Evropský kosmický sektor dlouhodobě čelí závislosti na zahraničních kapacitách. To se však ukázalo jako riziko, zejména v době, kdy Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa prosazují politiku „America First“ a ochota ke spolupráci s tradičními spojenci už není samozřejmostí. Evropa si proto nemůže dovolit zůstat závislá na klíčových technologiích mimo svůj kontinent.

Odpovědí má být nový kosmodrom poblíž švédského města Kiruna. Právě zde, hluboko na severu má od roku 2026 začít nová éra vypouštění satelitů na oběžnou dráhu z evropského kontinentu. Projekt je součástí širší strategie, jak posílit autonomii Evropy v kritických technologiích, a to nejen vůči Spojeným státům, ale i dalším geopoliticky nejistým partnerům, především Rusku. 

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak se snaží Evropa bojovat se závislostí na vesmírné americké infrastruktuře.
  • Co je švédský Esrange.
  • Co připravují Norové.
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.