Při případné kompetenční „žalobě“ bude mít Hrad výhodu. Je snazší se takovému sporu bránit než ho zahájit

Pokud se premiér Andrej Babiš nakonec přece jen pokusí překonat případné prezidentovo nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí kompetenční žalobou, byl by to vůbec první takový soudní spor mezi předsedou vlády a hlavou státu v našich polistopadových dějinách. (Správně by šlo o návrh Ústavnímu soudu rozhodnout kompetenční spor, označovat jej za kompetenční žalobu je matoucí zvlášť proto, že kompetenční žaloby ve skutečnosti projednává Nejvyšší správní soud, nicméně jde o mediální zkratku už natolik vžitou, že se jí pro srozumitelnost přidržím také.)

Možná že i po vzoru Šrámkova prvorepublikového pragmatického politického přístupu „Dohodli jsme se, že se dohodneme“ (Jan Šrámek, 1870–1956, zakladatel meziválečné lidové strany, výrok je mu připisován v reakci na tehdejší častá bezvýchodná politická jednání – pozn. autora) dosahují vrcholní čeští politici nakonec vždy raději kompromisů, než aby kompetenčními žalobami vytvářeli ústavním soudcům příležitost nechat si od nich překolíkovat své hřiště.