O tom, jak Češi vnímají epidemii nemoci covid-19 a její dopady, má přehled jako málokdo. Už rok a půl se sociolog Daniel Prokop z agentury PAQ Research a jeho tým v projektu Život během pandemie pravidelně dotazují vzorku dvou až dvou a půl tisíce respondentů na to, jak moc se proti viru chrání, zda omezují kontakty s ostatními nebo jestli mohou využívat práci na home officu. „Aktuální situace je z hlediska obav z nákazy a množství nechráněných kontaktů pro vir nejpříznivější za poslední jeden a půl roku,“ říká v rozhovoru pro HN Prokop. Česko přitom patří k evropským zemím, které mají nejnižší podíl očkované populace.
HN: V posledních dnech výrazně roste zájem o očkování, a to včetně prvních dávek, znamená to, že se ještě může celková proočkovanost výrazně zvýšit?
Ti, kdo opravdu chtěli a byli aktivní, už očkování mají. Ale pořád je tam nějakých 10 nebo 11 procent dospělých, kteří se spíše chtějí nechat očkovat nebo nejsou rozhodnutí. A ty jde přesvědčit.
HN: Jak?
Je nutné zkombinovat negativní a pozitivní opatření. Mezi ta negativní řadím třeba vymáhání covid pasů a testy na pracovištích. Z našich dat vyplývá, že se proočkovanost dá dostat zhruba na 80 procent (u dospělé populace – pozn. red.), když se to vhodně zkombinuje.
HN: Co jsou ta pozitivní opatření?
Nejedná se o žádné dárky, ale měla by reagovat na to, že hodně lidí má různé nejistoty. Třeba se bojí covidu i očkování, nemají dostatečnou důvěru k tomu, aby šli naslepo do nějakého centra, obávají se vedlejších účinků, a to i středně těžkých, takže by za ně měl stát vzít odpovědnost. Třeba tím, že bude hradit plnou nemocenskou po očkování v případě, že k takové reakci, a tím pádem i výpadku z práce dojde.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
