Rok čekání, ale nakonec se to povedlo. Českou družici před chvíli vynesla z mysu Canaveral na Floridě raketa Falcon 9 firmy SpaceX miliardáře Elona Muska. Je to poprvé, co se český satelit dostal do vesmíru ze Spojených států.

Zpoždění vzletu českého stroje VZLUSAT-2 do vesmíru mělo na svědomí několik komplikací. Šlo o administrativní potíže, problémy s povolením k letu či únik v palivovém systému vystřelovače družic.

Stroj váží jen čtyři kila a vypadá, jako kdyby se na sebe poskládaly tři deseticentimetrové kostky. Uvnitř ale má neobvykle mnoho technologií, které výzkumníci chtějí ve vesmíru vyzkoušet. „Je to experimentální mise, ale vědecké kruhy i naši partneři samozřejmě s výslednými daty mohou pracovat. Díky tomu, že se to ověří ve vesmíru, budou mít informaci o tom, zda kráčí správným směrem a mohou v tom pokračovat dále,“ vysvětluje ředitel divize, která odpovídá za vesmírné aktivity Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu, Juraj Dudáš.

Nanodružici VZLUSAT-2 připravil ústav v rozmezí tří let ve spolupráci s českými i se zahraničními firmami, které dodaly jednotlivé díly. Třeba firma Spacemanic zařídila domluvu s Muskovou SpaceX. Celková cena družice se podle Dudáše pohybuje kolem 1,5 milionu eur.

Na oběžné dráze ve výšce 500 až 600 kilometrů nad zemským povrchem bude družice například měřit radiaci, jež působí na techniku ve vesmíru a na samotnou Zemi. Zařízení, které to umožňuje, vyrobila česká firma esc Aerospace. Do družice jsou zakomponovány i senzor pro detekci odplyňování vodních par od firmy TTS nebo detektor záblesků gama záření, který by měl vědcům pomoci objasnit a prokázat řadu fyzikálních jevů.

Unikátní na českém modulu je třeba systém pro přesné řízení polohy. V propojení s kamerou umístěnou na povrchu tělesa může v budoucnu posloužit státní sféře i komerčním projektům. Systém umožní družici natočit se takovým způsobem, aby kamery mohly s velkou přesností zachytit jakoukoliv lokalitu v Česku i v zahraničí. „Naši konkurenti už podobné technologie mají. Je to základní systém pro složitější družice. Proto nám pomůže, pokud se podaří ten systém ověřit a dále v jeho využívání pokračovat,“ říká Dudáš.

Ze Spojených států Česko vyslalo svou družici poprvé. Dřív díky dlouhotrvajícím vztahům a výhodným nabídkám startovaly z Ruska či Indie. „Funguje to na komerční bázi. Teď jsme vyhodnotili, že Falcon 9 nejlépe odpovídá našim potřebám, ale příště to může být i jiný operátor,“ vysvětluje Dudáš. Start rakety streamuje YouTube kanál Czech Space News od 15.50.

Nanodružice vychází z osvědčené koncepce typu cubesat, která umožňuje podle typu mise na sebe skládat jednotlivé „kostky“. Výzkumný a zkušební leteсký ústav vyslal do vesmíru vůbec první český cubesat, malou a stále populárnější družici, v roce 2017. Na oběžnou dráhu ho tehdy vynesla indická raketa PSLV.

„Ta družice byla úžasná. Ve vesmíru už funguje 4,5 roku, což je nevídané, jejich obvyklá životnost je jeden rok,“ říká Dudáš. Záruku roční životnosti očekává také u družice druhé generace, zároveň ale mluví o tom, že by mohla fungovat tři roky. Na orbitě se nové zařízení podle Dudáše bude pohybovat dalších 10 až 16 let, než shoří v atmosféře.

Raketou Falcon 9 společnosti SpaceX by měla letět letos v červnu i družice Planetum 1, kterou připravuje organizace Planetum, jež sdružuje pražské hvězdárny a planetárium. Toto zařízení bude sloužit především výzkumníkům a studentům ke vzdělávacím účelům.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist