Mezinárodní strojírenský veletrh je nejvýznamnějším průmyslovým veletrhem ve střední Evropě. O podobě letošního ročníku, hlavních tématech veletrhu i doprovodných akcích hovoří Jiří Kuliš, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno.

Průmyslové veletrhy odráží ekonomickou situaci ve společnosti. Co máme očekávat od letošního Mezinárodního strojírenského veletrhu?

Strojírenský veletrh bude ve znamení restartu veletrhů a ekonomiky po vynucené přestávce. Je třeba říct, že veletrh se uskuteční v „postcovidovém“ vydání menšího rozsahu, což je dáno řadou objektivních faktorů, které jsou důsledkem pandemie. Stále to ale bude veletrh reprezentující všechny důležité obory strojírenství, včetně obrábění a tváření, které patří na veletrhu dlouhodobě k těm nejsilnějším.

Co nejvíce zapříčinilo nižší účast firem?

Největší překážkou je určitá nejistota vývoje a nevyřešené přeshraniční cestování z mimoevropských zemí, které neočkovaly vakcínami schválenými v Evropské unii. Nikdo nemůže chtít, aby obchodní cestující z těchto zemí šli místo pobytu na veletrhu na pět dnů do karantény. Účast vystavovatelů z nečlenských zemí EU představuje možná čtvrtinu. Například čínské firmy nesmějí do Evropy vůbec vycestovat. Mnoho firem se obává nejistoty vývoje a případného nekonání veletrhu, čímž by byly zmařeny jejich investice do přípravy. Mnoho firem má z preventivních nebo finančních důvodů zákaz účasti na veletrzích a kongresech od svých centrál. O to více je třeba ocenit všechny, kteří se rozhodli zúčastnit se.

Mohou být jedním z důvodů aktuální pravidla pro veletrhy?

Základním pravidlem je, aby všichni účastníci prokázali imunitu, respektive bezinfekčnost na základě principu ONT, tedy očkován, prodělal nemoc, test. Tím je vytvořeno relativně bezpečné prostředí pro všechny. Za těchto podmínek proběhly velké akce s účastí desítek tisíc lidí a žádné ohnisko nákazy nikde nevzniklo. Dosavadní zkušenost ukazuje, že to není omezující a všichni rozumní lidé jsou schopni toto akceptovat. Ani na návštěvnost to nemá zásadní omezující vliv.

Jak změní covid‑19 veletrhy a kongresy?

Podstatou vždy zůstane osobní setkávání založené na emocích a podání ruky. Po období nucených a někdy technicky nepříliš podařených videokonferencí si všichni uvědomujeme potřebu osobního kontaktu. Člověk je tvor sociální a obchod vyžaduje osobní styk. Veletrhy umožňují prezentaci naživo a osobní kontakt. Proto význam veletrhů potvrzuje v našem průzkumu 80 procent respondentů. Veletrhy jsou a budou důležitou součástí obchodní i marketingové strategie. Firmy, které se letos neúčastní, avizují účast příště.

Vždy říkáte, že Mezinárodní strojírenský veletrh je obrazem průmyslu a ekonomiky. Jak vidíte stav průmyslu a ekonomiky optikou veletrhu?

Covid‑19 ekonomiku značně narušil. Jsou narušeny subdodavatelské řetězce, námořní doprava, rostou ceny. Jedním z důvodů neúčasti je paradoxně situace, že firmy nemají co nabízet, nemají exponáty a nemají co prodávat. Výroba v některých zemích a v některých segmentech byla omezena nebo dokonce zastavena. Firmy nemají komponenty nebo nestíhají vyrábět a uspokojit poptávku, viz Škoda Auto. To vše se projevuje na letošním brněnském veletrhu. Proč se účastnit, když nemohu uspokojit ani aktuální objednávky? Pro veletrh je ekonomicky důležitá rovnováha na trhu, spíše určitý převis nabídky nad poptávkou. Nyní tomu tak úplně není.

Jaké bude hlavní téma letošního ročníku?

Stěžejním tématem zůstává digitalizace průmyslu. Jedná se o trend, který vnímáme napříč průmyslovými obory. Pandemie výrazně urychlila nástup digitálních technologií do firem. Dosud digitalizují výrobu zejména velké firmy. Úkolem veletrhu je ukázat výhody digitalizace i malým a středním firmám. Mezinárodní strojírenský veletrh je ideální platformou pro představení řešení, která mohou aplikovat ve výrobě. Ucelený pohled nabídne opět tematická expozice Digitální továrna 2.0, která ukáže užití umělé inteligence ve výrobě, nové datové systémy nebo blockchain. Hlavním partnerem projektu je společnost Siemens. Celkově se v expozici bude prezentovat přes dvacet firem.

Jaká bude při daných omezeních zahraniční účast?

Kolektivní účasti potvrdily Francie, Polsko, Rakousko a Slovensko. Poprvé se zúčastní kolektivní expozicí, organizovanou státní agenturou JETRO, Japonsko. Nebude chybět ani tradiční účast Tchaj‑wanu. Účasti Japonska a Tchaj‑wanu jsou organizovány s firmami lokalizovanými v Evropské unii. Chybět budou větší kolektivní účasti čínských provincií, Indie, Thajska, Jižní Koreje, což je dáno problematickým cestováním.

Bude mít veletrh partnerskou zemi?

Zvláštním hostem veletrhu bude Indonésie, která se rovněž zúčastní poprvé. Účast na veletrhu bude součástí programu oficiální vládní delegace, v jehož rámci proběhne jednání smíšené hospodářské komise. Indonéská delegace přijíždí na základě vládního pozvání ministerstva průmyslu a obchodu, a tudíž pro ni bude platit výjimka z karanténních opatření. Původně plánovanou partnerskou zemí měla být Ruská federace, což z důvodu narušení diplomatických styků a nemožnosti bezproblémového cestování bylo zrušeno.

Na minulém ročníku vyhlásilo ministerstvo průmyslu a obchodu Česko jako zemi budoucnosti…

Česká národní expozice s podtitulem The Country for the Future opět představí čtrnáct státních institucí a jejich nabídku podpory zejména malým a středním firmám.

Společně se strojírenským veletrhem se konají veletrhy Transport a Logistika a Envitech. Co nabídnou návštěvníkům tyto specializované akce?

Tyto veletrhy se konají paralelně s Mezinárodním strojírenským veletrhem každé dva roky. Po zrušení loňského ročníku jsme se rozhodli, že zachováme oborovou strukturu lichých let, a proto se letos budou prezentovat technologie z oblasti logistiky a udržitelného hospodářství. Transport a Logistika se zaměřuje zejména na logistiku vnitropodnikovou. I zde se projevuje vliv automatizace a digitalizace. Hlavním tématem Envitechu bude opět často skloňované oběhové hospodářství, což představuje odpovědné zacházení se surovinovými zdroji v podobě produktů, které jsou navrženy tak, aby mohly v ekonomice cirkulovat. S růstem cen surovinových komodit jde o téma pro průmysl nesmírně důležité a k veletrhu jako průmyslové výstavě bytostně patří.

Plánuje se opět uspořádání tradičního Sněmu Svazu průmyslu a dopravy?

Loni proběhl sněm v době nouzového stavu nouzově on‑line. Nebylo to ono. Chyběly emoce a potlesk. Letos se bude konat opět naživo, ovšem kvůli termínu pro ustanovení nové Poslanecké sněmovny právě na zahajovací den strojírenského veletrhu se uskuteční až druhý den, v úterý 9. listopadu. Vzhledem k povolební situaci bude rozprava o ekonomických krocích vlády minulé a budoucí jistě zajímavá.

Na které další odborné doprovodné akce se mohou návštěvníci těšit?

Uskuteční se řada konferencí a přednášek. Plánuje se česko‑indonéské byznys fórum. Významnou akcí bude konference zaměřená na aditivní výrobu, 3D tisk. Efektivnost 3D tisku se ukázala v době covidové krize. Také prezentace firem z 3D tisku, která je vždy hojně navštěvována, bude opět součástí veletrhu. Ve spolupráci s Hospodářskou komorou je připravena také už tradiční akce Kontakt‑Kontrakt, jež propojuje výhody veletrhu s předem naplánovanými schůzkami. Expozici Digitální továrna 2.0 podpoří rovněž konference o digitalizaci se zaměřením na technologickou transformaci české ekonomiky. Mezi další témata doprovodného programu se zařadí i elektromobilita, úspory v průmyslu nebo moderní technologie v plastikářském průmyslu.

Jak se projevuje digitalizace na organizaci veletrhu, jakým je ten váš?

Digitální veletrh jako formu elektronického katalogu, který překlenuje pětidenní konání veletrhu na celý rok a umožňuje vyhledávání produktů a firem on‑line, jsme zavedli už dávno. Tento on‑line katalog prošel redesignem a webovou verzi jsme rozšířili o možnost matchmakingu. Na výstaviště pak mohou návštěvnici přijít s připraveným itinerářem schůzek a navigaci k expozicím usnadní mobilní aplikace. Máte‑li na vystavovatele nějaký dotaz, můžete použít „chat“ přímo v on‑line katalogu. Ale to jsou věci, které jsme měli připravené už dříve. Jde o doplněk veletrhu, který nikdy nenahradí veletrhy v reálu s osobním kontaktem.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Strojírenský veletrh.