Veřejný život za komunistického režimu a zvlášť za normalizace, jak mnozí pamatujeme, prakticky zamrzl. Chudému žebříčku událostí měsíce ledna tak pravidelně kralovalo výročí dne úmrtí vůdce bolševické revoluce Vladimira Iljiče Lenina (21. ledna 1924). Čtyřicet let se do omrzení připomínalo v kalendářích, žvanilo se o něm na „slavnostních zasedáních“.
Naštěstí je to pryč. Ovšem je-li řeč o lednu, bolševickém Rusku a Leninovi, jednu smrt je přece jen užitečné si připomínat – částečně samovolný, ale z větší části asistovaný „potrat“ ruského parlamentarismu neboli likvidaci sotva zvoleného Ústavodárného shromáždění 18. ledna 1918 (podle tehdejšího ruského kalendáře šlo o 5. leden).
Choulostivou epizodu bolševického puče, od které letos uplynulo 104 let, minulý režim spíš přecházel nebo zamlžoval. Až moc srozumitelně totiž odhalovala od samého počátku prolhanou a násilnickou podstatu Leninovy diktatury.
Ještě na vás čeká 90 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!
Máte již předplatné? Přihlaste se.
Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.
Nákup jednoho článku
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.
Přihlaste se
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.
Nemáte ještě účet? Zpět na zadání e-mailu »
Jste přihlášen jako
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.