátce vedli v průzkumech a vypadalo to, že by volby mohli vyhrát. To je teď prakticky vyloučené, ale pokud se nestane nic mimořádného, budou téměř jistě součástí příští vládní koalice. Německo tak určitě bude dál pokračovat ve snaze rychle snižovat emise skleníkových plynů. A to nejen proto, že to chtějí Zelení – je to priorita i pro CDU/CSU a SPD, byť zvláště CDU/CSU je v tom o něco opatrnější. Ale v porovnání s Českem je německá politika výrazně zelená už teď – všechny hlavní strany chtějí, aby země dosáhla nejpozději do roku 2045 klimatické neutrality, tedy srazila emise téměř na nulu. Česko žádný takový cíl nemá. 

Co to znamená pro české firmy?

V Německu nenastane radikální zvrat. Pokud bude vládní politika levicovější, nalije Německo do ekonomiky víc peněz, což podpoří poptávku – a narůst by tak mohly i zakázky pro české firmy. Nepůjde ale o nic revolučního – i Scholz, pravděpodobný budoucí kancléř, je stejně jako CDU/CSU pro návrat k vyrovnanému hospodaření. Rozdíl by nejspíš byl jen v rychlosti, s níž by se to stalo. 

Krajní levice čeká na nabídku

Jednou z variant je vznik vlády SPD, Zelených a postkomunistické strany Levice. Ta má v programu například vystoupení z NATO a na centrální úrovni dosud nikdy nebyla součástí německé vlády. Nyní prohlásila, že vystoupení z NATO je hlavně dlouhodobý cíl a vznik vlády by tím nepodmiňovala. Určitě by ale tlačila například na mnohem vyšší státní výdaje. Scholz koalici s Levicí nevyloučil, raději by ale vládl se Zelenými a liberální FDP.

Krajní pravice zase na okraji

Při sledování některých českých médií by si pozorovatel mohl myslet, že Němci vynesou Merkelovou z úřadu v zubech a moc převezme pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD). Ale realita je taková, že AfD nejspíš získá jen něco přes desetinu hlasů. Všechny průzkumy ukazují, že si oproti posledním volbám z roku 2017 pohorší. Nemá šanci na to, že by s ní někdo chtěl vytvořit koalici.

Kdy odjede Merkelová na dovolenou?

Kancléřka prohlásila, že po odchodu z politiky chce, mimo jiné, hodně číst. Dost možná si na to ale bude muset ještě řadu měsíců počkat. Podle očekávání bude sestavení nové vlády trvat dlouho – například Scholzem preferovaná koalice se Zelenými a FDP může ztroskotat na tom, že FDP chce snižovat daně nejbohatším, což je pravý opak toho, co požadují Zelení a SPD. A dokud se nová vláda neujme úřadu, bude německou kancléřkou nadále Merkelová. Pokud se sestavení nové vlády protáhne přes Vánoce, stane se Merkelová nejdéle vládnoucí kancléřkou v dějinách demokratického Německa – překonala by Helmuta Kohla, který byl v nejvyšší funkci 16 let a 27 dní.

Německo jako velmoc

Německo je sice ekonomicky jasně nejsilnější zemí v Evropské unii, kvůli své minulosti se ale tradičně zdráhá převzít vůdčí roli v mezinárodní politice nebo investovat do armády tolik, kolik jako členská země NATO slíbilo, tedy aspoň dvě procenta HDP. Ať po volbách vznikne jakákoliv vláda, nejspíš se na tom nic nezmění. Němci sice už delší dobu mluví o tom, že by státy Evropské unie měly převzít větší zodpovědnost za vlastní obranu, protože Evropa pro Američany už není tou nejvyšší prioritou, zatím se ale neodhodlali přejít od slov k činům. SPD i Zelení, o Levici nemluvě, tak například nechtějí dávat na obranu domluvená dvě procenta HDP.

Velké čtení

Kritici nesahají Merkelové ani po kotníky. Babiš, Topolánek, Fischer nebo Rusnok vzpomínají na jednání s kancléřkou

23. 9. 2021 ▪ 7 min. čtení