Videolaryngoskopy nebo hydraulická nosítka usnadní práci záchranářům

Nové technologie neustále uvádějí do provozu také záchranáři. Mají sloužit hlavně ke zkvalitnění nebo usnadnění jejich práce – ať už je to lepší výbava vozů, nebo dokonalejší přístroje. Nově mají k dispozici například videolaryngoskopy, díky kterým při intubaci vidí záchranáři vstup do hrtanu na monitoru. Mezi novinky patří také detekční čidla na oxid uhelnatý, testují se nové diagnostické ultrazvuky či analyzátor krve. Modernější jsou také sanitky.

Velkou úlevou jsou pro záchranáře hydraulická nosítka, protože přibývá morbidně obézních pacientů. „Pro nadměrné neboli bariatrické pacienty máme speciální vůz BHT – Biohazard tým. Je vybaven nosítky na více než 300 kg – i s touto hmotností jsme se už u našich pacientů setkali. Na všech územních odděleních máme nosítka pro nadměrné pacienty a také speciální transportní plachty. Využíváme i asistenci hasičů, jejich fyzickou sílu a vybavení. Ale problém bývá někdy v tom, aby se nám takového pacienta také dařilo umístit. Ne vždy jsou nemocnice vybaveny pro přijetí a péči o bariatriky,“ přibližuje ředitelka jihomoravské záchranky Hana Albrechtová, s jakými komplikacemi se často potýkají.

Stále ale bude potřeba fyzická síla. „V tomto směru moc úlev vymyslet nelze. Vše má své limity. Některé věci nelze zkrátka udělat jinak. V nových sanitkách budeme testovat elektrická nosítka, která sice ulehčí zvednutí pacienta a jeho převoz, ale bez fyzické síly se naši záchranáři neobejdou. Mnoho pacientů kvůli své hmotnosti nedokáže ani slézt z postele, spolupracovat. Velmi a zásadně nám v tomto pomáhají hasiči a policisté, kteří jezdí asistovat a bez nichž by to nešlo, za to jim patří díky,“ připouští Jiří Dittrich, náměstek pro nelékařská zdravotnická povolání pražské záchranky.

Informační portály

Záchranářům se daří posouvat také v komunikačních technologiích, do praxe se zavádějí portály, jejichž prostřednictvím si předávají informace o pacientovi i s ostatními zdravotnickými zařízeními. „Získáváme data z minulých ošetření pacienta a budoucnost vidíme i v telemedicíně, kdy budeme moci například on‑line sdílet EKG, a tak stanovit diagnózu a léčbu. Máme k dispozici speciálně vybavené vozy, které mohou převézt více pacientů, pacienta na mimotělním oběhu nebo jsou určeny k převozu orgánů a transplantačního týmu,“ vysvětluje Albrechtová.

O novinkách hovoří i Dittrich. „Každý rok přicházejí nové trendy jak v samotné medicíně, péči nebo pomůckách, tak i technologiích. Neustále se vyvíjí dokonalejší síť komunikace, přenosu důležitých dat o pacientech, navigační systémy. Důležitým a rychlým vývojem také prochází medicínská a diagnostická technika, snažíme se průběžně měnit vybavení za to nejnovější, což je nákladné. Postupně zpracováváme přechod na kompletní elektronický systém vedené dokumentace, jeho bezpečnost a naprostou spolehlivost. Dále zdokonalujeme systém komunikace, a to nejen na úrovni dispečinku a telefonátů na linku 155, ale i v rámci posádek a radiosítě,“ říká Dittrich.

Modernější sanitky

Průběžně se také obměňuje vozový park. Modernější sanitky mají například dvoubarevné, lépe viditelné majáky. „Propracovanější je i způsob ovládání vozu, k dispozici je dokonalejší navigace, postupně se zavádějí technologie, které budou komunikovat s křižovatkami a budou nám umožňovat plynulejší průjezd městem. Nezapomínejme ale na zdravotníky. Jejich erudice a neustálé vzdělávání jde také dopředu a bez nich by nám ani pacientům nejmodernější vybavení nebylo k užitku,“ dodává šéfka jihomoravských záchranářů.

Tak jako všechna nová vozidla i sanitky poskytují stále větší bezpečnost pro posádku a pacienta. „Mnoho nových technologií pro aktivní i pasivní bezpečnost tak tvoří soubor opatření odvracející samotný vznik nehody nebo zmírňující její následky. Se vším je samozřejmě spojený i vývoj již zmiňovaných technologií – navigace, osvětlení, což je velmi důležitý prvek, protože být viděn znamená být chráněn, pohon kol, brzdné síly a účinky na vysokou hmotnost sanitek. Rozhodně důležitým parametrem je i komfort pro posádku a pacienta,“ dodává k sanitkám Dittrich.

Zvládat extrémní situace

Novinek, které se v urgentní medicíně objevují, je mnoho, trendy samozřejmě průběžně záchranáři sledují. „Náš zájem zkvalitnit přednemocniční neodkladnou péči a usnadnit zdravotníkům práci je velký. Ovšem ne všechno se pak v praxi osvědčí a ne vše si můžeme z finančního hlediska dovolit. Do budoucna je potřeba se zabývat i tím, jak co nejlépe zvládat i takové extrémní situace, jakou bylo například tornádo nebo stále častější mimořádné události spojené s aktivním útočníkem. Musíme být připraveni i na případný blackout,“ vypočítává Albrechtová.

Standardně vysoké nasazení záchranářů ještě umocnila v posledních dvou letech pandemie covid‑19. „Mojí snahou i snahou našeho zřizovatele je, abychom byli stále lépe vybaveni a aby se zlepšovaly podmínky, ve kterých naši zaměstnanci pracují. Momentálně bychom chtěli při obnově vozového parku vybavit naše sanitky hydraulickými nosítky. A asi všichni bychom nyní uvítali možnost dovolené, ale místo toho přichází další vlna pandemie a my jsme a budeme v plném zápřahu. A za to všem mým kolegům patří poděkování,“ dodává Albrechtová.

Pomoc ze vzduchu

V poslední době se také hovoří o zavedení dronů. A to například při záchraně tonoucích lidí. Pomocí dronu je možné místo, kde se tonoucí nachází, rychle lokalizovat. Záchranáři pak mohou vyrazit přímo na místo. „Drony obecně zaznamenávají obrovský pokrok ve smyslu škály použití. Na záchrance dron občas používáme na dokumentační činnost a záběry například pro školení. Hasiči a policisté pak samozřejmě jejich nasazení využívají ve větší míře, například pro pátrání po pachatelích či dokumentaci místa činu. Dnes již existuje i hasičský dron s možností přenosu hasebního materiálu či proudu vody do výškových budov. V zahraničí byl testován dron, který na místo náhlé zástavy oběhu dopravil AED (automatický externí defibrilátor) a umožnil ho použít svědkovi události. Budoucnost takových projektů ale zůstává otázkou, pravidla pro létání s drony se mění, zpřísňují,“ říká Jiří Dittrich z pražské záchranky.

Covid podle Dittricha záchranáře hodně naučil, i když to všechny stálo mnoho sil. „Bylo to něco nového, v úplně jiném rozsahu, než jsme byli zvyklí. Záchranáři se s pandemii umí porvat, ale tohle bylo zcela jiného charakteru. Vždy je co měnit a zlepšovat, obecně však musíme konstatovat, že na každou objevenou chybu či možnost něco zlepšit jsme okamžitě reagovali, poučili se z ní. Otázkou zůstává, jak moc se z toho všeho poučilo lidstvo komplexně,“ přemýšlí Dittrich.

Podle jeho slov je nyní prioritou číslo jedna zavedení elektronické dokumentace a tabletů. „V souběhu s tím pracujeme na komunikačních platformách, bezpečnosti úschovy dat a dalších projektech. Máme toho opravdu hodně před sebou, nicméně za velmi krátký čas jsme obrovsky pokročili a chceme toto tempo udržet,“ popisuje Dittrich plány do budoucna.