Bankovní identita a digitální podpis. Nutná dvojka pro poskytovatele on‑line služeb

Internetové bankovnictví nás zbavilo mnohdy trochu obtížné nutnosti chodit kvůli každé finanční transakci do banky. Už několik měsíců stojí i za službou, díky níž může každý z nás ověřeně komunikovat se státem či dalšími soukromými firmami – takzvanou bankovní identitou. Výhledově se hranice jejího využití opět posunou: Brzy již půjde touto cestou podepisovat smlouvy či dokumenty. Jak se bankovní identita neboli BankID stává prostředkem běžného života, stejně jako její nástavba pro vzdálené ověřené podepisování dokumentů BankID Sign, bylo tématem dvou diskuzí Hospodářských novin.

Ostrý start bankovní identity v Česku proběhl začátkem letošního roku, kdy vstoupil v platnost zákon o bankovní identitě, díky němuž tato služba získala právní rámec. Od této doby se do tohoto systému postupně přidávají banky, které bankovní identitu poskytují.

Spouštění služby popsal v rámci debaty Marek Růžička, výkonný ředitel společnosti Bankovní identita, jenž uvedl, že aktuálně bankovní identitu umožňuje získat šest bankovních domů, které zahrnují většinu uživatelů internetového bankovnictví. Další banky by se pak měly přidat v průběhu příštího roku.

Covid pomohl rozjezdu Bankovní identity a tomu, že ji lidé používají

Právě společnost Bankovní identita začala v půli letošního roku fungovat jako agregátor, který prostřednictvím digitální platformy BankID propojuje firmy a instituce s bankami. Firmám bankovní identita přináší zjednodušení podnikání, více klientů a jejich rychlejší a pohodlnější obsluhu. To potvrdil další z hostů debaty Martin Pacovský, předseda představenstva Pražské plynárenské, která službu mohla naplno nedávno využít, když potřebovala vyřídit rychlý přechod zákazníků.

„Ze dne na den jsme byli konfrontováni s potřebou zpracování masivního množství dat a nových smluv. BankID nám naprosto skvěle zafungovalo při přebírání nových zákazníků v rámci situace kolem Bohemia Energy a dodavatele poslední instance. Pro nás to byla klíčová přidaná hodnota v optimalizaci přibírání nových zákazníků,“ uvedl Pacovský a dodal, že již nyní zhruba 10 až 20 procent přihlášení do portálu Pražské plynárenské jde přes BankID.

O pozitivech jak pro zákazníky, tak i pro jeho firmu hovořil i další z hostů Aziz Jahič, ředitel marketingu a digitalizace zdravotnické skupiny EUC. BankID totiž mohou využívat pro ověření totožnosti svých pacientů, aby mohli vzdáleně poskytovat služby svých lékařů.

„Nahrála tomu i doba pandemie, lidé chtějí přistupovat ke službám jinak než jen osobně. U naší služby Lékař on-line potřebujeme mít pacienta ověřeného, zároveň mu můžeme nabídnout širší škálu služeb. Takový klient je pro nás hodnotnější, víme jakou má historii a jaké má potřeby, což zvyšuje i kvalitu další komunikace a to, jaké mu můžeme nabídnout služby,“ dodal Jahič.

Firem, jako jsou Pražská plynárenská nebo zdravotnická skupina EUC, které využívají BankID pro ověření totožnosti svých zákazníků, je však daleko více. Podle Růžičky bude mít společnost Bankovní identita do konce roku navázaná partnerství s necelou stovkou firem. Patří mezi ně mimo jiné Sazka, MallPay, Česká spořitelna - penzijní společnost, Home Credit, CRIF - Czech Credit Bureau nebo Deloitte Advisory.

Další zhruba stovka služeb, ke kterým je možné získávat přístup prostřednictvím bankovní identity, je z veřejné sféry. Nejvíce jich je na Portálu občana, kde mohou lidé on-line nahlížet do katastru nemovitostí, zjišťovat informace o svých dopravních přestupcích, vyřídit si výpis z rejstříku trestů, potvrzení o bezdlužnosti či podat daňové přiznání.

Češi mají zájem

Na to, že je služba na trhu relativně krátce, se poměrně rychle etabluje. Částečně jde o důsledek pandemie covidu, který výrazně zrychlil digitalizaci firem i života běžných lidí.

„Hodně pomohlo elektronické sčítání lidu, které probíhalo v době, kdy jsme byli doma, nikam jsme moc nemohli. Elektronické sčítání proběhlo velmi jednoduše a efektivně na dálku,“ podotkl další host debaty Jakub Hytka, hlavní konzultant pro oblast bankovnictví ze společnosti Trask Solutions, která je technologickým partnerem Bankovní identity a zajišťuje pro firmy technickou implementaci platformy. Prostřednictvím bankovní identity se od konce března do půli května, kdy Český statistický úřad zorganizoval sčítání lidu, domů a bytů, sečetlo přes 142 tisíc lidí.

Kartové firmy vymýšlí, jak snížit počet lidí, kteří nedokončí nákup na e-shopu

6. 12. 2021 ▪ 5 min. čtení

Jak ukázal průzkum letos v létě, který pro firmu Cleverlance provedla agentura Stem/Mark a jehož závěry má HN k dispozici, BankID věří Češi nejvíc hned po klasické občance nebo průkazu s čipem. Bankovní identitě plně důvěřuje 56,8 procenta dotázaných, elektronickému podpisu 49,6 procenta a digitálnímu podpisu na tabletu nebo speciálním podpisovém zařízení 36 procent respondentů.

Více než 500 dotázaných také odpovídalo na dotaz, zda by službu využili pro komunikaci se státem a dalšími firmami. Ve většině případů by ji v nějaké míře využila více než polovina dotázaných. Nejméně lidí by ji využilo pro vyřízení operativního leasingu on-line nebo pro úřední uzavření sňatku.

Velký zájem lidí o službu potvrdil v debatě Růžička. Ukazuje se, že bankovní sektor, odkud služba vzešla, je vnímán pozitivně jako bezpečný, což se přenáší i do důvěry používat bankovní identitu mimo tento sektor. „V reálu odhaduji, že je nyní v Česku zhruba 4,5 milionu lidí, kteří mohou bankovní identitu využívat,“ doplnil Růžička s tím, že potenciál celé České republiky odhaduje až na 5,5 milionu lidí, „čehož bychom mohli dosáhnout během příštího roku,“ dodal.

Debatující se zároveň shodli, že se bankovní identita postupně stane standardním a běžným způsobem pro ověření identity. A pokud ho firmy nebudou využívat, tak by je to dokonce časem mohlo začít zákaznicky limitovat. Počet běžných situací, kde se lze touto cestou přihlásit, bude podle nich rozhodně narůstat. 

„Zaručený podpis BankID Sign je další revoluční krok, který výrazně přispěje k celkové digitalizaci Česka i vzhledem k tomu, že zde žádná všeobecně používaná forma digitálního podpisu rozšířená doposud není. Umožňuje průkazně dokončit ekonomickou transakci tak, aby obchod mohl proběhnout a obě strany věděly, o koho jde,“ uvedl Růžička. Podle něj by mohla nabídnout velké možnosti pro oblast pracovního práva, kde bude touto cestou možné podepsat celou řadu dokumentů.

Digitální podpis je logické rozvinutí možností Bankovní identity

Debata se pak stočila na to, zda je BankID Sign vhodný pro jakýkoli podpis dokumentů. Podle Růžičky odborníci nedoporučují touto cestou podepisovat jenom pět až deset procent situací. „Třeba rozvázání pracovního poměru je lepší podepisovat rukou, a ještě za přítomnosti svědka. Ale v rámci životního cyklu vztahu zaměstnanec–zaměstnavatel odhaduji, že více než 80 procent záležitostí lze podepisovat digitálně,“ prohlásil Růžička.

Praktický příklad využití podpisu pomocí BankID Sign popsal v diskusi Jan Procházka, ředitel společnosti changing.legal, která vyvíjí digitální platformu pro koupi a převod nemovitostí. „V tuhle chvíli umíme signovat zhruba tři čtvrtiny dokumentů digitálně. Zatím nelze podepsat jen věci týkající se katastru nemovitostí. Jednou z nich je kupní smlouva, kde je vyžadován ověřený podpis kupujícího, a druhou věcí jsou zástavní práva,“ řekl Procházka.

Debatující se shodli, že nová metoda nejenže zrychlí procesy běžného i byznysového života. Například pokud je potřeba více podpisů, tak je jednodušší „dohnat“ lidi elektronicky, než se je snažit dostat na jedno místo v daném čase. BankID Sign je podle nich také velmi bezpečným nástrojem. „Během elektronické transakce vznikne mnohem více důkazů než během podpisu na papíře. Z obecného hlediska je taková transakce vždy bezpečnější. Technologické prostředky nezaměnitelného spojení podpisu s dokumentem jsou mnohem dál, než je papírový svět,“ podotkl Ondřej Říha, šéf společnosti Digital Solutions, který je technologickým partnerem společnosti Bankovní identita pro implementaci BankID Sign.

Na ověření digitálního podpisu podle debatujících čekají firmy a komerční subjekty. Firmy, které uvažují o využívání služby bankovní identity, dokonce vyčkávají právě na okamžik, kdy dojde také ke spuštění digitálního podpisu BankID Sign. „Prosté přihlášení do zákaznické zóny je sice v pořádku, ale pro uzavření obchodu je takový podpis nezbytný,“ prohlásil Růžička.

Čekání na e‑volby

Diskutující se shodli na tom, že Česko těmito službami udělalo velký pokrok v rámci digitalizace. Podle nich také bude zajímavé, až se podobné systémy stanou mezinárodními standardy. Další možnosti rozvoje BankID a BankID Sign naznačil i Karel Kotoun, senior manažer v oblasti finančních služeb Accenture ČR.

„Česko stojí před dvěma výzvami. První je digitalizace zdravotních spisů pro ulehčení procesu změny lékaře či pro rychlou dostupnost celkové anamnézy při operacích. Tou druhou jsou on‑line volby. Obě výzvy budou vyžadovat osvědčení bezpečnosti současného modelu a také velmi silnou spolupráci mezi státním a privátním sektorem.“

Klíčové bude, aby se nové metody dostaly k co nejvíce uživatelům, kteří je budou využívat. Stane se pak naprosto běžné, že stejným způsobem, jako se přihlašujeme do elektronického bankovnictví, budeme prokazovat svoji identitu nebo podepisovat dokumenty.

Martin Růžička: Pomáháme zrychlení celé ekonomiky

Bankovní identita jako prostředek elektronické identifikace propojuje v jeden ekosystém firmy a instituce, banky a lidi. Posouvá na vyšší úroveň on‑line byznys, e‑government i využívání digitálních služeb běžnými lidmi. Jako nekonfliktní široce dostupná univerzální služba umožňuje již nyní milionům uživatelů internetového bankovnictví připojit se k portálům s elektronickými službami státu či soukromých firem. Tak vnímá podle svých slov službu bankovní identity Marek Růžička, výkonný ředitel společnosti Bankovní identita, který toto téma rozvedl v rámci debaty pro Hospodářské noviny.

HN: Jaké využití bankovní identita má?

Vydavatelem identit jsou banky, ale využití jde napříč sektory. Na nás, na BankID v roli agregátora bankovních identit a zprostředkovatele služeb, samozřejmě je, abychom zákazníkům dokázali nabídnout atraktivní portfolio životních situací – ať už při komunikaci se státem nebo v soukromoprávním světě. Čím víc jich bude, tím více bude bankovní identita známá a populární.

HN: Říkáte, že společnost Bankovní identita je zprostředkovatelem. Jak tomu mám rozumět?

Naše společnost funguje jako agregátor, který pod značkou BankID zastřešuje identity z jednotlivých bank, s nimiž máme smluvní vztah. Když tedy například poskytovatel energií chce využívat jako ověřenou metodu přihlašování službu bankovní identity, tak místo toho, aby obíhal jednotlivé banky a s nimi uzavíral vlastní smlouvy, jednoduše uzavře jednu s námi. A my už mu zajistíme, že se dostane ke všem identitám smluvních bank. Aktuálně se jedná o Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB, Monetu Money Bank a Air Bank. Do poloviny příštího roku se přidají ještě Raiffeisenbank, mBank, UniCredit, Fio Banka a další.

HN: Jak velký zájem je o BankID ze strany soukromoprávních subjektů?

Vzhledem k tomu, že ostrý provoz jsme zahájili teprve v červnu tohoto roku, tak zájem je poměrně velký. Partnerství jsme dosud navázali již s více než 70 firmami a další jsou v jednání. Počítáme, že do konce roku bude naše služby využívat zhruba 90 firem. Další společnosti plánují přistoupení v příštím roce. Ze známých značek mohu z aktuálního portfolia jmenovat například ČEZ, Pražskou plynárenskou, pojišťovnu Generali, Oborovou zdravotní pojišťovnu, Centrální depozitář cenných papírů, velké sázkové kanceláře a další.

HN: Jak velký zájem je o službu mezi běžnými lidmi?

I když není žádná zákonná povinnost bankovní identitu mít a používat, zájem lidí je obrovský. Nejčastější reakcí po prvním vyzkoušení je: Skvělé, proč už to tu není dávno? Spousta lidí už si uvědomuje, že jde o přirozený, pohodlný, uživatelsky příjemný, a hlavně bezpečný způsob přihlášení, ověření a dokončení nějaké transakce. Jsou to tedy paradoxně koncoví uživatelé, kteří přirozeně tlačí na své poskytovatele služeb, aby BankID na svých portálech a v digitálních procesech zpřístupnili.

HN: Přenesou se tato pozitiva i do české ekonomiky?

Věřím, že ano, protože podobná zkušenost je i v zemích, které digitální identitu již používají. Existují analýzy, které predikují, že pokud se služba typu BankID stane běžně používaným národním standardem, tak pro zemi velikosti a vyspělosti České republiky to může přispět k růstu HDP o 3 až 6 procent. Z obecného hlediska je jasné, že dojde ke zrychlení celé ekonomiky. Lidé budou moci dokončovat transakce pohodlně na dálku, tedy on-line, mimo klasické úřední hodiny ať už státu či firem. A hlavně, vše bude transparentně dokončeno, potvrzeno a podepsáno.