Česká firma patentovala cirkulární beton z demoliční suti. Má o něj zájem i Katar

Stavební nakladač s rachotem nabírá rozdrcenou suť. Má cihlově červenou barvu, protože obsahuje především kousky cihel a cihlového prachu, sem tam se v ní objeví střípek modrých kachliček nebo kus malty. Tuhle pečlivě vytříděnou směs stavebního odpadu, který zbyl po demolici domu kdesi v Česku, nakladač pomalu sype na pásový dopravník. Směs se dostane do útrob betonárky a po smíchání s cementem a dalšími přísadami se z ní stane beton.

Ovšem v tomhle případě nejde o běžný beton, ale o takzvaný Rebetong, nově vyvíjený patentovaný český materiál, který má ambici nasměrovat stavebnictví v Česku, ale i v dalších státech světa k větší udržitelnosti a cirkularitě. Jako první průmyslově vyráběný beton na světě totiž obsahuje sto procent recyklovaného kameniva. Tedy kameniva, které se nedovezlo z lomů coby panenský materiál, ale je získané z demolic domů a dalších staveb. A které by – pokud by se z něj nestal Rebetong – skončilo převážně na skládce.

 „Když se na tu směs podíváte, je vidět, že je v ní jen několik druhů materiálů: cihly, beton, malta, případně sem tam úlomky kachlíků. Nenajdete v ní zbytky skla, dřeva, železa nebo tepelné izolace, která se běžně ve stavební suti nachází,“ říká Pavel Gorecký, ředitel české inovativní firmy ERC‑Tech, která technologii pro výrobu betonu s obsahem sta procent recyklovaného kameniva vyvinula a loni na ni získala patent v Česku i dalších státech světa. Jedinou podmínkou je, že se demolice, ze které se má získat kamenivo pro Rebetong, musí provádět řízeně a materiál se už během demontáže budov musí roztřídit.

„Když to všechno zbouráte a shrnete na jednu hromadu, je pak velmi drahé, až nereálné suť následně třídit. Potom je mnohem levnější odvézt ji na skládku. Uvědomělé firmy už ale demolují selektivně – nejprve přijde četa, která vyjme skla a okenní rámy, tepelné a střešní izolace, pak se vyjmou dřevěné a ocelové části a celá budova se bourá tak, aby se materiál separoval a dal se v maximální míře znovu využít,“ vysvětluje Bohuslav Slánský, vedoucí technologického rozvoje a inovací stavební a developerské společnosti Skanska, jež zmíněnou inovaci s ERC‑Techem vyvíjí.

Vlastnosti má podobné jako klasický beton

Rebetong se na první pohled od běžného betonu nijak neliší. Laik nepozná, že bydlí v domě, který je postavený z recyklátu. Když se ale například rebetongová kostka rozřízne, jsou v hmotě jasně znatelné barevné kousky cihel, tašek a dalších materiálů, jež se v běžném betonu nevyskytují.

Inovace spočívá v tom, že se do směsi cementu a recyklovaného kameniva přidává speciální nanomateriál, díky němuž celá směs lépe drží pohromadě. A co je zásadní – má téměř stejné vlastnosti jako klasický beton, takže jím lze beton u běžných stavebních konstrukcí plně nahradit.

„Samozřejmě nejsme první na světě, koho napadlo zrecyklovat stavební suť. Ostatní recyklované betony ale obsahují mnohem menší množství recyklátu, třeba jen třicet procent. V Rebetongu je veškeré kamenivo recyklované a výsledný produkt přitom neztrácí pevnost,“ popisuje Slánský.

Rebetong je zhruba o 10 procent levnější

Z Rebetongu se dá vyrobit celá řada stavebních konstrukcí a prvků. Skanska jej používá například do základových desek a železobetonových stěn pro bytové domy. Neaplikuje se zatím pro velmi zatížené konstrukce, jako jsou například mosty a výškové budovy.

„Využíváme ho prostě všude tam, kde by byl hřích používat přírodní neobnovitelný materiál, který bychom si měli šetřit pro aplikace, kde je nenahraditelný. Těží se v lomech, které zatěžují přírodu, a převáží se na velké vzdálenosti. Stavební suť je přitom dostupná na demolicích blíže k betonárnám, nemusí se tedy vozit takovou dálku,“ připomíná Slánský. Kromě cirkularity má Rebetong i další vlastnost k dobru – je zhruba o deset procent levnější než klasický beton. I proto Skanska předpokládá, že by developeři mohli mít o stavění z Rebetongu zájem.

„Prozatím se s developery scházíme a postupně jim vysvětlujeme, v čem je Rebetong coby cirkulární a udržitelný materiál výhodný. U mnoha investorů vládla zpočátku skepse, beton z recyklátu brali jako nějaký secondhandový materiál. Už se to ale lepší, developeři se začínají hlásit k udržitelnosti a berou výhody tohoto cirkulárního materiálu vážně. A ukazuje se dominový efekt – když s tím začne pracovat jeden, chtějí to i ostatní,“ podotýká Slánský.
Na půvabu Rebetongu přidává i fakt, že jeho použití ve stavbě znamená plusové body pro získání certifikací BREEAM a LEED, které se udělují budovám postaveným udržitelným způsobem.

V Kataru se z tohoto materiálu staví také

Skanska začala Rebetong využívat pro stavbu budov teprve na začátku loňského roku, takže se jedná ve stavitelství o novinku. Nejprve z něj tvořila méně náročné konstrukce, například podkladní betony budov. Postupně jeho užití rozšiřuje, už jej použila například pro železobetonové stěny bytových domů.

ERC‑Tech tento cirkulární beton neustále vyvíjí a testuje jeho složení, aby dosáhl ideálních vlastností, technických parametrů a většího využití ve stavebním průmyslu. „Vše je ale zatím v úplných začátcích, jsme na startu dlouhé cesty. Zatím jsme vyrobili zhruba tři tisíce kubíků Rebetongu, přitom celková naše roční produkce betonu je pět set tisíc kubíků,“ dává srovnání Bohuslav Slánský. Ambice s Rebetongem jdou však daleko za hranice českého trhu. Zájem o tento materiál už projevují zahraniční stavební firmy.

„Jednáme se staviteli z Kataru. Získali povolení pro několik projektů, například pro výškovou budovu v Dauhá, a podzemní část té budovy by chtěli postavit z voděodolného betonu. Chtějí použít recyklát, protože za městem mají obrovské skládky demoliční suti, ale paradoxně nemají z čeho stavět. Nejsou tam totiž lomy, pouštní písek se do betonu použít nedá a všechen stavební materiál se musí dovážet. Takže chtějí recyklovat to, co už mají,“ podotýká ředitel ERC‑Techu Gorecký. Kromě Kataru se firmě ozývají také firmy ze zemí Beneluxu, z Rakouska, Ruska i z Jižní Ameriky a mají o technologii pro své projekty zájem.

Stavebního odpadu je víc než komunálního

Najít cesty pro recyklaci suti z demolic je důležité proto, že právě stavební odpad tvoří významný podíl na odpadech vůbec. Podle dat Českého statistického úřadu se v roce 2019 v Česku vyprodukovalo 37 milionů tun odpadu. Z toho celých 15,5 milionu tun tvoří stavební suť, která se z velké části vyváží na skládky. Pro srovnání – komunální odpad, o kterém se diskutuje nejvíce, tvoří jen 5,5 milionu tun.

„Je to paradoxní situace. Neustále se dohadujeme o tom, jak třídit a recyklovat komunál, přitom ale každý den vyvážíme tisíce tun suti na skládky a nikomu to nepřijde divné,“ pozastavuje se Gorecký.

Ve prospěch recyklování suti hraje i fakt, že poplatek za skládkování se průběžně zvyšuje, takže vozit suť na skládku je čím dál dražší. Od roku 2030 má být podle současného zákona skládkování recyklovatelných materiálů zakázáno úplně. Do recyklovaných materiálů stavebníky tlačí rovněž fakt, že za posledních 35 let se v Česku neotevřel jediný nový lom a ty současné se blíží hranici vytěžení.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Strojírenský veletrh.