Zelená revoluce z Bruselu. V trubkách místo zemního plynu poteče vodík, Češi mohou přijít o kotlíkové dotace

Konec státní podpory na výměnu kotlů v Česku, zateplování desítek milionů starých domů napříč EU, povinná elektrická přípojka pro elektroauta u každého domu se třemi parkovacími místy v garáži. Tyto a další změny přinese nová „zelená“ legislativa z Bruselu. Návrhy tento týden postupně zveřejní Evropská komise. První dvě normy míří na evropský trh s plynem a další na zateplování budov.

Navrhované úpravy vycházejí z ambiciózního cíle udělat z Evropy v roce 2050 klimaticky neutrální kontinent. Už do konce této dekády se státy unie včetně Česka shodly na snížení množství skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

Nová legislativa přichází v době, kdy jsou ceny energií na počátku hlavní topné sezony na rekordech. A některé vlády, třeba v uhelném Polsku, ale také v průmyslovém Česku, považují drahé energie za důsledek zelených cílů EU. Odcházející český premiér Andrej Babiš (ANO) se chce na čtvrtečním summitu EU v Bruselu zaměřit na vysoké ceny emisních povolenek, Polsko dokonce hrozí, že z povolenkového systému vystoupí.

Snaha snížit energetickou závislost na Rusku

Prvním návrhem, který komise nově předkládá, je „cestovní mapa“ pro překopání stávajícího trhu s plynem. A to tak, aby v roce 2050 teklo potrubím na kontinentu maximálně 20 procent „špinavého“ zemního plynu. To je důležité pro průmyslové země jako Německo, které plyn potřebují pro výrobu elektřiny, pro teplárny nebo chemičky. Zbylých 80 procent dodávek mají v té době za celou EU tvořit vodík či jiné nefosilní plyny. Snahou je tím také snížit energetickou závislost Evropy na ruském plynu. Z tohoto důvodu se podle informací HN zatím neozvali s protestem Poláci nebo pobaltské státy.

Limit vodíku, který jsou provozovatelé přeshraniční přepravní infrastruktury povinni převzít, byl v návrhu stanoven na pět procent již od roku 2025. „To je hranice, kterou české plynárenství vnímá jako dostatečně ambiciózní, ale zároveň na úrovni, která by neměla vést k neúčelně vynaloženým investicím,“ řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu. S přepravou vodíku jako s možností počítá v budoucnu například energetický koncern EPH Daniela Křetínského provozující slovenský plynovod Eustream.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Majitelé plynovodů v Evropě se ale ozývají kvůli jiné věci. Trh s touto surovinou na kontinentu se v poslední dekádě hodně proměnil, majetkově se museli oddělit dodavatelé plynu od provozovatelů rozvodných sítí a ti museli často investovat do stávající infrastruktury. Právě je teď chce Brusel donutit, aby do svých trubek povinně pustili vodík. Takový krok si přitom vyžádá technické úpravy plynovodů a tím další náklady. Podniky proto chtějí po Bruselu, aby mohly vodík nejen přepravovat, ale i dodávat. Komise ale i tady trvá na majetkovém oddělení a tvrdí, že nutné investice se firmám vrátí.

Plyn by měl být v Bruselu velkým tématem i příští týden, kdy by měla komise rozhodovat o tom, zda jej (a jadernou energii) zařadí do takzvané taxonomie – tedy na seznam technologií, do kterých se vyplatí investovat. Zatímco Německo zatím vsadilo v cestě za nižšími emisemi na plyn a chystá zprovoznění velkokapacitního plynovodu NordStream II., Francie potřebuje taxonomii pro jádro, protože chystá výstavbu nových jaderných reaktorů. Pro Česko je výhodné, aby v taxonomii byly oba zdroje – jednak kvůli plánům na stavbu nového bloku v Dukovanech a také proto, že plyn představuje hlavní náhradu za uhlí.

Renovace starších budov dopadne nejvíc na nejchudší lidi

Druhý návrh, novelu směrnice o energetické náročnosti budov, pocítí více jednotlivé domácnosti. S budovami podle údajů komise v Evropě souvisí až 36 procent emisí CO₂, Brusel proto navrhuje dále investovat do jejich zateplení (nebo naopak provzdušnění), aby se alespoň 60 procent těchto zplodin srazilo dolů. To znamená do roku 2030 po celém kontinentě renovovat 35 milionů budov, veřejných i soukromých. Vyňaty budou historické stavby, památkové chráněné budovy nebo třeba kostely. Návrh jde i do takových detailů, jako jsou povinné přípojky pro elektroauta u nových domů se třemi a více parkovacími místy v garáži a také nabíječky na elektrokola.

V Česku by se záměr měl dotknout řádově několika set tisíc vesměs starších domů a bytů, které budou nutné zateplit. Podle Petra Holuba z poradenské společnosti Budovy21 je možné kvalitně renovovat 40 tisíc rodinných domů ročně a tisíce bytových domů a veřejných budov. „To by na podíl Česka do roku 2030 stačilo,“ dodal.

Návrhy mohou mít dopad na sociálně slabší obyvatele, kteří na novou izolaci střechy nebo lepší okna nebudou mít. Úředníci ale upozorňují, že národní vlády budou mít k dispozici dost prostředků, o které si říct. Vedle peněz z evropského rozpočtu Brusel počítá s tím, že dotovat renovaci obydlí pro nejchudší obyvatele by státy mohly z nového klimatického fondu po roce 2025. V něm by mělo být přes 72 miliard eur z výnosu z emisních povolenek.

Součástí navrhovaných opatření je i zákaz státní podpory zdrojům na fosilní paliva počínaje rokem 2027 v celé unii. Češi tak od ledna zmíněného roku mohou přijít o populární dotační programy na výměnu kotle.

Návrhy komise ještě zřejmě doznají změn, protože je musí schválit členské státy a europoslanci, aby vstoupily v platnost. Komise také navrhla možnost, aby unijní státy společně nakupovaly plyn do strategických zásob. Měly by tak předejít jeho nedostatku, stejně jako rychlému růstu cen.

Na čtvrtečním summitu EU v Bruselu se odcházející premiér Andrej Babiš (ANO) chce zaměřit na cenu emisních povolenek. V pondělí napsal vedení evropských institucí, aby na trh vrátily 400 milionů kusů povolenek. Tím by podle něj srazily jejich cenu.