Čas na zásadní změnu, vyzývají top čeští byznysmeni 32 let po revoluci

Když majitel firmy Wikov Martin Wichterle vypráví, co všechno je potřeba udělat, abychom žili v lepším Česku, nedá se skoro zastavit. „Jsme hodně země subdodavatelů, my si nevybíráme, kam budeme vyvážet, protože my jen dodáváme jiným. Nemáme hotové výrobky s přidanou hodnotou, které bychom mohli sami prodávat. To je jedna z věcí, kterou chceme změnit,“ říká byznysmen, který je jedním z iniciátorů a zároveň signatářem unikátní výzvy ke druhé transformaci ekonomiky země.

Dokument o rozsahu čtyř stránek, co udělat s českou ekonomikou, aby se v zemi žilo lépe, podepsalo symbolicky v předvečer sametové revoluce dvaatřicet lidí, tedy stejný počet, jako právě uplynulo let od listopadu 1989. Určený je jak politikům, tak veřejnosti, protože podle tvůrců výzvy druhá transformace přesahuje funkční období jedné vlády.

 „Ještě nikdy se takhle velká a různorodá skupina podnikatelů a manažerů nedala dohromady,“ upozorňuje další ze signatářů výzvy, viceprezident Svazu průmyslu a obchodu Radek Špicar. Výzvu dále podepsali třeba zakladatel firmy Y Soft Václav Muchna, majitel Cylinders Holding Jan Světlík, majitel KKCG Karel Komárek, člen představenstva Škody Auto Martin Jahn nebo šéf ČEZ Daniel Beneš.

„Řekněme, že český byznys dospěl, kultivoval se a po letech, kdy všichni nestíhali a věnovali se jen svým firmám, jsme se rozhodli přispět nápady, vědomostmi a svým časem pro to, aby Česko bylo lepší zemí,“ vysvětluje Martin Wichterle.

První transformace ekonomiky na začátku 90. let stála podle podnikatelů na otevření hospodářství, přílivu zahraničního kapitálu, levné pracovní síle, určité infrastruktuře a dobré geopolitické poloze Česka. „To, co nám jako výhoda nyní zbylo, je fakticky už jen ta geopolitická poloha,“ soudí Radek Špicar. „Je prostě čas do toho pořádně šlápnout,“ vyzývá také další z podnikatelů, Josef Průša z Prusa Research. A přidává se i další ze zástupců mladé generace úspěšných podnikatelů Jakub Havrlant, jenž tento měsíc dokončil prodej Mall.cz do rukou polského Allegra: „Jsem přesvědčený, že Česko a česká ekonomika mají mnohem větší potenciál, a v této výzvě vidím šanci, jak to změnit. Není to politická iniciativa, ale dobrovolná aktivita podnikatelů a ředitelů významných firem, na kterých z velké části české ekonomika stojí, a proto jsem přesvědčený, že to může mít na změnu skutečný dopad.“

Podnikatelé už proto začali dávat podle svých slov dohromady první pracovní skupiny, které zpracují analýzy nejpalčivějších problémů a navrhnou řešení. Jako klíčové vytipovali tři priority změn. Zjednodušeně je to budování české značky, otevření země pro kvalifikované lidi ze zahraničí a udržitelnost budoucí ekonomiky, což mimo jiné znamená, aby se evropský Green Deal změnil na Real Deal, tedy byl reálný právě z pohledu tuzemské ekonomiky.

Pod českou značkou si podnikatelé představují třeba ukončení současného modelu, který popisuje Martin Wichterle. Tedy že tuzemské firmy fungují z velké většiny jako subdodavatelé velkých podniků ze zahraničí a jsou tak závislé hlavně na vývozech do Německa. Cestou by mělo být nastavení takových podmínek, aby vznikaly podniky s konečným produktem v Česku.

Za klíčové téma signatáři výzvy považují také zaměstnanecké akcie. Po nich volají hlavně start-upy. Motivovat lidi akciemi v počátcích firmy je v Česku velmi komplikované a hlavně drahé. Pokud totiž společnost prodá zaměstnanci akcii jako motivaci levněji, musí zdanit cenový rozdíl oproti tržní ceně a ještě odvést sociální a zdravotní pojištění. Při případném prodeji pak příjmy z akcií musí jejich majitel znovu zdanit. „Je to strašně nevýhodné a nikdo si to nemůže dovolit,“ upozornil nedávno v HN partner advokátní kanceláře Mavericks Tomáš Ditrych. Samotný pojem „zaměstnanecká akcie“ navíc obchodní zákoník vůbec nezná.

Rozhovor

Inflace bude dvouciferná, vrátíme se zpátky na začátek devadesátých let, varuje šéf Y Softu Václav Muchna

16. 11. 2021 ▪ 12 min. čtení

Pokud jde o otevření Česka lidem ze zahraničí, mělo by jít o celou sadu změn. „Potřebujeme k nám dostat lidi hladové po úspěchu, kteří tu chtějí studovat, pracovat, žít. Nejde primárně o ukrajinské dělníky, ale třeba o státní stipendia pro zahraniční talentované studenty,“ vysvětluje Špicar.

Změnu chtějí prosadit signatáři také v podpoře pro města a obce, aby pro ně bylo výhodnější přijmout investice firem na svém území. „Ve Finsku jsme postavili fabriku o rok dříve než stejnou v Česku. A starostové nás tam vítají, protože vědí, že získají z podnikání část peněz. U nás to bohužel neplatí, potřebujeme přenastavit místní určení daní,“ vysvětluje Pavel Bouška, majitel výrobce krmiv Brit, jenž vlastní firmu Vafo. Změnu v daních ve prospěch obcí považují podnikatelé za jednu z prvních věcí, na které začnou pracovat.

Svoji pracovní skupinu by mělo mít v krátké době také téma podpory kapitálového trhu. Od toho si podnikatelé mimo jiné slibují, že firmy budou více vydávat akcie v Česku a další získají podmínky, aby neodváděly většinu dividend do matek v zahraničí. Do této části promlouvá například jeden z původních zakladatelů portálu Centrum.cz Ondřej Tomek. „Kapitálové trhy jsou pro budoucnost moderní ekonomiky klíčové. Umožňují financovat rozvoj firem, které by jinak peníze nezískaly, a zároveň je potom drží v Česku, když už jsou dospělé a úspěšné,“ komentuje Tomek. Jako příklad dobré praxe uvádí Polsko.

Podnikatelé výzvu připravovali podle svých slov několik měsíců, tedy ještě před volbami a očekávanou změnou vlády. Výzva je nicméně nyní podle Leopolda Bareše, majitele firmy Sipral, skvělá příležitost, jak nechat zaznít hlas byznysu. „I vzhledem k nové vládě, která bude snad fungovat bez populismu. Potřebujeme více podporovat výrobní firmy a export na Západ,“ řekl HN.

Ve většině témat se požadavky podnikatelů shodují s tím, co už slibuje nastupující vláda Petra Fialy. Například zaměstnanecké akcie chtějí alespoň dle předvolebních slibů podpořit obě koalice, stejně tak chtějí rozhýbat kapitálový trh. Budoucí premiér Fiala podpořil už před volbami také zjednodušení procesu pro podnikatele, kteří potřebují zaměstnance z ciziny, i vyjednání evropského Green Dealu tak, aby byl reálný pro Česko.

„Vítám každou iniciativu, která může pomoci posunout Českou republiku mezi nejúspěšnější země světa. Řada jejích bodů je v souladu s chystaným programovým prohlášením vlády. Věřím proto, že se v klíčových věcech shodneme,“ reagoval pro HN Petr Fiala.

Osud výzvy ke druhé transformaci by tak mohl být díky vstřícnosti vlády úspěšnější, než byla známá Dřevíčská výzva, kterou na jaře roku 1999 podepsalo celkem 11 ekonomů. Ta apelovala na oživení padající ekonomiky a navrhovala řešení. Tehdejší vláda ČSSD a ODS ji ale odmítla.