V Česku nabíhá sběr odpadů od dveří ke dveřím. Žluté a modré popelnice u domů zlepší třídění

Před rodinnými domy Čechů přibývají barvy. Vedle klasických popelnic na komunální odpad se začínají objevovat také žluté na plast a modré na papír. Nejsou určené všem, jen obyvatelům domů, před nimiž stojí. Lidé tak už nemusí chodit s koši plnými plastů a papíru k veřejným hnízdům s kontejnery, ale vytřídí je před domem. Systém už spustily desítky obcí v Česku a testuje jej i Praha.

Takzvaný door‑to‑door systém svážení tříděného odpadu, který v Česku právě nabíhá, má přinést lepší třídění, méně komunálního odpadu a také méně nepořádku kolem hnízd s veřejnými kontejnery. Systém door‑to‑door, tedy svážení od domu k domu, je určený pouze pro rodinné domy a nyní se rozjíždí nebo testuje v několika desítkách obcí v Česku. Jednou z nich jsou Klimkovice na Ostravsku. Nové nádoby na separovaný odpad se k rodinným domům rozvážejí během října a naplno má nový systém začít fungovat koncem letošního roku.

„Ze zkušeností obcí, které už door‑to‑door zavedly, víme, že se tak daří významně omezovat množství směsného komunálního odpadu. Výrazné snížení jeho procentního zastoupení nám ukládá také legislativa. I s ohledem na zvyšující se ceny za skládkování odpadu je to vedle lepšího pořádku kolem sběrných nádob jeden z důvodů, proč se město pro novinku rozhodlo,“ říká starosta Klimkovic Jaroslav Varga.

Černé popelnice budou mít v Klimkovicích barevně odlišená víka: modré pro papír, žluté pro plast. Zároveň se budou postupně rušit sběrná stanoviště na separovaný odpad, která podle vyjádření města nepůsobila esteticky a často kolem nich zůstával nepořádek. Další z výhod, kterou Klimkovice očekávají, je, že díky lepšímu třídění se sníží frekvence svozu směsného odpadu, protože ho bude méně.

Nyní komunál vyvážejí jen jednou za 14 dní

To potvrzuje i starosta obce Ludgeřovice na Opavsku, která byla průkopníkem a door‑to‑door zavedla už před čtyřmi lety. „Hlavním popudem byl nedostatek sběrných míst na separovaný odpad a v podstatě nemožnost tuto síť více zahustit. Většina občanů požadovala zřízení dalších míst, ale jak už to bývá, nikdo tato sběrná místa nechtěl poblíž svého domu,“ krčí rameny starosta Ludgeřovic Daniel Havlík. Dodává, že problémem veřejných kontejnerů bylo zejména to, že do nich lidé často házeli odpad, který tam nepatří, jako například popel nebo stavební suť.

Jak Havlík říká, s novým systémem jsou v Ludgeřovicích spokojeni. „Občané nemusí s plasty a papírem nikam docházet, každý třídí do svých nádob a třídění si hlídá sám. Navíc se nyní snažíme maximálně vyčlenit ze směsného odpadu bioodpad, proto jsme dali občanům nabídku, že každému uhradíme polovinu nákladu na hnědou popelnici. Nápad se zjevně ujal, protože k velkému množství domů už tato popelnice přibyla,“ pochvaluje si Havlík.

Především se ale snížilo množství komunálního odpadu. Zatímco dříve se v Ludgeřovicích komunální odpad svážel jednou týdně, po zavedení nového systému to stačí jednou za 14 dní. Dále pak jednou za dva týdny jezdí svoz pro plasty a jednou za měsíc pro papír. Stávající sběrná místa zůstávají, ale obsahují jen nádoby na sklo, textil, elektroodpad a případně jedlý olej.
Praha už novinku testuje a chce ji zavést

Systém door‑to‑door od letoška zavedly také Jičín, Humpolec či Rokycany. A chce jej zavést i Praha. „Tento způsob sběru tříděných odpadů považujeme za vhodný doplněk veřejné sběrné sítě, který může vést ke zvýšení komfortu občanů v třídění, a především jako prostředek ke zvýšení sběru využitelných složek (například plast nebo papír – pozn. red.), které by jinak skončily jako komunální odpad,“ vzkázal mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.

Systém už Praha pilotně spustila u 78 rodinných domů v Praze‑Štěrboholích. A chce jej rozšířit. „Už nyní hovoříme se zástupci svozových společností o možnostech zavedení individuální sběrné sítě. V podmínkách Prahy se bavíme celkem o 57 městských částech, kde kromě Prahy 1 je všude přítomna zástavba rodinných domů. Nebude se proto jednat o jednoduchou záležitost a zásadní budou také finanční možnosti města v roce 2022 a v letech následujících,“ naznačuje Hofman. Door‑to‑door systém už částečně funguje také v Brně a nyní jej chce moravská metropole rozšířit do svých dalších částí.

Lepší třídění vyžaduje stát i EU

Že obce nacházejí efektivnější způsoby třídění odpadů, je důležité proto, že podle nového zákona a v souladu s požadavky Evropské unie budou muset obce v roce 2025 třídit nejméně 60 procent komunálního odpadu. Navíc od roku 2030 by obce neměly ke skládkování přijmout žádný odpad, který může být recyklován nebo jinak využit. Jak ukazuje příklad regionu Malá Haná, v roce 2019, tedy před zavedením door‑to‑door systému, činil směsný odpad 89 procent veškerého odpadu. Po zavedení nového systému vloni už v černých popelnicích končí jen 44 procent odpadu. Zbytek lidé třídí.

Přestože ale Češi třídí stále více − podle dat společnosti Eko‑Kom loni vytřídil každý Čech v průměru 66,8 kilogramu papíru, skla, plastů, kovů a nápojových kartonů, což je meziročně o 1,5 kilogramu více −, potíž je s následnou recyklací. Až polovina vytříděných plastů končí na skládkách či ve spalovnách.

Podpořit obce v lepším třídění chce i ministerstvo životního prostředí. „V nově připravovaném operačním programu na roky 2021−2027 počítáme s podporou přechodu na oběhové hospodářství. Celkem je na to vyčleněno 7,1 miliardy korun, mimo jiné skrze zavádění systémů pro oddělený sběr, včetně door‑to‑door systému. Dotace tak pomohou k rozšíření tohoto systému jako nejefektivnějšího ověřeného způsobu pro třídění odpadu. Čím blíže máte popelnice či kontejnery na dosah, tím více a lépe třídíte,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Odpadové hospodářství.