Ve čtvrtek zveřejněné podrobné údaje o hospodaření české vlády za celý rok 2021 jsou věru neveselým čtením. Celoroční deficit za rok 2021 ve výši 420 miliard Kč se zdá být přímo obludný – byť cifru začínající čtyřkou mnozí z nás díky neúprosné setrvačnosti vládních příjmů a výdajů začali předvídat už několik měsíců předem. Obludný se onen výsledek zdá být zejména ve srovnání s daleko střízlivějšími rozpočtovými schodky v mnoha letech před pandemií.
Nedávno svůj mandát skončivší premiér Babiš a jeho ministryně financí Schillerová by ale jistě na tomto místě vehementně zdůraznili, že podobné primitivní srovnávání v čase je hodně ošidné. A v této obecné rovině by měli pravdu: hodnocení rozpočtového deficitu musí vždy brát v úvahu konkrétní důvody, proč daný deficit vznikl.
Ministryně Schillerová samozřejmě loni každou informaci o čím dál hrozivějším schodkovém vývoji státního rozpočtu (stejně jako v roce 2020) zveřejňovala s připnutou pomyslnou cedulkou „za většinu této hrůzy nemůžeme, to covid“. Jak velkou část loňského deficitu lze ale skutečně svést na covid?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
