Ve čtvrtek zveřejněné podrobné údaje o hospodaření české vlády za celý rok 2021 jsou věru neveselým čtením. Celoroční deficit za rok 2021 ve výši 420 miliard Kč se zdá být přímo obludný – byť cifru začínající čtyřkou mnozí z nás díky neúprosné setrvačnosti vládních příjmů a výdajů začali předvídat už několik měsíců předem. Obludný se onen výsledek zdá být zejména ve srovnání s daleko střízlivějšími rozpočtovými schodky v mnoha letech před pandemií.
Nedávno svůj mandát skončivší premiér Babiš a jeho ministryně financí Schillerová by ale jistě na tomto místě vehementně zdůraznili, že podobné primitivní srovnávání v čase je hodně ošidné. A v této obecné rovině by měli pravdu: hodnocení rozpočtového deficitu musí vždy brát v úvahu konkrétní důvody, proč daný deficit vznikl.
Ministryně Schillerová samozřejmě loni každou informaci o čím dál hrozivějším schodkovém vývoji státního rozpočtu (stejně jako v roce 2020) zveřejňovala s připnutou pomyslnou cedulkou „za většinu této hrůzy nemůžeme, to covid“. Jak velkou část loňského deficitu lze ale skutečně svést na covid?
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
