Tuzemská ekonomika podle zpřesněného odhadu ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostla o více než tři procenta. Růst byl tak nepatrně vyšší, než naznačovaly první předběžné hodnoty zveřejněné před měsícem, stále však zaostaly za původními odhady, a to zejména vlivem slabého zahraničního obchodu. Ten byl ovlivněn výpadky v průmyslu způsobenými nedostatkem součástek a materiálu. Také fixní investice ve 3. čtvrtletí zklamaly a poklesly a po zahraničním obchodu patřily mezi další faktory podvazující růst ekonomiky. To však bylo kompenzováno hromaděním zásob a nedodělaných výrobků, například automobilů, a celkové investice i se zásobami tak nakonec výrazně rostly dvouciferným tempem. Růst ekonomiky pak podpořila také spotřeba domácností, ač oproti 2. čtvrtletí dynamika mírně zvolnila, a také spotřeba vlády.
Slabý vývoz a výkon průmyslu ve 3. čtvrtletí není až tak překvapující vzhledem k výpadkům výroby následkem nedostatku potřebných komponent. Obecně však spotřeba domácností rostla nad očekávání, a to jak ČNB, tak ministerstva financí, což by byla pozitivní zpráva. Výhled do konce roku však v kontextu posledního vývoje příliš optimismu nepřináší. Přetrvávající problémy v subdodavatelských řetězcích a skokový růst energií doplnil i nepříznivý pandemický vývoj. Česká ekonomika tak v posledním čtvrtletí velmi pravděpodobně opět poklesne. Z meziročního pohledu by si sice měla zachovat mírný růst z důvodu slabé srovnávací základny z minulého roku, kdy čelila druhé pandemické vlně a poměrně striktním lockdownům.
Za celý letošní rok se tak bude nakonec růst tuzemské ekonomiky pohybovat jen kolem 2,5 procenta, zatímco ještě v polovině roku se obecně očekával růst až o jeden procentní bod vyšší. Také výhled na první polovinu příštího roku se horší a s tím i celoroční růst ekonomiky v roce 2022, který by se mohl pohybovat kolem tří procent i díky stále nízké srovnávací základně. Dosažení předpandemické úrovně růstu HDP se tak stále posouvá a mohlo by nastat až koncem příštího roku.
