Evropský kosmický sektor dlouhodobě čelí závislosti na zahraničních kapacitách. To se však ukázalo jako riziko, zejména v době, kdy Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa prosazují politiku „America First“ a ochota ke spolupráci s tradičními spojenci už není samozřejmostí. Evropa si proto nemůže dovolit zůstat závislá na klíčových technologiích mimo svůj kontinent.

Odpovědí má být nový kosmodrom poblíž švédského města Kiruna. Právě zde, hluboko na severu má od roku 2026 začít nová éra vypouštění satelitů na oběžnou dráhu z evropského kontinentu. Projekt je součástí širší strategie, jak posílit autonomii Evropy v kritických technologiích, a to nejen vůči Spojeným státům, ale i dalším geopoliticky nejistým partnerům, především Rusku. 

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak se snaží Evropa bojovat se závislostí na vesmírné americké infrastruktuře.
  • Co je švédský Esrange.
  • Co připravují Norové.
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.