Poklička, která dusí Česko. Nadměrné množství škodlivin dýchají až dva miliony lidí

Ve všední listopadový den kolem čtvrté hodiny odpoledne je v ulicích Věřňovic na Karvinsku prázdno. V této části obce Dolní Lutyně svítí v podzimní tmě okna v rodinných domech i vánoční ozdoby na lampách, které připomínají několika stovkám místních nadcházející svátky. Když ale projdete na konec Hlavní ulice, u mostu přes řeku Olši je najednou cítit silný zápach a nad domy se objeví světlá „prachová poklička“. 

Věřňovice bývají v hodnocení kvality ovzduší v Česku často na nejhorším místě a meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tu pravidelně zjišťují nejvyšší koncentrace škodlivin. Ty se tady drží, protože obec leží v údolí řeky, lidé topí i pevnými palivy, a když navíc fouká vítr z Polska, přináší škodliviny z druhé strany hranice. „Ovzduší není zas tak špatné, jak nás známí litují. Buď jsme se s tím naučili žít, nebo nevím,“ krčí rameny Blažena Kempná, která spolu s manželem vyrazila do chladného podvečera na procházku se psem.

Manželé se do Věřňovic přestěhovali před 20 lety, když zde zdědili dům. Vzduch podle Radomíra Kempného „cítí“ hlavně tehdy, když fouká směrem od Bohumína. „Možná navečer je cítit smog, když je nízký tlak a nějaký soused roztápí kotel. Ale to je všude. Žít se tu dá,“ říká s tím, že měřicí stanice meteorologů je od centra obce daleko. Zatímco místní to tolik nevnímají, zdravotní potíže, které kvůli znečištěnému ovzduší lidi trápí, pozorují lékaři. Praktická lékařka z Dolní Lutyně Eva Pipová v obci ordinuje od 80. let. „Mám skutečně hodně alergiků, astmatiků,“ uvedla v roce 2015 pro MF Dnes. Teď už se ale ke zdravotním problémům místních vyjadřovat nechce.

Věřňovice skončily mezi nejvíce znečištěnými místy v Česku i loni. Ovzduší se tady zhoršilo hlavně na konci roku, a to až tak, že meteorologové museli v této oblasti Moravskoslezského kraje vyhlásit smogovou situaci. I když ČHMÚ ještě nemá ucelená data o stavu vzduchu v tuzemsku za loňský rok, vypadá to, že byl horší než rok 2020.

Tehdy nebyla vyhlášena žádná smogová situace, k čemuž „pomohla“ i opatření proti šíření koronaviru – lidé například tolik nejezdili auty. „V roce 2020 byl historicky nejlepší stav kvality ovzduší v Česku,“ uvádí Dominika Pospíšilová z ministerstva životního prostředí s tím, že za překračování limitů škodlivých látek na několika místech mohla souhra průmyslu, vytápění domácností, ale i vlivy, které Česko neovlivní, jako jsou naváté škodliviny ze zahraničí.

Ani výjimečně „čistý“ rok by ale neměl zastínit fakt, že v místech s nadmíru znečištěným ovzduším žijí skoro dva miliony Čechů. A to i přesto, že stát, EU i firmy každý rok investují stovky milionů korun do zlepšení tohoto stavu. Situace navíc může být špatná i mimo oblasti, kde meteorologové dlouhodobě stav látek ve vzduchu měří. 

Jemný i hrubý prach a další látky, které dýcháme, přispívají k různým druhům onemocnění, nejčastěji srdce, cév, nebo respiračním chorobám a mnohdy vedou i k předčasným úmrtím. Podle výzkumů genetika Radima Šráma a jeho týmu z Akademie věd špatná kvalita ovzduší ovlivňuje také lidskou DNA a má vliv na vývoj ještě nenarozených dětí. Státní zdravotní ústav odhaduje, že každoročně umírá vlivem znečištěného ovzduší v Česku předčasně několik tisíc lidí. Konkrétně v roce 2019 to bylo 4700 obyvatel, o rok dříve 7500. Podle dat Evropské agentury pro životní prostředí v roce 2019 zemřelo v Česku předčasně dokonce přes deset tisíc lidí. V celé Evropské unii to je ročně zhruba 400 tisíc osob. 

Znečištění ovzduší je tak závažný problém pro celou společnost, který se nedaří uspokojivě vyřešit. Hospodářské noviny se proto v seriálu „Co dýchá Česko“ snaží popsat příčiny, důsledky i vliv současných řešení na kvalitu vzduchu. Škodlivé látky přitom nedýchají jen lidé v Moravskoslezském kraji. V seriálu se proto podíváme také na Prahu a oblast severních Čech.

Lepší vzduch díky počasí

Imisní limity ve vzduchu u nás loni překračovaly takzvané pevné částice, a to podle dosud zveřejněných dat ČHMÚ minimálně hrubý prach, tedy částice do velikosti 10 mikrometrů (mikrometr je tisíckrát menší než milimetr). V roce 2020 to byl i jemný prach, tedy částice do velikosti 2,5 mikrometru, a nad limity byl i benzo(a)pyren a přízemní ozon. Všechny ostatní měřené látky hranice v roce 2020 nepřekročily, v některých případech se jim ale blížily. Týkalo se to například oxidu dusičitého, což je látka, která vzniká vlivem silniční dopravy nebo při výrobě tepla. Limit pro roční průměrný obsah této látky ve vzduchu je 40 mikrogramů na metr krychlový (mikrogram je milionkrát menší než gram). V Praze na Legerově ulici byla v roce 2020 naměřena průměrná koncentrace 38,9 mikrogramu. Blíže jsme se na znečištění ovzduší v hlavním městě podívali v tomto díle seriálu.