Pokud jsou podnikatelé v něčem lehkomyslní, je to počínání v oblasti daní. Přinášíme tři nejčastější chyby z praxe.
Před vypuknutím koronavirové pandemie vzbudila rozruch informace obsažená ve výroční zprávě Nejvyššího státního zastupitelství. Vyplývalo z ní, že v letech 2017 a 2018 prudce vzrostla záliba berních úředníků v podávání trestních oznámení na daňové subjekty. Před třemi lety činil podíl těchto podání u daňových kontrol s doměrkem vyšším než 50 tisíc korun (tehdejší spodní hranice výše škody relevantní pro daňové trestné činy, nyní už 100 tisíc) 85 procent. A i když toto číslo v časech koronaviru zase pokleslo, v daních více než kde jinde platí, že lehkomyslnost se nevyplácí, protože může končit až trestním postihem.
V praxi se stále setkáváme s případy, kdy i zkušení podnikatelé bezmezně spoléhají na to, že právě jim se při daňové kontrole nemůže nic stát. Nejčastější chybou je neshromažďování dokladů, které by prokazovaly uskutečnění zdanitelného plnění. Samotná faktura totiž nedokazuje existenci plnění nebo jeho dodání od konkrétního dodavatele, pokud má správce daně důvodné pochybnosti. Proto jsou mnozí podnikatelé velmi překvapení, když finanční správa požaduje další doklady k přiznání odpočtu DPH.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
