Po desítky let bylo možné spoléhat se na pravidlo v zákoně výslovně zakotvené, podle něhož za škodu způsobenou zaměstnancem při plnění pracovních úkolů zodpovídá pouze jeho zaměstnavatel. Pokud například při poštovní přepravě doručovatel odcizil balík, odesílatel mohl škodu vymáhat jen po poště, a ne přímo po pachateli. Nový občanský zákoník tuto dřívější formulaci, která byla v mezinárodním srovnání považována za raritu, nepřevzal a odpovědnost zaměstnance výslovně nevyloučil. V několika případech tak došlo na žaloby o náhradu škody podané jak proti zaměstnavateli, tak i jeho pracovníkům, kteří škodu způsobili. Zasáhnout musel na sklonku loňského roku až Nejvyšší soud, který chybějící ustanovení překlenul výkladem. A přiklonil se k úpravě podle občanského zákoníku z roku 1964.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se