Nespavostí trpí stále více lidí, přibývá ordinací se specializací na poruchy spánku

Během pandemie covidu si v různých studiích až třetina jedinců stěžuje na zhoršený spánek. Neléčená nespavost má vliv nejen na rozvoj psychických poruch, ale také na rozvoj kardiovaskulárních onemocnění. Mezi hlavní faktory ovlivňující kvalitu spánku během současné pandemie patří sociální izolace, práce z domova, nedostatek pohybu i nárůst hmotnosti. V dospělé populaci se syndrom spánkové apnoe nejvíce objevuje ve věku 40 až 50 let. Onemocnění postihuje častěji muže středního a vyššího věku s nadváhou a obezitou a je samo o sobě významným rizikovým faktorem pro onemocnění srdce a cév i cukrovky druhého typu.

„Postihuje asi 21 procent mužů a devět procent žen. V poslední době si ale všímáme posunu do nižších věkových kategorií kolem 30 až 40 let. Nejvíce jsou postiženi lidé s interními nemocemi, jako hypertenze, diabetes, hyperlipidemie a obezita,“ přibližuje Daniela Olšavová, vedoucí lékařka spánkové laboratoře v hořovické nemocnici.

Zájem o vyšetření roste

Rozlišujeme dva hlavní typy spánkové apnoe. A sice obstrukční spánkovou apnoi, způsobenou zvolněním měkké tkáně v zadní části krku, čímž se zablokuje průchod vzduchu. Dále pak centrální spánkovou apnoi způsobenou nepravidelnou činností, když mozek vydá signál tělu, aby se nadechlo. Přestože je obstrukční spánková apnoe běžnější, často se stává, že lidé mají kombinaci obou druhů. Tento problém ovlivňuje kvalitu spánku, který se člověku dostává, a může způsobit zdravotní problémy v budoucnu.

Podle lékařů všeobecně narůstá počet lidí, kteří mají zájem se nechat vyšetřit. „Dočetli se nebo slyšeli o této problematice. A samozřejmě přibývá i lékařů, kteří si uvědomují spojitost interních nemocí se spánkovou apnoí,“ dodává Olšavová.

K zásadním faktorům vzniku spánkové apnoe patří obezita. Není to však jediná příčina, jde o komplexní problém. Stále častěji se v ordinacích objevují pacienti, kteří obézní nejsou. „Typické příznaky jsou zástavy dechu ve spánku, chrápání, nekvalitní spánek, nadměrná denní únavnost a ospalost, mikrospánky při práci nebo za volantem, snížená psychická či fyzická výkonnost, vznik nebo zhoršení kardiovaskulárních a metabolických onemocnění, zejména hypertenze, ischemická nemoc srdce, cévní mozkové příhody, obezita, diabetes, hyperlipidemie a podobně. Statisticky je prokázána i kratší délka života u apnoiků,“ tvrdí Olšavová s tím, že jde v podstatě o soubor příznaků, které vznikají jako důsledek zúžení nebo uzavření horních dýchacích cest ve spánku.

Přitom zvlášť nyní v covidové době je spánek podle lékařů opravdu důležitý. „Po dobrém vyspání máme lepší náladu i dostatek energie. To nám pomůže lépe překonat všechny nástrahy dnešních dnů, všechno lépe zvládnout. Nevyspalost, neodpočatost nás naopak brzdí, zhoršuje náš pracovní výkon, odráží se ve zhoršené náladě. A to vše se přenáší do našeho zdravotního stavu včetně psychiky. Předcházení a léčba poruch spánku zabrání i rozvoji onemocnění, která s poruchami spánku souvisí, hlavně onemocnění srdce a cév,“ vysvětluje Martin Pretl, vedoucí lékař spánkové poradny Inspamed v Praze.

Pacienti trpící spánkovou apnoí mají podle závěrů většiny studií častější výskyt a i horší průběh covidu. „Neměli bychom proto ani v dnešní době zapomínat na diagnostiku a léčbu spánkové apnoe. Lze ji uskutečnit rychle v ambulantním prostředí. Není potřeba návštěva nemocnice, které jsou v dnešní době přetížené,“ vzkazuje Pretl.

Vyšetření i on‑line

V léčbě tohoto onemocnění se navíc nově významně uplatňují i telemedicínské metody. Pokud v dnešní mimořádné době nejsme schopni některé z obecných doporučení dodržet nebo nespavost přetrvává po delší dobu, je prostě namístě podstoupit vyšetření. Samotná telemedicína se přitom dostala do povědomí právě až s covidovou pandemií. Tato situace přispěla k tomu, že loni začali lékaři plošně využívat možnosti telemedicíny v podobě přímého spojení s pacienty prostřednictvím on‑line videohovoru.

Jak nespavosti předcházet? Podle lékařů je nejdůležitější dodržování správných spánkových návyků. Pravidelný režim spánku a bdění, a to včetně víkendů. Dále dostatek pohybu a dodržování životosprávy napomůže v boji proti spánkovým poruchám.

V Brně se dokonce pravidelně školí takzvaní spánkoví technici, jejichž přítomnost je podmínkou pro akreditaci pracoviště zajišťujícího diagnostiku a léčbu poruch spánku. Kurz probíhá ve spánkovém centru, které funguje v rámci Mezinárodního centra klinického výzkumu při Fakultní nemocnici u svaté Anny. Účastníci nejvíce času tráví praxí, kurz ale samozřejmě zahrnuje také teorii. Je zakončený ústní zkouškou. „Jeden den procházejí teorií z oblasti neurologie, kardiologie a plicního lékařství, v dalších dnech se od našich certifikovaných ­spánkových techniků učí praktické dovednosti,“ popsala vrchní sestra Libuše Martináková.

Certifikovaný spánkový technik musí mít středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání v oboru všeobecná sestra, zdravotní laborant nebo jiném zdravotnickém oboru, který se zabývá poruchami spánku a bdění, jejich diagnostikou a léčbou.

Po vzoru Spojených států amerických a západních států Evropské unie se od roku 2016 snaží i Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu spánkové techniky více začlenit do odborného diagnosticko‑terapeutického procesu ve spánkových laboratořích. „Lékaři ve spánkových centrech jednotlivých nemocnic jsou zahlceni pacienty. Certifikovaní spánkoví technici lékařům výrazně pomáhají,“ podotýká Ondřej Ludka, vedoucí Kardiovaskulárního výzkumného spánkového centra při Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně.

Zdejší spánkové centrum má akreditaci České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu a je na seznamu European Sleep Research Laboratories. Mohou se v něm tedy školit vědci z celé Evropské unie. Kromě kurzů spánkových techniků organizuje i teoretické kurzy spánkové medicíny pro lékaře.

Akreditovaných pracovišť přibývá

Spánkových laboratoří po celé republice neustále přibývá. V tomto roce se podařilo získat potřebnou akreditaci i ORL ambulanci v třinecké nemocnici. „V blízké budoucnosti plánuje naše ambulance přispět i na poli telemedicíny a veškeré nastavení léčby provádět on‑line bez nutnosti návštěvy pacienta v ordinaci,“ plánuje primář ORL oddělení Mieczyslaw Szwarc.

K dispozici je několik druhů léčby. Záleží na závažnosti a konkrétních příznacích, které se u pacienta projevují. Pokud je spánková apnoe mírná, její léčba může být jednoduchá. Někdy postačí nákup lepšího polštáře, který poskytuje větší oporu a pomáhá rovnoměrnému průchodu vzduchu, nebo zanechání kouření, neužívání léků na spaní, alkoholických nápojů nebo dodržování lepších stravovacích návyků. Lékaři obvykle nejdříve zkouší jednodušší způsoby, než přejdou k léčebným postupům pro spánkovou apnoi, které mohou být nešikovné, nepohodlné, nebo dokonce rizikové, jako jsou zdravotní přístroje nebo operace.

Pacienti trpící syndromem spánkové apnoe často musí také spát s maskou. Někteří to odmítají, přestože masky pomáhají k hlubšímu spánku. Masky se často používají spolu se zvlhčovači, protože někteří pacienti mají kvůli těmto přístrojům suché dýchací cesty a sliznice. Existují také speciální polštáře na spánkovou apnoi, které lékaři také doporučují. Jde o polštáře, které udržují krk a páteř srovnané, přičemž otvírají dýchací cesty, aby podpořily správné dýchání při spánku.