Evropská strategie Farm to Fork má přimět zemědělce používat méně pesticidů, zajistit lepší podmínky zvířatům a zvýšit podíl půdy pro ekologické zemědělství. Cílem je zvýšit biodiverzitu a pomoci půdě zadržovat vodu. Ekozemědělci to vítají, zemědělská družstva varují před zdražováním potravin.

Teprve před pár týdny Evropský parlament přijal přelomovou ekologickou strategii pro zemědělství a potravinářství Farm to Fork, a už se kolem plánu formují dva protichůdné názorové tábory. Jedni říkají: je to vítaná změna a jediná cesta, jak hospodařit dlouhodobě v souladu s přírodou a dostávat na stůl zdravé jídlo nezatížené chemií a utrpením zvířat. Druhý tábor říká: je to zbytečná byrokracie, která jen zkomplikuje českým farmářům život a zdraží potraviny.

Strategie Farm to Fork, tedy od farmáře na vidličku, je součástí Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) a má přispět k dosažení uhlíkové neutrality v Evropě do roku 2050, stejně jako zpomalit ubývání živočišných druhů, zmírnit erozi a znečištění vod. Stanovuje například, že evropské zemědělství má do roku 2030 omezit spotřebu pesticidů o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 procent.

Podle strategie mají také státy zajistit, aby únik živin z půdy poklesl o polovinu. A také o polovinu omezit používání antibiotik v živočišné výrobě. Naopak podíl půdy využívané k ekologickému zemědělství by měl do roku 2030 vzrůst na 25 procent. Dílčí cíle pak například stanovují, že nejméně 10 procent zemědělské plochy má mít velmi rozmanité krajinné prvky, tedy například mokřady, příkopy, stromořadí a tak dále. Ty mají přispět ke snížení eroze a poslouží jako úkryt pro hmyz a divoká zvířata. Výsledkem toho všeho má být zdravější a rozmanitější krajina, kde se bude dařit jak původní přírodě, tak zemědělství.

Některé farmy už tak fungují roky

Ekozemědělec Martin Hutař, majitel Ekofarmy Probio ve Velkých Hostěrádkách na jižní Moravě, strategii vítá. „Na naší farmě to tak děláme už 12 let, ekologičtí zemědělci v celé republice už 30 let,“ poukazuje Hutař a hned dává konkrétní příklad, kde se už cíle podařilo dávno naplnit.

„V regionu Velkých Hostěrádek došlo k navýšení výměry ekologického zemědělství v posledních několika letech ze 400 hektarů na více než 2000 hektarů. Přešlo na to tady asi sedm zemědělců,“ říká Hutař. Důvody jsou pragmatické: ekonomika a hospodaření v problematických přírodních podmínkách, kdy je režim ekologického zemědělství výhodnější, zčásti i díky dotacím.

Hutař dodává, že cíle strategie Farm to Fork u nich na farmě už nyní přeplňují a myslí si, že pro ochranu zemědělské krajiny je potřeba dělat ještě více, než navrhuje strategie. „Mrzí mě, že všichni hledají důvody, proč to nejde. Situace v zemědělství je hodně vážná. A znovu dokola vysvětlovat lidem, že potraviny musí mít vyšší cenu a že jen tak mohou vyžadovat vyšší kvalitu, regionálnost a podobně, to je úkol státu,“ myslí si Hutař. Je podle něj potřeba především regulovat levné dovozy průmyslových potravin a vychovávat spotřebitele, aby ocenili kvalitu i vliv hospodaření na přírodu a krajinu. Vadí mu také, že peníze z dotací jdou mnohdy do zisku zemědělců a do zajištění levných potravin, a ne do zlepšování kvality vody, půdy a živin v ní. „Zemědělství se stalo lukrativním podnikáním. Důležité je, aby nyní stát uhlídal, že zemědělci část dotací opravdu vloží na realizaci cílů určených ve Farm to Fork,“ nabádá Hutař.

Svaz: čeští zemědělci už jsou ekologičtí dost

Naopak proti strategii se vyhradil Zemědělský svaz ČR, který tvoří hlavně zemědělská družstva. Tvrdí, že ekologické cíle v ní obsažené sníží zemědělskou produkci v EU o pětinu a zvýší ceny produktů. „U hovězího masa bude zdražení téměř o 60 procent, u vepřového masa téměř o 48 procent, u mléka to bude 36 procent. U obilovin o 12 procent, u olejnin o 18 procent,“ říká předseda Martin Pýcha. Snížením produkce v Evropě se podle Pýchy zvýší produkce v jiných státech, což povede například k dalšímu odlesňování v Brazílii.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Svaz prý vnímá potřebu přizpůsobení se klimatické změně. Zemědělci jsou ti první, kteří ji zaznamenali a kdo jí jsou ohroženi. „Nejsme si ale jisti, zda prostředky, jako je snížení spotřeby pesticidů, minerálních hnojiv či změna struktury ve prospěch rostlinné výroby, přinesou očekávaný efekt. Některé z cílů strategie jdou dokonce přímo proti sobě, například požadavek na snížení použití minerálních hnojiv a jejich nahrazení statkovými (chlévský hnůj, močůvka, kejda, pozn. red.) a zároveň tlak na pokles počtu chovaných zvířat,“ upozorňuje mluvčí svazu Vladimír Pícha. Dodává, že evropské zemědělství jako jediný systém na světě dokázalo za posledních 30 let snížit emise skleníkových plynů o 20 procent i bez speciální strategie.

Udržitelná společnost

Stáhněte si přílohu v PDF

„Evropské zemědělství je nejvíce regulovaným obrem na světě a je už dávno tahounem vývoje k přírodě šetrných pracovních postupů. Cestu vidíme v dalším zlepšování už používaných postupů a ve vývoji nových technologií, jež zajistí současnou úroveň produkce a zlepší vliv na okolní prostředí. Příkladem mohou být technologie precizního zemědělství, které umožnily snížit spotřebu pesticidů, minerálních hnojiv i paliv a zároveň zvýšit produktivitu práce,“ navrhuje Pícha.

Expert: pozdější náprava bude bolet víc

Pavel Kindlmann, profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, namítá, že Zemědělský svaz ČR a s nimi spojené organizace, zastupující vesměs velké podniky, vykreslují hrůzyplné scénáře zdražování potravin a poklesu produkce. „Jde ale o predikci pouze finančních dopadů v nejbližší budoucnosti. Na věc je však třeba pohlížet z dlouhodobého hlediska. Pokud něco neučiníme nyní, bude náprava v budoucnu bolestnější. Zástupci velkoagrárních podniků a agrochemických kombinátů se tak chovají jako ten, koho bolí zub, ale nejde k zubaři ze strachu z bolesti při zákroku,“ dává přirovnání Kindlmann.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Udržitelná společnost.