Střední Evropa by se měla připravovat na dopady případné války na Ukrajině. Jedním z kroků, který by měl zvýšit bezpečnost a dát najevo odhodlání Západu postavit se ruským expanzivním plánům, by mohlo být rozmístění jednotek Severoatlantické aliance v zemích podél hranic s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou, kde ještě posily na rozdíl od Pobaltí nejsou – tedy v Polsku, Slovensku, Maďarsku a Rumunsku. Na Slovensku, kterému z NATO přišla nabídka na rozmístění zhruba tisícovky vojáků ze zahraničí, se z toho ale v posledních dnech stalo téma, které podle vyjádření některých politiků citovaných slovenským Denníkem N „není politicky průchodné“.
Už jen myšlenka na příchod zahraničních vojáků, který by musel schválit slovenský parlament, vyvolala první demonstraci a aktivizovala opozici. Ta v čele s expremiérem Robertem Ficem už delší dobu protestuje proti dlouho připravované vojenské smlouvě s USA, což je standardní nástroj spolupráce mezi spojenci v NATO. První, kdo z politiků otevřeně příchod spojenců podpořil, byl nejprve ministr zahraničí Ivan Korčok. K němu se naprosto nečekaně přidal předseda parlamentu a koaliční strany Jsme rodina, populista Boris Kollár.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.