Jak by ekonomika obstála při dalším lockdownu?

Covid se vrací a opět se ukazuje v plné síle. V Česku i některých dalších zemích dochází ke zpřísňování restrikcí a zvyšuje se i šance dalšího „tvrdého“ lockdownu. Jaké jsou možné dopady na ekonomiku?

Zavedení omezení do konce roku pro neočkované nebo ty, kteří neprodělali covid-19 v posledních šesti měsících, by na tuzemskou ekonomiku nemělo mít citelný dopad. Plně naočkována je již více než polovina lidí, navíc služby, kterých se restrikce týkají, tvoří zhruba jen 15 procent výdajů průměrné domácnosti. Ovšem v případě prosincového „tvrdého“ lockdownu pro všechny, který by se protáhl až do prvních tří měsíců roku 2022, bychom museli počítat s růstem ekonomiky letos okolo 2,4 procenta (oproti predikovaným 2,6 procenta) a v příštím roce pod tři procenta oproti čtyřem procentům bez zpřísnění protipandemických opatření.

A co inflace? Přikláněli bychom se spíše k vyostření aktuálních cenových tlaků. Jak se ukázalo, pandemie byla více šokem proinflačním nabídkovým nežli protiinflačním poptávkovým. Firmy by se pravděpodobně snažily předzásobovat, což by tlačilo ceny vstupů nahoru. Navíc má koruna při zhoršení pandemie tendenci oslabovat, což cenovému vývoji neprospívá. ČNB by tak byla postavena do prekérní situace, kdy by vyšší inflace a slabší koruna volaly po razantnějším navýšení sazeb, současně by ale ekonomika byla více zranitelná.

V neposlední řadě by další lockdown zavařil i veřejnému rozpočtu. Omezení možností realizovat spotřebu by vedlo k nižšímu výběru spotřebních daní a zatížilo by příjmovou stranu. Současně by situace vyžadovala vyšší fiskální podporu, což by se projevilo navýšením výdajů.

Celkově je ale třeba zdůraznit, že jakmile vstupujeme do prostředí dalších uzavírek, zvyšuje se odchylka odhadů. Ani sebelepší ekonomický model nedokáže zachytit komplexnost reakce ekonomiky.