Ruská ekonomika je možná válečně stabilizovaná, nikoli zdravá

Krátkodobá či střednědobá „odolnost“ Ruska je vykoupena dlouhodobým úpadkem. Ekonomika je na hraně, růst vyčpívá a náklady rostou. Trh práce je přehřátý a velmi nízká srpnová nezaměstnanost 2,1 procenta je jen kamufláží pro mobilizaci mužů a emigraci elit. V žádném případě neodráží dynamiku produktivity. Zjednodušeně řečeno, jsou-li muži na frontě, o práci není nouze a nezaměstnanost je nízká.

S trhem práce souvisí i rozpočet. Válka vždy vytváří tlak na hospodaření státu, a to nejen logicky na straně výdajů, ale také, což je zejména v Rusku velmi podstatné, na straně příjmů. Takto široká mobilizace části populace představuje výpadek daňových příjmů. To celé v situaci, kdy panují nízké ceny ropy (ruská typu Urals je na 56 dolarech za barel) a exportní kanály se zužují. Donald Trump doporučuje Evropě úplné odstřižení od ruské ropy a plynu.

V takovém případě se manévrovací prostor v rámci rozpočtu Moskvy ještě ztenčí. Kombinace slabého rublu, levné ropy a nízkých daňových příjmů do státního rozpočtu znamená vážné problémy. Ty ostatně naznačuje záměr ruského ministra financí zvednout od příštího roku DPH z 20 na 22 procent. V případě, že k sankcím připočítáme skomírající průmysl a nízkou domácí poptávku, máme tu ekonomiku na hraně recese a obrovský počet velmi chudých Rusů.

Analýza

Putin kvůli válce ždímá ruskou ekonomiku. Rozpočtové plány ukazují, že mu začíná téct do bot

20. 10. 2025 ▪ 9 min. čtení

Rusové téměř neutrácejí kvůli robustní inflaci a nejistotě. Ceny v září meziročně rostly o osm procent. Ruská centrální banka drží hlavní sazbu na 17 procentech, takže úvěr je něco, o čem si běžní Rusové mohou nechat zdát. O investicích do rozvoje průmyslu se ruské firmy mohou bavit jen v teoretické rovině. Průmyslové ceny v srpnu šly navíc nahoru jen o 0,4 procenta a v červenci byly dokonce v červených číslech, což se nutně odráží i na maržích.

Samotný průmysl v srpnu meziročně vzrostl jen o 0,5 procenta a po celý letošní rok jen klouže po povrchu.

S každým měsícem se země propadá do pasti nízkého růstu a vysokých fiskálních nákladů, kterou nelze bez ukončení války a normalizace vztahů udržitelně opustit.