Na sjezdovkách za Messnerem. Na Ortler!

Ortler Skiarena je místem, kde můžete v Alpách lyžovat nejdéle mimo ledovce. Pod nejvyšším vrcholem (3905 m) bývalé společné c. a k. monarchie tak trochu ukrytý vysokohorský areál v Jižním Tyrolsku na severu Itálie má i řadu dalších předností.

Hned zrána stoupáme velkou kabinou vzhůru do 2610 metrů. Odtud pak už sedačkou na Madritsch (2850 m). Tady ještě náležitě přituhuje, ale zároveň vám oči oslepí slunce a smysly ohromí majestátní vysokohorská kulisa. Tři lanovky až do výšky 3250 metrů těsně pod vrchol Schöntaufspitze propojují osm variací sjezdovek na otevřených svazích s výhledy na Königspitze/Gran Zebru, Ortler i další štíty.

„Jezdíme tu od října do května, každým rokem se daří o pár dní víc,“ ukazuje hrdě Alexander Ortler – nomen omen, že –, bývalý lyžař (třeba 4. na MS juniorů 2003 ve sjezdu), dnes jeden z šéfů resortu a majitel hotelu přímo v Suldenu/Soldě.

Perfektní podmínky (nejen) pro dlouhý carvový oblouk využívá pro přípravu řada reprezentačních výběrů i mládežnických týmů z celé Evropy, stejně i handicapovaní lyžaři. Najmout si můžete prvotřídní kouče. Třeba Werner Reinstadler, který zrovna projíždí kolem, dovedl před časem Marka Girardelliho k pěti křišťálovým glóbům. Stále švarný sedmdesátník se teď s námi aspoň ochotně vyfotí.

Aktuální cestovní opatření do Itálie

Do Itálie se může od 16. 12. jen s negativním testem – PCR (48 hodin starým), antigenním (24 hodin), což platí i pro děti od 12 let. Očkovaní a ti, kdo prodělali covid-19, už v následujících dnech pobytu nemusí testy obnovovat. Naopak neočkované čeká rovnou po příjezdu pětidenní karanténa a pak testy každé dva dny. GreenPass v mobilu nebo na papíře se kontroluje všude, u vleků, při vstupu do restaurací, při ubytování. Pokud vyrazíte do skiareálů spadajících pod Dolomiti Superski, musíte si ještě navíc aktivovat každý den skipas v mobilní aplikaci. Od Nového roku bude třeba navíc speciální pojištění odpovědnosti, které máte jako součást některé z už domácích pojistek (domácnosti, cestovního, zdravotního) anebo si přikoupíte na místě rovnou ke skipasu za asi 3–4 eura. Na sjezdovkách se bude kontrolovat i povolená hladina alkoholu v krvi. Naštěstí hned za den padlo před Štědrým dnem oznámení české vlády o povinných testech před návratem domů.

Křižovatku zde tvoří jediná restaurace Madritschhütte (2820 m), sice nezvykle, ale zcela racionálně vlastněná taktéž skiareálem. Nejdelší panoramatický sjezd až dolů pak měří 11 kilometrů. Z vrcholových pasáží mezi až hrozivými skalami se postupně dostáváte pod zbytky každým rokem ubývajícího ledovce do pásma lesa a pak až bukolického údolí se seníky rozesetými po zasněžených pláních. Ze Suldenu míří ke druhému svahu Kanzel (do 2450 m) se dvěma členitými sjezdovkami další dvě lanovky, hodící se pro odpolední lyžování. Do protější, západní stěny se čerstvě zakousla ještě další nová lanovka K2 Langenstein. Celkem 44 km sjezdovek, kompletní Ortler Skiarena (spolu s lehce dostupnými Trafoi, Watles, Schöneben-Haideralm či rakouským Nauders) 211 km. Základní denní skipas stojí 45 eur.

„Přecpáno tu ale nikdy nebývá, jsme rádi za rodinnou atmosféru,“ dodává ještě Ortler. Areál zde v Suldenu má kapacitu asi tři tisíce lyžařů, k dispozici je necelých dva tisíce postelí. Přitom tu žijí jen dvě stovky obyvatel, všichni se znají. Pozemky zde vlastní jen pět rodin, dohoda ve společném zájmu zdá se snazší… „Hlavně že se už jezdí. I když italská vláda nám nahlásila opatření dva dny předtím, než měla začít platit, týden před Vánoci, hodně lidí rušilo rezervace. Ale přežijeme i ty současné komplikace,“ krčí rameny Ortler.

Ačkoliv v zimě jsou hřebenové chaty včetně Düsseldorfer Hütte nebo proslulé Payer Hütte (nesoucí jméno cestovatele, horala, kartografa a malíře, rodáka z Teplic a člena Německého alpského spolku z Prahy), zavřené, dá se vyrazit na výživné jednodenní skialpové výpravy. Chce to ovšem zkušenost anebo průvodce. Aspoň pohledem dosáhnete na třináct třítisícovek.

Zaručeně bezpečně pojezdíte v údolí Suldenu na běžkách. Perfektně upravovaný okruh pro bruslení i klasiku měří osm kilometrů, profilová zubatice sice nevystraší, ale pozor, jste v 1900 metrech! Ovšem sluneční záře se na něm dočkáte v tuhle dobu jen na pár minut kolem poledne.

Ne, hned první podvečer nemusíte, to si užijte wellness v hotelu. Ale nestavit se tu v MMM – Messner Mountain Museu, jednom z horolezcových šesti nazvaném Svět ledovců, by byl hřích. A víra proniká jihotyrolským životem hodně silně. Sám věhlasný alpinista a dobrodruh tady začínal s velkými horami. Teď žije asi hodinu cesty odtud, na hradě Juval, ale často sem jezdí, třeba ho potkáte.

Nejprve koupil starší dům, opravil ho a přestavěl, pak zde začal chovat jaky. Když mu ovšem zákon komplikoval zpracovávat jejich maso pro sousední restauraci (ta naštěstí funguje i nadále), zřídil v jedné stodole, respektive suterénních jatkách stánek umění a poznání.

Robert Eberhöfer zde drží v zimě služby jen odpoledne, ale každý návštěvník dostane zapálený a podrobný výklad. A protože jeho manželka Hanka je Češka, která překládá Messnerovy texty, odnesete si domů i brožurku v češtině. Až překvapí rozsáhlá galerie obrazů s horskými motivy, za dřevěnými dvířky vám zuří 3D fujavice, stačí jen nahlédnout. A dozvíte se třeba, že výpravu Antarktidou absolvoval Messner na lyžích Kästle – což naplňuje kosmopolitní odkaz staré monarchie: občan Itálie na rakouské značce, která nyní patří do českých rukou.